Již od začátku roku po vydání mobilních Ryzenů 4000 jsem toužil nakoupit nějaké ThinkPady a nahradit tak starší notebooky s dvoujádrovými a čtyřjádrovými Intel procesory(typicky náhrada ULV Haswell/Skylake a náhrada 45W čtyřjader Ivy Bridge/Haswell). Objednávku jsem nakonec prováděl někdy v září, konkrétně jsem objednával ThinkPady T14 Gen1 s Ryzeny 7 PRO 4750U. Bohužel notebooky pořád nedorazily, termín se posouval z 15.10.2020 na 24.11.2020 a nyní je dostupnost neznámá. Protože jsem potřeboval nutně nahradit nějaké slabší stroje, zakoupil jsem tento ThinkPad L15 Gen1, který byl nějakým zázrakem skladem v distribuci v rozumné konfiguraci, pouze jsem přidal druhý 16GB DDR4-3200 modul a notebook mohl jít pracovat.

Protože se na vše spěchalo, neměl jsem čas řešit, proč mi nefunguje na tomto notebooku ubuntu(možná je to rozbité po poslední recenzi HP ZBook Firefly 15 G7, kde mi ubuntu rozbily NVIDIA ovladače; menší update, po upgrade 20.10 mi nechtěly bootovat novější nepodepsané kernely, ale nebyl čas otestovat se starším) a také jsem zapomněl vyrobit screenshoty z BIOSu. Zde zmíním, že tyto nové ThinkPady mají graficky přepracovaný BIOS, ale je možné přepnout na starý design, což je něco, co osobně preferuji. Z časových důvodů jsem neotestoval LTE modem, ale předpokládám, že prostě funguje.

Testovaná konfigurace se prodává za nějakých 33 990 Kč s DPH, výbava je dle mého názoru zcela použitelná ihned po vybalení, byť bych doporučil přidat druhý 16GB DDR4-3200 SODIMM, bude k dispozici více paměti a získáme i vyšší grafický výkon díky dvoukanálovému zapojení paměti.

Konfigurace od výrobce vypadá takto:

• AMD Ryzen 7 PRO 4750U – 1,7GHz, Turbo až 4,2GHz, 8MB L3, 15W TDP, 8C/16T
• 1x16GB DDR4-3200 CL22-22-22-52 1T
• AMD Radeon RX Vega 7 Mobile
• 15,6“ BOE NV156FHM-N48 1920x1080 60Hz IPS LCD
• Western Digital PC SN730 512GB PCIe NVMe Gen3 x4 SSD
• Realtek RTL8168/8111 Gigabit Ethernet
• Intel AX200 NGW (802.11ax + Bluetooth 5.0)
• Fibocom L850-GL LTE WWAN karta
• 3 cell 45Wh baterie
• 65W USB-C napájecí adaptér
• Windows 10 Pro v2004

Testovaný notebook je zakoupený v běžné distribuci, nejedná se tak o nějakou testovací jednotku. Testovanou konfiguraci jsem navíc upravil, původně byl plán přidat druhý 16GB modul, ten by ale nestihl dorazit včas a notebook jsem potřeboval rychle dodat do provozu. Přistoupil jsem tedy k plánu B, z málo používaného ASRock DeskMini A300 jsem vyndal paměti HyperX KHX2933C17S4/8G, tedy dva 8GB DDR4-2933 moduly s XMP profilem a časováním CL18-19-19-39, což je veselejší, než CL22 u 3200 MT/s. Je možné, že 3200 MT/s moduly podají lepší výkon, ale takto měl notebook nižší latence a bylo to lepší, než přidat druhý 16GB DDR4-2400 modul.

Notebook podporuje různé napájecí limity procesoru, standardně má Ryzen 7 PRO 4750U limit 15 Wattů, nicméně krátkodobě(asi dvě minuty) může sosat 25 až 30 Wattů. Při provozu na baterie běží v 15W TDP režimu. K mému překvapení bylo možné konfigurovat napájení přímo ve Windows, při přepnutí na nejvyšší výkon se napájecí limit zvedne na 25 Wattů fixně, za což má u mě Lenovo velké plus, Ryzen 7 PRO 4750U tak může podávat celkově lepší výkon. Já jsem se rozhodl testovat primárně v továrním 15W nastavení, protože mě zajímalo, jaký výkon notebook poskytne. V 25W režimu jsem otestoval pouze hry a další grafické testy, jelikož 15W škrtí celkem dost integrovanou Vegu a výkon klesne někam mezi starší Picasso Vegy 8-10.

