Rekapitulace procesorů 2017: Návrat AMD, protiúder Intelu
Kapitoly článků
Přestože si ohlášení procesorové generace Kaby Lake odbyl Intel ještě v roce 2016, k reálnému uvedení na trh u většiny modelů (desktop, výkonné mobilní procesory a ultramobilní tabletové) došlo až začátkem ledna 2017. Byla to první procesorová událost roku. Kaby Lake ve své podstatě nebyl ničím jiným než přetaktovanou architekturou Skylake na novější verzi 14nm procesu Intelu.
Atypické lednové vydání desktopových modelů bylo důležité, pro Intel by samozřejmě nebylo výhodné, aby recenze konkurenčních (Ry)Zenů od AMD srovnávaly konkurenční výkon s generací Skylake, když Intel mohl nabídnout něco lepší. Oproti předchozím generacím zvýšil Kaby Lake především jednojádrový výkon, vícejádrový se posunul méně. Vysvětlení opět souviselo s blížícím se nástupem konkurence: Intel věděl, že jeho čtyřjádrové procesory nebudou mít vůči očekávaným šesti- a osmivláknovým Ryzenům přílišné šance ve vícevláknových testech; Intel ale mohl těžit z vyšších taktů pro jednojádrové / jednovláknové testy a zachovat si pozici jednovláknového krále. Zvýšením jednovláknového boostu u generace Kaby Lake si tuto pozici pojistil - a jak se ukázalo později, nepřišel o ni.
CES ale byl již o Zenu. Hlavně o desktopové platformě se socketem AM4, který AMD uvedla takovým způsobem, že se většina pamětníků s nostalgickou slzou v oku rozpomenula na nehynoucí socket A. AMD tehdy přislíbila, že produkty vycházející z architektury Zen bude prodávat alespoň čtyři roky a kompatibilitu se socketem AM4 bude držet do nástupu DDR5 a PCIe 4, zkrátka že přinejmenším do konce roku 2020 budou v prodeji procesory určené pro socket AM4.
Socket s životností čtyř let je na současné poměry velmi těžký kalibr, a tak musel Intel vytáhnout eso z rukávu, aby si ne CES utrhl i nějakou pozornost pro sebe. Na pódium přišel samotný CEO Intelu Brian Krzanich, přinesl zařízení na snímku, ohlásil jej jako vůbec první produkt s 10nm procesorem, který patří do nové generace Cannon Lake a ohlásil dostupnost zařízení osazených Cannon Lake-Y (5,2W, tablety, 2 v 1) a Cannon Lake-U (15W, Ultrabooky) do konce roku 2017. Pokud pan Krzanich nenabídl prezentovaný prototyp na Ebayi, pak můžeme říct, že to s avizovanou dostupností nevyšlo.
Na počátku února šlápnul Intel do trochu jiného segmentu a odprezentoval záměr s novými procesory Lake Crest, které cílí na akceleraci umělé inteligence. Lake Crest není ani x86 architektura ani jeden z potomků projektu Larrabee, dokonce nejde ani o čip, který by vyvinul samotný Intel. Prakticky hotový návrh získala společnost akvizicí původně samostatné firmy Nervana. Jde o ASIC určený pro 28nm výrobu a vybavený HBM pamětmi druhé generace. Zkrátka, když se x86 architektura pro akceleraci AI nehodí a Xeon Phi nestíhá držet krok s konkurencí, není pro Intel díky dostatku financí problém vyzkoušet řešení na bázi FPGA, dále řešení na bázi ASIC a nakonec - to ale trochu předbíhám - spustit i vývoj nové grafické architektury.
Ve druhé polovině února se informace o nových Ryzenech jen hrnuly. Různá uniklá data a neoficiální testy proložila AMD oficiálním uvedením, kdy prozradila, že IPC architektury Zen je o 52 % vyšší než u předchozí architektury Excavator namísto avizovaného „až o 40 % vyššího“. AMD si ponechávala rezervu, protože ve fázi debuggingu tradičně docházelo k odhalení problémů, jejichž řešení stálo nějaké to procento výkonu. V případě Zenu se ale žádný podobný bug neobjevil, takže výkon mohl zůstat na maximu.
