Je to nějaký ten pátek, co jsem testoval SSD a nyní se k tomu vracím. Nově jsem se rozhodl metodiku testování pozměnit a to hlavně ve prospěch zápisových testů velkého množství dat. Moderní PCIe NVMe disky nemají problémy číst sekvenčně i náhodně vysokou rychlostí, problematický je typicky zápis. Mým cílem je tak vyčerpat různé DRAM cache, SLC cache a tak podobně. Nebudou chybět i grafíky z některých běžných benchmarků a také nějaké rychlotestíky v Linuxu.

Nyní k dnes testovanému SSD(tato věta je poměrně zavádějící, jelikož jsem společně s dvěma SSD společnosti Gigabyte otestoval všechna ostatní SSD, která dnes v recenzi vidíte, přičemž dnes testované SSD v redakci zůstává a slouží jako čtecí disk pro testování zápisů velkého množství dat, jedná se o nejrychlejší NVMe disk, který mám k dispozici), Gigabyte AORUS 7000s 2TB je víceméně druhá generace PCIe Gen4 SSD, v minulé generaci došlo na použití řadiče Phison E16, což je víceméně přeznačený Phison E13 řadič, který podporoval pouze PCIe Gen3. I z těchto důvodů jsou starší Gen4 disky rychlejší jen v sekvenčním čtení/zápisu oproti Gen3 diskům, protože řadič je víceméně totožný, došlo jen ke zrychlení PCIe rozhraní.

Nové řadiče vyvinuté pro PCIe Gen4 mají být značně lepší, Phison E18 podporuje standard NVMe verze 1.4 a nabízí osm kanálů pro připojení NAND pamětí. Mimo modernější Gen4 řadič došlo i k použití nových TLC NAND čipů společnosti Micron, jedná se 96 vrstvé čipy, vrstvené 3D technologií. Gigabyte AORUS Gen4 7000s SSD 2TB má k dispozici i DRAM cache a to ve formě dvou 1GB DDR4-2667 čipů, celkem tak máme k dispozici 2GB DRAM cache. SSD využívá i SLC cache, ale nejsem si jist jaká je přesná kapacita a jak moc se mění její využití při zápisu dat(drtivá většina SSD dynamicky mění velikost SLC cache dle zabraného místa na disku, Samsung často kombinuje fixní SLC cache a dynamickou, dynamickou je možno zcela vyčerpat, zatímco fixní má typicky hodnotu v rámci jednotek GB).

Gigabyte SSD prodává přibližně za 10500 Kč s DPH, nabízí pětiletou záruku a SSD vydrží 1400 TB přepisů. Pětiletá záruka platí samozřejmě pouze, pokud nepřekročíme 1400 TBW, stejně jako u ostatních výrobců. Dodám, že poměrně běžný uživatel, který používá svůj počítač několik hodin denně zapíše přibližně 10 TB dat ročně. Na svém domácím PC se Samsungem 960 EVO 500GB mám od roku 2017 jen 20TB přepisů, na pracovním o něco více, ale jsem pořád velmi daleko od nějakého značného opotřebení. Pokud SSD přepisujete každý den hned několikrát, ohlédnul bych se spíše po serverových MLC SSD s vyšší výdrží.

Gigabyte u SSD uvádí rychlost sekvenčního čtení až 7000 MB/s a 6850 MB/s při zápisu. Co se IOPSů týče, udává 650 000 při náhodném čtení a až 700 000 při náhodném zápisu.

SSD mi dorazilo ve své prodejní krabičce, na zadní straně najdeme všechny potřebné údaje, přičemž SSD si sedí pohodlně ve vypolstrovaném obalu. Gigabyte SSD prodává s chladičem, který má dokonce i žebrování a není tak jen designový kus plechu. Maximální odběr se prý pohybuje okolo osmi a půl Wattu, chladič by měl být adekvátní při rozumném průtoku vzduchu, nebo alespoň při nějakém. Pozitivní je, že chladič není příliš široký, takže SSD namontujeme na mnoho základních desek, které mají další komponenty okolo M.2 slotů.

Chladič můžeme rozebrat, obě strany tištěného spoje jsou zakryté teplovodivým páskem, který odvádí teplo z řadiče, NAND a DRAM. Na spodní straně SSD najdeme jen čtyři NAND čipy a jeden DRAM čip. Na horní straně najdeme to samé a řadič Phison E18 k tomu.

Gigabyte vydal toto SSD ještě ve verzi s přídomkem Premium, kde se chlubí masivním chladičem s dvěma heatpipe, uvádí, že nikdy nedojde k throttlingu, čemuž i věřím. Samotné SSD je stejné jako dnes testovaný model, liší se pouze chladič.

Gigabyte má podobně jako ostatní výrobci software pro SSD, který se jmenuje SSD Tool Box. V programu můžeme zjistit množství přepisů, SMART údaje, teplotu, verzi firmware a můžeme i firmware upgradovat, ale v mém případě je u 7000s 2TB volba s firmware zašedlá a nelze s tím nic dělat. Nechybí ani funkce Secure Erase, ta však nedovoluje smazat systémový disk a disk, který má na sobě oddíly, musíme je nejdříve všechny smazat.

Testovací sestava

Testovací sestavu představím v rychlosti, dodám jen, že jsem z SSD sundal spodní plech, jelikož lehce kolidoval s deskou(narážel jsem na chladič chipsetu), testoval jsem na základní desce GIGABYTE X570 I AORUS PRO WIFI. Toto SSD bylo otestováno lehce zvláštně, jelikož nemám dva stejné kusy, testy zápisu jsem tak prováděl oproti staršímu Gigabyte AORUS NVMe Gen4 SSD 500GB(pro test zápisu 205 a 447 GB dat). SSD sloužilo jako zdrojový čtecí disk pro ostatní SSD a nadále tak bude sloužit.

Pro nejlepší výkon testované SSD připojím vždy do hlavního M.2 slotu, který je do procesoru připojen čtyřmi linkami PCIe čtvrté generace. Tento horní slot má kolem sebe chladič AMD X570 chipsetu, nechybí zde malý ventilátor, ten se za normálních okolností točí jen někdy okolo 2000 RPM. Abych zlepšil provozní vlastnosti všech testovaných SSD, změnil jsem jeho chování na "Standard", takže větráček se neustále točí na nějakých 3500-4400 RPM a ofukuje řadič PCIe NVMe disků.

Gigabyte AORUS 7000s 2TB bydlí jako systémový disk v druhém spodním slotu základní desky, ten je připojen čtyřmi PCIe Gen4 linkami do AMD X570 chipsetu. Během testování nemám připojena žádná zařízení kromě klávesnice a myši, která by odebírala konektivitu mezi chipsetem a CPU. Testuji bez sítě a bez WiFi a dalších USB zařízení. Jako grafická karta slouží Sapphire Pulse Radeon RX 550 2GB, jelikož nepotřebuji extrémně rychlé GPU a také je zde z toho důvodu, že procesor AMD Ryzen 7 5800X nemá integrované grafické jádro, které by mohlo mít negativní vliv na výkon v některých testech. Procesor chladí chladič Noctua NH-U12S SE-AM4 s Noctua NF-F12 iPPC-2000 ventilátorem. Sestavu napájí zdroj Corsair HX1200 a jako primární operační systém slouží Windows 10 Pro v20H2.