ASUS ROG STRIX B550-XE GAMING WiFi je spíše dražší základní deska, cenově bez problémů předčí některé desky s X570 chipsetem, jelikož má relativně specifickou výbavu, hlavně tedy příslušenství a přípravu na přetaktování. Aktuální cena s DPH je nejméně 6999 Kč, někde může být deska i dražší.

Typicky testuji základní desky s procesory a často jsou tyto recenze tak trochu dva v jednom. Desku jsem tak otestoval s procesorem AMD Ryzen 7 PRO 4750G, který mi zapůjčil jeden z Vás, tedy čtenářů. Protože se jedná o APU, provedl jsem i testy iGPU a výkon srovnávám s notebookovými iGPU. AMD Ryzen 7 PRO 4750G je celkem zajímavý 8C/16T procesor založený na Zen2 jádrech, oficiálně je však dostupný pouze pro velké OEM hráče(Lenovo, DELL, HP, Fujitsu, Acer, ASUS, MSI, atd.) a systémové integrátory. Nicméně i v ČR se najdou obchody, které Vám procesor prodají.

AMD Ryzen 7 PRO 4750G je osmijádrový procesor s integrovanou grafickou kartou AMD Radeon RX Vega 8, která má k dispozici 512 shaderů. Osm jader má pak k dispozic 2x4MB L3 cache, jedná se ještě o systém s dvěma čtyřjádrovými CCX. Zajímavostí je to, že se jedná o jednotný kus křemíku, který je vyrobený 7nm procesem společnosti TSMC. V jednom kusu křemíku tak máme CPU, GPU, paměťový řadič, PCIe linky, USB a SATA konektivitu. Procesor víceméně známe z mobilního segmentu, desktopová varianta se liší primárně vyšším napájecím limitem a možností osadit do AM4 socketu. Dlouhodobý napájecí limit činí 65 Wattů, přičemž krátkodobě může vyskočit až na 85 Wattů. Tato krátká doba 85W boostu znamená typicky tři minuty, což stačí pro krátké úlohy. V 85W režimu jsou ochotná všechna procesorová jádra boostovat až na 4225 MHz, v 65W režimu tikají na rovné 4GHz. Integrová Vega 8 pak celkem ochotně tiká až na 2100 MHz. Samozřejmě hlavní brzdou integrované grafiky je propustnost paměti, zde se opět projevuje fakt, že paměťový řadič je integrovaný v CPU a není v samostatném 12nm čipletu, procesory generace Renoir nemají problém provozovat frekvenci FCLK a pamětí v poměru 1:1. Testoval jsem tedy s přetaktovanou RAM na propustnost 4200 MT/s s časováním 16:17:17:38 1T, přičemž FCLK běželo stabilně na 2100 MHz, stačí přidat trochu vyšší napětí na VSOC, namísto továrních 0,7V jsem nastavil 1,10V a do pamětí samotných raději 1,6V.

Ale nyní zpět k základní desce. AMD B550 chipset je náhradou předchozích B450/350 chipsetů, hlavním rozdílem je povýšení PCIe rozhranní z druhé generace na třetí generaci. Linky, které poskytuje procesor mohou být samozřejmě čtvrté generace, ale testovaný Ryzen 7 PRO 4750G má k dispozici pouze dvacet čtyři Gen3 linek, stejně jako mobilní Renoir(mám však podezření, že mobilní Renoir reálně používá max 20 PCIe linek a ne plných 24).

Uvnitř krabice najdeme samozřejmě samotnou základní desku, na kterou se za chvíli podíváme, pod deskou ale bydlí další krabice, ve které najdeme veškeré příslušenství. Najdeme zde tradiční DVD s ovladači, manuál, ASUS ROG lepíky, dva SATA 6Gb/s kabely, USB-C audio kabel, stahovací pásky, WiFi antény, prodlužky na senzory a šroubky pro uchycení M.2 SSD.

V druhé krabičce na nás vybafne i veselá PCIe karta a to sice ASUS HYPER M.2 X16 GEN4. Jedná se víceméně o pasivní kartu, která rozděluje šestnáct PCIe linek do x4x4x4x4, bifurkaci PCIe linek musí zprostředkovat samotná základní deska. Tato karta poskytuje NVMe diskům chlazení a to za pomoci masivního hliníkového chladiče, přičemž zde najdeme ještě extra ventilátor, který lze snadno vypnout tlačítkem na zadní části karty, hned vedle stavových LEDek jednotlivých SSD.

Jelikož jsem plánoval mnohé testy prodávět právě s APU, řekl jsem si, že bude skvělé vyzkoušet nějaký RAID, jelikož budu moct použít všech šestnáct linek pro SSD a grafika mi vystačí integrovaná. Tak to bohužel nedopadlo, první M.2 slot na kartě mi nefungoval. SSD se pouze hřeje a není vidět, což je poněkud mrzuté. Až během psaní článku jsem si všimnul zajímavého screenshotu z BIOSu desky, který uvádí, že PCIe RAID režim umožňuje použít maximálně tři SSD, což nechápu, jelikož x4x4x4x4 bifurkace není u Ryzenů problém a pokud osadím x16 kartu, ta funguje normálně. Není to tedy tím, že by zde ASUS magicky přivedl jen dvanáct linek.

Aby Vám fungoval RAID, je třeba v BIOSu přepnout SATA řadič z AHCI režimu do RAID režimu a také nastavit bifurkaci hlavního PCIe slotu na PCIe RAID Mode. Po těchto změnách můžeme konfigurovat RAID přímo v BIOSu nebo ve Windows za pomoci AMD RAIDXpert2 programu.

