V roce 2017, kdy Koduri do Intelu přišel, šlo o společnost se zdánlivě neotřesitelnou konkurenční pozicí, která nabízela nejrychlejší procesory na trhu, procesory s nepřekonatelným poměrem spotřeba / výkon. Šlo o firmu, která pokrývala poptávku po procesorech počínaje nejvýkonnějšími servery na světě a konče systémy společnosti Apple. Mohla si dovolit investice do řady projektů a pokud se nějaký z nich podařil a dostal se na trh, bylo to vnímáno jako úspěch - proinvestování peněz na ostatních pak nebylo považováno za problém. Firma měla jedny z nejvyšších marží ve světě hardwaru vůbec, a tak už i akvizice byly problém. Koupit firmu, která by neměla marže nižší (aby sloučení nezhoršilo finanční zprávy) nebylo snadné, protože takových firem už mnoho nebylo, jednou z posledních byla Altera, kterou Intel pozřel dva roky před Koduriho nástupem.

Raja Koduri, zdroj: Intel

Za 5,5 roku se však stalo mnohé. Intelu vyrostla konkurence na poli x86 procesorů v podobě AMD. Apple, nespokojený se zabugovaným Skylakem, se raději dal na vývoj vlastních procesorů a v roce 2020 definitivně Intel opustil. Všechny akvizice firem na poli AI akcelerátorů nevyšly a žádná nebyla schopná dodat komerčně úspěšné řešení, které by Intelu umožnilo naskočit do rychle se rozvíjející branže. Vlastní továrny přestaly zvládat vývoj nových procesů, což se podepsalo na spotřebě procesorů Core a Xeon, jejichž tržní podíl výrazně poklesl.

Projekt superpočítače Aurora byl představen v roce 2015, dodán měl být 2018. Hotový není dosud.

Po phiasku s Xeony Phi (deriváty Larrabee) přestal Intel vyhrávat i zakázky v superpočítačích, protože (na rozdíl od Nvidia a AMD) nemá žádné akcelerátory paralelních výpočtů. Superpočítač Aurora z roku 2015 z tohoto důvodu dosud nebyl dokončen. Nevyšel ani projekt 3DXpoint / Optane, jehož možnostem se tak rychle přiblížila konvenční SSD, že s ohledem na prémiový příplatek přestal (nebo nezačal?) být pro zákazníky zajímavý. Intel zkrátka neměl nic nového, na čem by při problémech s procesory a výrobními procesy mohl vydělávat v míře, na kterou byl dlouhodobě zvyklý.

• Intel zahájil masivní snižování platů a propouštění

V takové situaci se pozornost vedení logicky upínala ke v roce 2017 rozjetému vývoji grafických karet. Jenže vydělávat na grafických kartách je podstatně těžší než na procesorech. Grafické karty se prodávají zásadně s pamětmi, PCB a chladičem, které něco stojí, a tak prostor pro marže bývá nižší. Dále se z marží musí pokrýt velmi nákladný vývoj ovladačů, který u procesorů neexistuje. Plus velmi těsná spolupráce s většinou klíčových herních studií.

Od začátku bylo jasné, že nejde o typický obchodní model Intelu; byl tu ovšem jeden argument. Intel měl vždy po nasazení nového výrobního procesu (pro novou generaci Core) problém, co s linkami předchozího procesu. Protože měl náskok oproti GlobalFoundries, Samsungu a TSMC, byly jeho procesy vnímané jako špičkové a i předposlední generace byla na úrovni konkurenční špičky, někdy i před ní. Bylo tedy škoda linky odstavovat. Původním plánem bylo vyrábět na těchto linky procesory Atom, se kterými však Intel nedokázal prorazit (pokoušel se i o prosazení Atomu do telefonů, neúspěšně).

