Červenec zahájila AMD vydáním PRO modelů řady Ryzen, procesorů zaměřených na podnikový segment. Řada PRO nabídla plnou technologickou výbavu u všech modelů bez ohledu na cenu, takže při požadavku na přítomnost konkrétní fíčury není třeba připlácet za výkonnější procesor, než je potřeba. Zajímavostí je, že již v polovině roku 2017 bylo celkové zastoupení osmijádrových procesorů podle statistik Steamu na dvojnásobku roku 2016.

V polovině měsíce uvedl Intel novou generaci Xeonů s architekturou Skylake-SP. Očekávanou podporu AVX-512 a 1,5 TB RAM tyto Xeony nabídly, ale jen u vybraných modelů a za příplatek.

Projekt Aurora

Krátce poté vyšlo najevo, že to se superpočítačem Aurora, který byl ohlášen v roce 2015, přislíben na rok 2018 (a který měl Intel vybavit procesory Xeon a akcelerátory Xeon Phi z 10nm generace Knights Hill), nevypadá dobře. Důvody byl hned dva. Jednak se za ty dva roky od ohlášení velmi změnily požadavky na superpočítače v důsledku nástupu umělé inteligence. Přinejmenším poklesly požadavky na výkon v double-precision (FP64) a naopak je žádán vyšší výkon v half-precision (FP16). Jednak si Intel uvědomil, že v roce 2018 nebude schopný dodávat velké 10nm křemíkové monolity. Jednak se manažerům projektu nepodařilo dosáhnout rozpočtových požadavků U.S. DOE. Zástupce Argonne Labs ohlásil, že probíhá přezkoumání projektu, krátce poté HPC Wire popsal projekt Aurora jako „zpožděný, přepsaný a potenciálně zrušený“.

Abychom zbytečně neskákali mezi tématy, povíme si rovnou, jak situace do konce léta dopadla: Pár měsíců poté bylo zveřejněno, že ke zrušení nedošlo, ale Aurora (krom toho, že půjde o výkonný superpočítač) bude nakonec zcela jiný systém než byl původní záměr a především se odkládá na rok 2021. S tím půjde ruku v ruce i žádaný výkon, takže namísto původních 180 PFLOPS půjde o až 1 EFLOPS. Během přezkumu se objevovaly informace, že by Aurora mohla namísto akcelerátorů Knights Hill, které jsou optimalizované pro FP64 výpočty, nabídnout o generaci novější Knights Mill, které cílí na FP16 výpočty žádané pro akceleraci operací v souvislosti s umělou inteligencí. Předpoklad byl, že nedojde ke kompletní náhradě, ale část akcelerátorů Knights Hill bude v systému ponechána, aby zvládal i efektivní FP64. To se nakonec nestane. Původní akcelerátory Knights Hill v Auroře nebudou vůbec a na čem bude systém stát, není známo. V podstatě nebylo potvrzeno ani to, zda se nadále počítá s akcelerátory od Intelu.

Na vrcholu léta pustila AMD do desktopového prodeje APU Bristol Ridge, produkt kombinující 28nm výrobní proces a jádra Excavator (vrchol Bulldozerovské architektury) na straně jedné a moderní socket AM4 a DDR4 paměti na straně druhé. Tím AMD - po high-endu a vyšším mainstreamu pro socket AM4 - pokryla i low-end (cenový segment $55-99).

Po Bristol Ridge přišel na řadu i Ryzen 3, levnější čtyřjádrové modely s architekturou Zen, které vyplnily nižší mainstream.

Když se už-už začínalo zdát, že se Intel nechá vyhecovat ohlášenou dlouhověkostí socketu AM4 od AMD a procesorové generaci Coffee Lake ponechá stejně jako předchozí Kaby Lake socket LGA1151, řekl Intel ne. Rozhodl se zachovat svůj tradiční osobitý přístup a výrobcům nakázal, aby zpětnou kompatibilitu zablokovali a podporu Coffee Lake nabídli jen u nových desek.

V srpnovém prohlášení v souvislosti s vydáním Coffee Lake, kdy Intel vyjasňoval pozice jednotlivých generací, prohlásil, že osmou generací je Coffee Lake a jejím nástupcem (tedy devátou generací) bude Ice Lake. Cannon Lake, který měl původně stát mezi Coffee Lake a Ice Lake, se vytratil. Toto prohlášení bylo prvním oficiální zprávou, která naznačila, že to Intel s první generací 10nm výroby zcela vzdal.

První testy Coffee Lake nicméně potvrdily pěkný výkon, v souladu s očekávání se Intelu díky vyšším taktům povedlo ještě trochu vylepšit jednojádrový výkon a díky dvěma procesorovým jádrům navíc se vícevláknový výkon přiblížil Ryzenům. Oproti Kaby Lake ovšem výrazně stoupla spotřeba, což se s ohledem na zachování 14nm výroby dalo očekávat.

Na začátku října oznámil 86letý Morris Chang, dlouholetý CEO a zakladatel společnosti TSMC, že by příští rok (2018) v červnu, krátce před svými 87. narozeninami, mohl odejít na penzi. Vzhledem k tomu, že začátkem roku 2018 TSMC zahájí sériovou 7nm výrobu pro Apple, zatímco ostatní výrobci zatím mají problém i s 10nm generací, může mít dobrý pocit, že firmu předává ve skvělé kondici a s pozitivními výhledy do budoucna.

Je-li řeč o 7nm procesu, můžeme zmínit i GlobalFoundries, která chystá dvě varianty - úspornou 7nm SoC orientovanou na nízkou spotřebu a standardní posun taktovacích frekvencí a dále výkonnou 7nm HPC zaměřenou na vysoké takty bez ohledu na spotřebu. Hůř to zatím vypadá s plány společnosti Samsung, která se 7 nanometry vsadil na EUV litografii. EUV sice umožňuje vyšší přesnost a tím výraznější zmenšení struktur a lepší poměr energetické efektivity spotřeba / výkon, jenže potřebné nástroje, výbava a zdroje světla, které mají čím dál vyšší skluz, úspěšné nasazení 7nm EUV procesu brzdí. Nepřekvapilo by nás proto, pokud by velkokapacitní 7nm výroba Samsungu dorazila až v roce 2019. Nakolik je reálná možnost licencování 7nm imerzního procesu od GlobalFoundries, zatím není podle čeho posoudit, ale přinejmenším v teoretické rovině tato varianta řešení problematické situace existuje.

Na podzim představila AMD Ryzen Mobile, APU Raven Ridge v mobilním 15W provedení. Novinka sice naplnila očekávání co do procesorového i grafického výkonu, v některých ohledem snad i překonala, ale předvánoční dostupnost už se zajistit nepodařilo, takže s výjimkou pár šťastlivců, kteří se k notebookům s Raven Ridge dostali dříve, si ostatní budou muset počkat na leden.

V prosinci už žádné významné procesorové novinky vydané nebyly, prakticky všechny nové informace se týkaly plánů na příští rok, jejichž naplnění (nebo nenaplnění) bude náplní procesorové rekapitulace 2018.