Nyní k balení, notebook bydlí tradičně v kartonové Think krabici, ve které je bezpečně uchováván v pěnových držácích. Kromě standardních manuálů najdeme v krabici jen Lenovo 65W USB-C adaptér, který můžeme použít i pro nabíjení jiných USB-C zařízení, adaptér podporuje i 12/9/5 V napětí.

Notebook samotný má standardní 15,6" obrazovku, řada L tak trochu oživuje řadu L-R, kterou Lenovo ukončilo několik let nazpět. Konstrukčně je notebook blíže ThinkPadům Edge/E, ale nabízí lepší management a také podporuje lepší mechanické dokovací stanice(Lenovo od roku 2018 používá dokování z boku za pomoci dvou USB-C konektorů a proprietárního ethernetu). Další výhodou pro firmy je pak možnost až pětileté záruky typu on-site NBD(Edge může mít maximálně čtyři roky) a dá se předpokládat i lepší podpora v průběhu života notebooku.

Jelikož jsem nakousnul proprietární dokovací konektor, podívejme se nejprve na portovou výbavu. Podobně jako ostatní ThinkPady má i L15 Gen1 všechny porty na levé a pravé straně, vzadu žádné nenajdeme. Na levé straně je hlavní sada portů.

Najdeme zde normální USB-C 10Gb/s s podporou nabíjení a DisplayPortu 1.2. Dále se zde nachází proprietární ethernet, kterému sekunduje druhý USB-C port, který opět podporuje nabíjení, 10Gb/s USB a DisplayPort 1.2. Vedle těchto konektorů sedí jeden USB-A 5Gb/s port, HDMI 1.4b(škoda, Ryzeny podporují bez potíží HDMI 2.0 a vyšší modely ho mají) a dvě malé zdířky. Jedna zdířka je slot na microSD karty, řadič samotný je připojený přes PCI-Express. Druhá zdířka je slot na microSIM karty, jelikož notebook má v sobě Fibocom L-850 LTE modem, ve zdířce standardně bydlí držák na microSIM karty, ten je na fotografii vyndaný, lze ho vyndat za pomoci jehly nebo "vyndavače" SIM karet, který se běžně přidává k mobilním telefonům. Posledním konektorem je RJ45, který obsluhuje gigabitový Realtek RTL8168/8111 chipset. Poněkud zvláštní je umístění LEDek, ty jsou uvnitř konektoru a trochu tak prosvětlují samotný konektor.

Na druhé straně notebooku najdeme 3,5mm audio combo jack, USB-A 5Gb/s port, výfuk chlazení a zdířku pro zámek typu Kensington.

Co se rozměrů týče, notebook má 366 x 21 x 250 milimetrů, hmotnost je údajně 1,98kg, ale notebook působí spíše lehčeji. Po otevření notebooku nás přivítá látková ochrana klávesnice, po jejím sejmutí se naskytne pohled na palmrest s klávesnicí a touchpadem. Rozložení je již několik let stejné, klávesnice je samozřejmě podsvícená, najdeme zde nepřekonatelný TrackPoint a celoklikací touchpad, někdy nazývaný clickpad. Malou novinkou je LEDka signalizující zapnutý NumLock. Ještě by se hodil pás kontrolek jako na ThinkPadech T500/W500. Pod klávesnicí bydlí čtečka otisků prstů a logo ThinkPad s červenou LED. Nad klávesnicí bydlí samotné zapínací tlačítko.

Co se displeje týče, nejedná se o nic speciálního, ale o business standard, najdeme zde matný 1920x1080 60 Hz IPS panel BOE NV156FHM-N48. Lenovácké označení je LEN40BA, nebo také     "Wide viewing angle & High density FlexView Display 1920x1080". Jas displeje je údajně 250 nitů, což je celkem OK, mnoho času bude notebook stejně zaklapnutý v dokovací stanici a navíc má matnou povrchovou úpravu.