Grafický akcelerátor Ponte Vecchio v továrně Intelu

Novým plánem bylo tedy vydělat na těchto linkách jejich využitím k výrobě grafických čipů. Jenže v té době se to pokazilo ještě více, po špičkovém 14nm procesu následoval porod na dlouhou trať v podobě 10 nm výroby později opakovaně přepracované a přejmenované na Intel 7. Nyní se řeší skluz procesu Intel 4. Společnost tedy nejen že neměla procesy s generačním náskokem pro výrobu procesorů, ale neměla ani procesy použitelné pro výrobu konkurenceschopných grafických čipů.

Jak se ukázalo, při podmínkách stejných, jaké má k dispozici AMD a Nvidia (linky TSMC) nedokázaly grafické produkty Intelu konkurovat a dnes se (některé ani ne půl roku od vydání) dostávají do výprodeje. To jsou všechno věci, za které Raja Koduri prokazatelně nemohl.

• Intel zrušil Xe-HP, GPU pro hry a strojové učení je mrtvé
• Naffziger: Koduri je vizionář, posunul ovladače, ale spotřebě RDNA nepomohl
• Intel rozporcoval grafickou divizi a ukončil vice-prezidentování Raji Koduriho

Za leccos však mohl. Vývoj grafických čipů a akcelerátorů několikrát přehodil výhybku a začínal znovu, protože původní plán s dlaždicovým řešením se ukázal být neprůchozí (rozhraní propojující dlaždice mělo příliš vysokou spotřebu samo o sobě). Výroba větších monolitů u TSMC zase není příliš levná a architektura - byť šlo o třetí pokus - nebyla zdaleka na úrovni, která by se mohla blížit AMD a Nvidii (k dosažení ±konkurenčního výkonu potřeboval Intel 2× více tranzistorů, tedy 2× více křemíku, za který musel platit od TSMC).

Grafický vývoj měl u Intelu ještě jednu důležitou roli (krom využití drahých výrobních linek). Měl Intel do portfolia Intelu zařadit výpočetní akcelerátory. Procesory Itanium jsou dávnou minulostí, Xeony Phi rovněž, AVX-512 nikdy nemělo takový dopad, jaký Intel původně plánoval (alternativa ke konkurenčním akcelerátorům) a Intel nejen že začal ztrácet zakázky na superpočítače, ale stále nebyl schopný dodat řešení pro Auroru chystanou od roku 2015. S ohledem na úspěch AMD a Nvidie, kteří staví akcelerátory na grafických architekturách, chtěl jít Intel stejnou cestou. Jenže první čtyřdlaždicové GPU určené k výpočetním účelům Xe-HP (snímek se světlebéžový pozadím nahoře) dopadlo špatně a jeho náhrada v podobě Xe-HPC alias Ponte Vecchio (fotografie s trojicí zapouzdřených čipů) není na trhu dosud. Nejspíše z důvodu rozložení návrhu na obrovské množství čipletů, které se kombinují s vrstvením, což nejspíš více problémů vyrobilo než vyřešilo.

• Intel zrušil Rialto Bridge a Lancaster Sound. Zákazníci to prý očekávají.

Jakmile se ukázalo být definitivní, že grafiky Arc Intelu nijak ekonomicky nepomohou, že čtyři miliony prodaných kusů v roce 2022 byl jen hodně divoký sen a že ani více než pět let od zahájení vývoje není na trhu jediný akcelerátor, šlo to rychle. Grafická divize byla rozporcována a začleněna do jiných struktur Intelu a Koduri degradován z vice-prezidenta společnosti na šéfinženýra grafického vývoje. S ohledem na zvěsti o tom, že Intel už s žádným velkým pokusem o vstup na grafický trh nepočítá a vlastně i po zprávě, že byly projednoceny plány s akcelerátory postavenými na grafických architekturách, bylo jasné, že události ohlášené koncem roku 2022 nejsou konečné.

Pat Gelsinger, zdroj: Intel

Během včerejších večerních hodin našeho času oznámil CEO Intelu Pat Gelsinger, že Stu Pann byl jmenován novým šéfem továren Intelu a dále, že Raja Koduri opouští společnost. Ten obratem doplnil vlastní příspěvek, podle něhož bude hledat štěstí v softwarovém startupu, o kterém v nadcházejících týdnech prozradí víc.