Radeon RX 6500 XT: Intelovatí AMD? Ne, jen se po 10 letech vrací do low-endu
Radeon RX 6500 XT není svým konceptem ničím novým, ve skutečnosti má o osm let starší dvojče. Jmenovalo se Radeon R7 250…
U příležitosti vydání Radeonu RX 6500 XT jsme shrnuli, co může potenciálnímu zájemci na této kartě chybět. Jsou to v podstatě všechno vlastnosti, které vyplývají z faktu, že GPU Navi 24 vzniklo jako doplněk k APU Rembrandt. Čím je tedy vybaven Rembrandt, to nemusí podporovat Navi 24. Takže odpadla podpora komprese videa, pro přehrávání videa jsou podporovány standardní formát h.264/h.265/VP9, nikoli však AV1 a k dispozici jsou pouze dva (nikoli tři) nezávislé výstupy. V noteboocích, kde bude čip sedět vedle Rembrandt, tyto úlohy zpracuje APU, takže nebyl důvod duplikovat křemík, který by zůstal nevyužitý.
V desktopu pak má zákazník na výběr ze tří možností:
1. Absence těchto prvků mu nevadí
Z pragmatického hlediska to bude platit pro většinu zákazníků. Kartu tohoto výkonu si jen těžko bude někdo pořizovat ke streamování herních zážitků na YouTube, takže se nedá čekat, že by integrovaný video-enkodér byl pro většinu reálných zájemců problémem. Dále lze říct, že uživatel, který si kupuje nejlevnější produkt z celé generace, jím neplánuje pohánět třímonitorový high-end systém. Tímto způsobem se AMD snažila zákazníky oslovit v době prvních generací Eyefinity, kdy trojici výstupů nabízela i v low-endu. Vliv na prodeje v low-endu to mělo nulový, protože tři monitory zkrátka nejsou prvkem low-endových sestav. Největší škodou tak může být absence podpory AV1 - na druhou stranu streamovací služby - pokud koncové zařízení nějaký formát nepodporuje - zpravidla nabízejí jiný, široce rozšířený (h.264, VP9), a tak je největší daní o ~25 % vyšší bitrate streamu. Což může vadit tomu, kdo platí za přenesená data.
2. Absence těchto prvků vadí, ale lze ji řešit
Uživatel, který grafiku z nějakého důvodu chce, ale zároveň má s některou z chybějících technologií problém, má možnost kartu spárovat s procesorem disponujícím integrovanou grafikou, která daný prvek nabízí. Prakticky jakákoli řeší výstup na třetí monitor, většina řeší podporu komprese h.264/h.265 a Alder Lake nebo nadcházející APU Rembrandt řeší AV1 (jak na tom bude Zen 4, zatím nevíme).
3. Absence těchto prvků vadí a uživatel ji nemá zájem řešit
Shrneme-li si některé diskuzní příspěvky hodnotící Radeon RX 6500 XT, pak podle nich AMD měla vydat kartu podporující kompresi videa, podporující přehrávání AV1, s širší PCIe sběrnici, s 8GB paměti a se třemi obrazovými výstupy. Tyto uživatele bych si dovolil upozornit, že jimi vysněný produkt AMD již vydala, jmenuje se Radeon RX 6600 XT a je k dostání od loňského léta. Jaký smysl by měly dvě karty stejných parametrů, zůstává zahaleno tajemstvím.
Pokud si AMD dovolí vydat produkt s těmito parametry, je to podle některých názorů známka Intelovatění. Stačí však trochu zavzpomínat a vyplyne, že na konfiguraci Radeonu RX 6500 XT není nic nového. V podstatě stejná situace tu totiž byla koncem roku 2013, kdy došlo na Radeon R7 250. Tato grafická karta postavená na čipu Oland… no posuďte sami, kopíruji tabulku z 8 let starého článku:
| GPU Oland | APU Kaveri | |
|---|---|---|
| architektura | GCN | GCN |
| DirectX 11.1 |  | |
| UVD | | |
| VCE |  | |
| TrueAudio | | |
| Eyefinity | | |
| dual-link DVI | | |
| DisplayPort | | |
Jádro Oland použité na Radeonu R7 250 nepodporovalo kompresi videa, nepodporovalo tři výstupy, navíc neumělo DisplayPort (pouze HDMI). Šlo o stejný případ - grafiku určenou k párování s APU, které bylo těmito funkcemi vybaveno. Intelovatěla AMD už v roce 2013?
Podobné produkty tu byly i dříve, jen zkrátka způsob ořezání odpovídal požadavkům doby. Některé disponovaly jediným obrazovým výstupem, jiné měly osazen nejmenší dostupný paměťový modul, který fungoval jen jako buffer (cache) pro data uložená v RAM (HyperMemory).
Podoba GPU Navi 24 je tak důsledkem dvou prostých faktů - jednak konfigurací, pro kterou je primárně určena (systémy s APU Rembrandt) a jednak prostým faktem, že jde o malý čip. AMD od doby zmíněného GPU Oland žádný čip pro nejnižší cenový segment nevydala, tento segment nechávala generaci co generaci Nvidii. K tomu můžeme přičíst, že 4 GB paměti GDDR6 stojí aktuálně výrobce $48 (velkoobchodní cena bez DPH), přičemž za tuto částku před 10 lety výrobce karet pořídil GPU pro výkonnostní segment na pomezí vyššího mainstreamu a high-endu, nebo paměť pro nejdražší high-end. Grafická karta osazená pamětí v nákladech za ~$50 se před deseti lety prodávala za koncovou cenu přes $300, takže ani zde se mnoho nemění.
Radeon RX 6500 XT je prostě produktem pro - v současném deformovaném trhu - nejnižší cenovou relaci. Bylo možné ho udělat lépe? Mohli bychom odpovědět, že ano, pokud by některý z konkurentů za danou cenu nabídl cokoli lepšího. Ale to se nestalo. Jak to dopadlo s Intel DG1, víme. Jak to dopadne s Nvidia GeForce RTX 3050, zatím nevíme, ale podle zpráv, které se proslýchají od výrobců hardwaru, není pravděpodobné, že by reálná tržní cena mohla jít pod $400. Pokud se to potvrdí, nebude její poměr cena / výkon lepší, kulantně řečeno.
AMD se podařilo vydat grafickou kartu, která na rozdíl od všech ostatních produktů aktuální generace nestojí 2-4× více, než je doporučená cena, ale jen 1,5-1,6× víc. Zákazník může brát, nebo nechat být. Což je pokrok. U řady v posledním roce vydaných produktů nebylo kde brát, protože zásilky často skončily rozebrané od těžařů již ve velkoskladech, ještě než se dostaly do maloobchodů.
