Selectric přichází
Kapitoly článků
To hlavní jsme k předSelectricovým strojům neřekly: sice byly elektrické, ale mechanismus tisku, tedy půlkruh s písmeny uspořádanými na "kladívkách", byl nadále shodný s mechanickými modely. Zkrátka do kladívek se znaky nemlátila fyzická síla prstů pisatele, ale síla elektromotoru. To právě změnil první IBM Selectric.
23. července 1961 (uvádí Wikipedia; IBM v tiskové zprávě zmiňuje 31. července). Na svou dobu chytlavý, přesto nerušivý design stroje vytvořil Eliot Noyes, který pro IBM pracoval na více projektech. Srdcem ale byl nový systém řekněme "tiskové hlavy" (v originále "typeball"), kde jsou znaky umístěny po povrchu koule, která je vůči papíru natáčena ve více směrech a umí tak rychle vytisknout požadovaný znak. Systém kovových pásků a západek ovládaných elektromotorem zajišťoval vystavení hlavy na vhodnou pozici, následný úder pak otiskl znak na papír. Hlava je pochopitelně uvnitř dutá a tudíž ač z kovu, je poměrně lehká - žádoucí totiž je, aby se po vystavení do vhodné pozice co nejrychleji stabilizovala.
Dalším rozdílem oproti předchozím designům bylo to, že se již nepohyboval papír na posuvném vozíku vůči tiskové části, ale naopak celá tisková část se posouvá vůči papíru. Obrovským skokem kupředu ale byl fakt, že s tiskovou hlavou nehrozilo zasekávání více znaků do sebe, pokud člověk psal příliš rychle (a že i na QWERTY rozvržení klávesnice, navrženém právě proto, aby co nejvíce zpomalilo písaře, lze psát velice rychle, nad možnostmi mechanických psacích strojů). Bonusem číslo dvě pak byla možnost tiskové hlavy měnit, pokud bylo potřeba sáhnout po jiném typu/řezu písma (tiskových hlav se ve fináleprodávalo několik desítek).
Z výše uvedených důvodu je zřejmé, proč se stroje Selectric staly komerčním hitem a doslova dominovaly trhu elektrických psacích strojů dvě desítky let. IBM dokázala kvalitu svých strojů zúročit ještě více tím, že se jí podařilo stroje dostat nejen do firem či státní zprávy, ale také do škol. Tím značně benefitovala nad Remingtonem (důvod: zhruba stejný jako u Microsoftu, který také vytváří závislost mladých lidí na svém ekosystému "nabídkami, které nelze odmítnout"). Stroje Selectric se postupem času staly synonymem pro elektrický psací stroj.
TZ IBM, Isaac Asimov (In Joy Still Felt), Wikipedia, Mr. Martin's Web Site