I když zatím nebylo (a ještě dlouho nebude) oficiálně potvrzeno, kdo bude dodávat čipy pro příští generaci konzolí, výrobci hardwaru už na ně začínají pomýšlet. Podle zdrojů webu WCCFTech má už AMD představu o tom, jak budou vypadat grafická jádra, která Sony a Microsoftu nabídnou. Oproti stávající generaci by měla dosáhnout 5× vyšší energetické efektivity, což bude uskutečněno kombinací novějších výrobních procesů i architektury čipů. Víme, že Radeony, které AMD představí v roce 2016, nabídnou 2× vyšší energetickou efektivitu než současná řada Fury, která už je ~1,5× nad čipy postavenými na GCN druhé generace („GCN 1.1“), jíž jsou vybaveny i současné konzole.

Prakticky to znamená, že generace GCN, která bude vydaná v příštím roce a vyráběná na 16nm procesu, na tom bude energeticky 3× lépe než aktuální konzole. Pokud mají čipy příští generace konzolí dosáhnout pětinásobku, pak bude třeba ještě dalšího zlepšení. Buďto prostřednictvím 10nm procesu, nebo AMD plánuje ještě další téměř zdvojnásobení energetické efektivity oproti architektuře, která přijde příští rok.

• Samsung: 10nm výrobu zahájíme příští rok [červenec 2015]
• 7nm a 10nm proces si GlobalFoundries vyvine skoro sama [září 2015]
• O 10nm čipech uslyšíme už za rok, TSMC jdou přípravy podle plánu [listopad 2015]

Společnost je připravena tyto čipy dodávat počínaje rokem 2018, z čehož lze usuzovat, že k vydání další generace konzolí dojde buďto koncem roku 2018, nebo někdy začátkem roku 2019. V té době by skutečně 10nm proces mohl být dostupný při ceně a výtěžnosti akceptovatelné pro středně velká APU / SoC herních konzolí.*

*Samsung, GlobalFoundries i TSMC si tentokrát každá vyvíjí vlastní verzi 10nm procesu. Cílem TSMC je dohnat Intel a nabídnout 10nm proces se srovnatelnými parametry. Cílem GlobalFoundries je zúročit pracovní síly a technologie získané akvizicí továrny IBM k urychlení nástupu 10nm procesu. Cílem Samsungu je nabídnout proces co nejdříve, aby získala co nejvíce zakázek na výrobu mobilních SoC, na něž se specializuje.

Nové konzole by měla prodávat především virtuální realita. Znamená to, že výrazně vzroste požadavek na grafický výkon. Pro stávající soupravu Oculus Rift by pro dosažení ~90 FPS ve standardním rozlišení 2160×1200 byl třeba výkon zhruba 3× vyšší, než nabízí Playstation 4. Z pětinásobku energetické efektivity lze odhadovat, že při zachování energetických požadavků současné generace bude výkon 5× vyšší (teoreticky by mohl násobek ještě vyšší, pokud by výrobcům nevadilo mírné zvýšení spotřeby), takže to reálné je.

Ostatně v úvahu lze brát i použití interpolace pro případné VR displeje o vyšším rozlišení, než jaké zvládá hardware při požadovaných FPS vykreslit. Kvalitnější metody interpolace, které by pro takové nasazení mohly být vhodné, podporují už některé stávající čipy, ale o tom si můžeme více povědět až za necelý týden.