První statistiky prodeje osmijádrových Ryzenů 7 ukázaly, že čím dražší model, tím větší zájem je. Důvodem bylo patrně srovnání prvních Ryzenů s Intel HEDT - Broadwell-E. Osmi- a šestijádrové Ryzeny totiž dokázaly obstojně konkurovat šesti- a osmijádrovým modelů Broadwell-E Jenže ty byly o 50-100 % dražší a nezdálo se, že s jejich cenou Intel něco udělá.
Ve srovnání se standardní řadou procesorů Core i5 a Core i7 z řady Kaby Lake sice Intel držel prim v jednojádrovém výkonu, ale ve vícevláknovém měly Ryzeny generační náskok a mluvil pro ně i fakt kvalitnějšího zpracování - zatímco prostor mezi jádrem a IHS plnil Intel teplovodivou pastou, AMD Ryzeny poctivě letovala.
V březnu, po desktopové platformě, se AMD zaměřila na serverovou a uvedla až 32jádrové procesory pro platformu Naples. Tyto procesory jsou skládané ze čtyř osmijádrových modulů používaných v desktopu (modul Zeppelin), díky čemuž se společnosti podařilo srazit výrobní náklady o 40 % oproti tomu, kdyby 32jádrový procesor vznikal jako křemíkový monolit.
V dubnu vyšlo najevo, že Intel uspíší vydání generace Coffee Lake, tedy šestijádrových procesorů s architekturou Skylake a namísto plánovaného vydání v roce 2018 dojde k uvedení již letos. Kaby Lake a Broadwell-E zkrátka na konkurenci Ryzenům nestačily, a tak Intel musel improvizovat. Improvizace se konala nejen na úrovni roadmapy pro běžný desktop, ale také v plánech s platformou HEDT. Tu nejprve Intel rozšířil z deseti na dvanáct jader a když vyšlo najevo, že AMD chystá i šestnáctijádrové modely pro desktop, rozšířil Intel platformu HEDT o až osmnáctijádrové modely, které by jinak byly dostupné pouze v serverové řadě Xeon. Ta pak nabídla až 28 jader.
Květen přinesl serverové Zeny, procesory pro platformu Naples dostaly nakonec jméno EPYC, s tradičními Opterony se AMD rozloučila.
Nové procesory Skylake-X rozlousknul overclocker a zvědavec v jedné osobě, Roman der8auer Hartung. Ukázalo se, že poprvé za historii platformy HEDT použil Intel namísto tradiční pájky pouze teplovodivou pastu.
Přestože Intel i AMD uvedly novou řadu HEDT i jí plus mínus konkurující ThreadRipper už koncem jara, s reálnou dostupností se čekalo na léto, v případě vícejádrových modelů HEDT Skylake-X i na podzim. Ceny ale byly známé, a tak bylo předem jasné, že ač bude mít Skylake-X o něco navrch díky o chlup vyššímu IPC a o tři chlupy vyšším taktům, zůstane cena šestnáctijádrového ThreadRipperu na polovině ceny šestnáctijádrového Skylaku. ThreadRipper, podobně jako serverový EPYC, totiž nevycházel z monolitického CPU, ale rovněž vznikl z menších modulů, jejichž výtěžnost a tedy i výrobní cena byla výrazně nižší než kdyby šlo o monolit.
Poslední zajímavou událostí prvního pololetí byl zdárně dokončený tape-out prvního procesoru druhé 10nm generace, tedy Ice Lake. Intel ovšem nesdělil žádné další informace, které by se týkaly případné dostupnosti, uvedení, segmentů nebo konfigurací, v jakých budou tyto produkty vydané.