Nad displejem bydlí standardní 720p webkamera s krytkou ThinkShutter, která kameru umí zcela vypnout. Poněkud překvapivě zde najdeme i IR kameru, kterou můžeme použít pro přihlášení do systému za pomoci Windows Hello. Horní víko notebooku je podobně jako u řady Edge celokovové, zbytek těla je plastový, magnesium zde najdeme snad jen v pantech.

Na spodní části notebooku můžeme vidět větrací otvory, šroubky a otvory pro zamčení do dokovací stanice. Také zde najdeme dva reproduktory a čtyři podložky. Do útrob notebooku se dostaneme snadno, stačí odšroubovat všechny šroubky, vyndat šuplík pro SIM kartu a pak lze spodní panel opatrně odcvakat. Spodní kryt je celý z plastu a nic speciálního zde nenajdeme.

Nyní se však podívejme na vnitřnosti notebooku, zde najdeme kombinaci veselých komponent a také zklamání. Lenovo se rozhodlo osadit pouze malou tříčlánkovou 45Wh baterii, přestože je v notebooku spousta místa, navíc je zde jen jeden M.2 2280 PCIe Gen3 x4 slot bez chladiče. Zcela bez problémů by se sem vlezl druhý M.2 2280 slot, klidně i jen v režimu SATA, nějaký chladič a značně větší baterie. Ale pak by asi notebook byl moc dobrý a kanibalizoval by tak řadu T, nebo nevím. Osazené SSD je Western Digital PC SN730 512GB, tedy celkem běžný OEM disk, který používají i další výrobci, ale patří spíše mezi lepší. V jiném kusu L15 Gen1 jsem našel pro změnu Samsung PM981a 512GB, což je také klasika.

Nad baterií sedí dva SODIMM sloty, což znamená, že můžeme osadit až 2x32GB RAM, v testované konfiguraci je osazeno 1x16GB DDR4-3200, ale jak zmiňuji na začátku článku, testoval jsem s 2x8GB DDR4-2933 moduly. Určitě bych doporučil přikoupit druhý 16GB DDR4-3200 modul, získáme více paměti a vyšší výkon díky dvoukanálovému zapojení RAM.

V pravé horní části sedí Fibocom L850-GL LTE modem v M.2 2242 slotu, vedle v M.2 2230 slotu sedí Intel AX200 WiFi 6 chipset, který má i Bluetooth 5. Vedle bezdrátových chipsetů vidíme chladič, která má dvě heatpipe a teplo odvádí do pasivní části na straně notebooku. Ze zvědavosti jsem chladič demontoval(až po otestování) a zdá se být tradičně celoměděný a měl by být dostatečný pro 15W TDP APU. Ryzen 7 PRO 4750U samotný je pak přibližně poloviční oproti 14/12nm APU Picasso co se velikosti křemíku týče a to má dokonce dvojnásobek jader, L3 cache a výkonnější iGPU.

Rozborka notebooku je tak velmi snadná, stejně tak údržba, výměna RAM, SSD a bezdrátových chipsetů. Jsem však smutný z absence druhého slotu pro SSD, absence chlazení a nízké kapacity baterie. Nicméně nemůžeme mít všechno. Protože jsem měl málo času , nestihl jsem nascreenshotovat BIOS, zmíním však, že je možné změnit množství alokované paměti pro integrovanou Vegu 7, volba Auto nastavila 512MB fixně(iGPU si může brát dynamicky až extra 8GB VRAM), já jsem nastavil 2GB pro lepší grafický výkon. Linux jsem tentokrát také neotestoval, nepovedlo se mi do ubuntu 20.10 ani nabootovat, tak třeba příště.

Software

Na notebooku toho mnoho předinstalováno nebylo, ale to nevadí, jelikož jsem instalaci přeplácnul upravenou image z WDS serveru. Ručně jsem instaloval AMD chipset ovladače a ovladače grafické karty, použil jsem nejnovější betu v době testování, tehdy se jednalo o verzi 20.10.1. Na screenshotech je vidět Lenovo Vantage, což je nástroj, kterým můžeme konfigurovat mnoho aspektů notebooku, včetně základní diagnostiky, zjištění stavu záruky, aktualizací a tak podobně.