Je zapotřebí mít nainstalované i AMD RAID ovladače, jinak uvidíme samostatné disky, jelikož se jedná o softwarový RAID. Nebo to prostě celé můžeme přeskočit softwarovým RAIDem, který si naklikáme v manažeru disků ve Windows, nebo použijeme mdadm v Linuxu.

Vyrobil jsem tedy RAID0 ze tří 256GB NVMe disků, které jsem našel v šuplíku. Výkon můžete vidět na screenshotech níže, srovnávám zde se samostatným Samsungem SSD 970 EVO 2TB, který je také připojen přímo do CPU přes čtyři dedikované linky. Předpokládám, že karta jinak funguje normálně v jiných platformách, ale nezkoušel jsem to, omezení na tři NVMe disky je podivné, čtyři disky mi nefungovaly ani když jsem odpojil všechny ostatní disky z desky.

Nyní už opravdu k samotné ASUS ROG STRIX B550-XE GAMING WiFi detailněji. Deska má standardní ATX formát a nabízí poměrně bohatou výbavu, což je u B550 hi-endu očekávané. Pro většinu uživatelů zde bude dostatek PCIe slotů, najdeme zde hlavní PCIe x16 připojený na procesor, který podporuje i bifurkaci v x4x4x4x4 režimu, ale podpora čtvrté generace závisí na použitém procesoru. Dále zde najdeme dva x1 Gen3 sloty pověšené na AMD B550 chipset, druý x16 slot, který pracuje v x8 režimu elektricky, nicméně vezme těch osm linek primárnímu x16 slotu. Třetí x16 slot je pověšený na chipset, ale nabídne pouze čtyři Gen3 linky, přičemž běží v x2 režimu, pokud použijeme druhý M.2 slot.

Deska má dva M.2 sloty, první hned pod procesorem má k dispozici chladič, podporuje až 110mm dlouhé M.2 disky a nabízí až čtyři PCIe linky čtvrté generace, nebo SATA port. Tento slot je připojen přímo na procesor. Druhý M.2 slot na spodní části desky poskytuje čtyři Gen3 linky za pomoci B550 chipsetu, pokud se použije třetí PCIe slot, přepne se do x2 režimu.

Portová výbava zadního panelu, který je integrovaný přímo v desce je řekl bych OK. Najdeme zde tlačítko pro funkci BIOS Flashback, čtyři USB 2.0 porty, USB-C poskytující 10Gbps konektivitu, dva USB-A 10Gb/s porty, 2,5GbE RJ45 pověšené na Intel I225-V chipset, DisplayPort 1.2, HDMI 2.1, dva RSMA konektory připojené na Intel AX200 a to vše zakončuje pět 3,5mm audio jacků a audio USB-C port. Více USB portů zde nenajdeme, jelikož deska nabízí zbytek ve formě interních konektorů pro přední panel skříně.

Základní deska nabídne i hromádku interních portů, v horní části desky najdeme čtyři diagnostické LEDky.

Níže najdeme jeden RGB header, 24pin ATX konektor, 19pin konektor poskytující dva USB 5Gb/s porty a také zde najdeme USB-C 10Gb/s port pro přední panel skříně. Níže bydlí šest SATA 6Gb/s portů.

Ve spodní části desky bydlí zbytek interních konektorů. Najdeme zde tradiční piny pro připojení LEDek a tlačítek skříně, piny pro reset CMOS, čtyři USB 2.0 porty, externí teplotní senzor, dva čtyřpiny pro ventilátory, dva RGB headery, diagnostický dvouznakový sedmisegmentový displej a piny pro přední audio panel.

Nesmíme zapomenout na napájecí kaskádu desky. Pro napájení procesoru zde slouží jeden osmipin a jeden čtyřpin, což je pro Ryzeny prakticky zbytečné, jelikož jen samotný osmipin může protlačit i 380 Wattů pokud dojde na lámání chleba. Vedle čtyřpinu bydlí malý kabel označený jako VRM_HS_FAN. Překvapilo mne, že má deska přídavný ventilátor na své napájecí kaskádě. ASUS se tím ve svých materiálech chlubí jen zběžně, ventilátor se běžně ani netočí, předpokládám, že se roztáčí až při nějaké vyšší teplotě VRM. Problém je ten, že jsem kaskádu nedokázal Ryzenem 7 PRO 4750G roztopit, takže netuším, při jaké teplotě se vlastně roztáčí.

Kaskáda je v konfiguraci 14+2, tedy čtrnáct fází pro VCore a dvě pro VSOC. ASUS zde používá svůj oblíbený PWM kontrolér ASP14051, který pracuje v režimu 7+1, fáze jsou zapojené paralelně a nedošlo tak k použití zdvojovačů. ASUS opět využil velmi vysoce dimenzované Texas Instruments X95410RR 90A pwrstages. VRM se během testů prakticky nehřálo, za to deska vděčí i celkem masivnímu chlazení, kryt nad IO je konečně celokovový a zvětšuje tak kapacitu chladiče.

Testovací sestava je postavena na testované desce, přičemž jsem použil svůj oblíbený zdroj Corsair HX1200 a grafickou kartu Gigabyte AORUS GeForce RTX 2080 Ti. Na Samsung SSD 970 EVO 2TB jsem pak nainstaloval nejnovější Windows 10 Pro v20H2 a aktuální ovladače.