Na generaci Rocket Lake nebude Intel nejspíš nikdy vzpomínat s láskou. Zákazníky totiž nezaujala. Ve světě hardwaru se málokdy stává, že výrobce vydá novou generaci, která je pomalejší, energeticky náročnější a přitom dražší než předchozí. Intelu se to podařilo, zákazníci si všimli, a tak přinejmenším v retail segmentu si uživatelé došlo k nevídanému jevu: Po vydání nové generace produktů prodeje nestouply, ale klesly.

Kde byl problém? Zásadním problémem bylo zpoždění 10nm procesu, v jehož důsledku Intel nemohl vydat procesorovou architekturu Ice Lake jakožto druhou 10nm generaci (tak byla vyvíjena), ale bylo nutno improvizovat a návrh převést na 14nm výrobu. S tím však architektura nepočítala. x86 jádra Intelu od nástupu Core nejsou zrovna malá (respektive úsporná co do počtu tranzistorů), ale to příliš nevadilo. Intel měl většinou o generaci pokročilejší výrobní proces než konkurence, takže si mohl dovolit velká nízko taktovaná jádra s vyšším IPC. Výhodou byl slušný výkon i spotřeba.

Nejspíš však nečekal, že AMD jakožto společnost nad krachem bude schopna vyvinout x86 jádro s IPC jen o pár procent nižším než měl tehdejší Intel Skylake, ovšem s podstatně nižším rozpočtem tranzistorů. Díky tomu si AMD mohla dovolit nabídnout dvojnásobek jader (tehdy 8 namísto 4). To Intel začalo tlačit do zvyšování taktů (čímž začal ztrácet energetickou efektivitu) a následně i do zvyšování počtu jader nad rámec toho, co pro 14nm proces plánoval. Ze 4 jader se postupem času stalo 10, což už bylo maximum, co mohl 14nm proces při slušné výtěžnosti, spotřebě a výrobních nákladech zvládnout.

Bylo potřeba přejít na novou architekturu. Jenže ta, respektive jádra Ice Lake, byla ještě podstatně větší. Dosahovala sice téměř o 20 % vyššího IPC, jenže jejich plocha byla větší více než o pár desítek procent. Výsledkem bylo, že i osmijádrový Ice Lake byl větší a tudíž výrobně dražší než desetijádrový Skylake. Aby výsledek mohl ekonomicky fungovat, musely podstatně stoupnout taktovací frekvence a tím narostla spotřeba. Kombinace IPC a taktů však nedokázala plně vykompenzovat ztrátu v počtu jader, a tak byl výsledný procesor Core i9-11900K - krom jednojádrového výkonu - ve většině zátěží pomalejší než jeho předchůdce, Core i9-10900K.

Aby toho nebylo málo, měla již AMD v době vydání novinky od Intelu půl roku na trhu Zen 3. Rocket Lake nedokázal konkurovat šestnáctijádrovému top modelu Ryzen 9 5950X, nedokázal konkurovat ani dvanáctijádrovému Ryzen 9 5900X a nabídl v podstatě výkon třetí příčky, Ryzen 7 5800X, ovšem při spotřebě o více než 200 wattů vyšší. Nemluvě o ceně.

• Core i9-11900K definitivně: Výkon Ryzen 7 5800X, až 210 W navíc, o 3700 Kč dráž

Mediální obraz procesoru nevylepšily ani další události, například když prakticky žádná recenze nedosáhla výkonu, který se objevoval v únicích výkonnostních výsledků. První uživatelé pak byli rozčarovaní, když zjistili, že si sice mohou koupit procesor, ale ovladače k integrované grafice nebyly připravené, takže ho bez samostatné grafické karty nebylo možné použít. No 10 měsíců po vydání odstranil Intel podporu zabezpečení SGX nutnou k přehrávání 4K Blu-ray, neboť se SGX stalo bezpečnostní dírou, kterou nebylo možné softwarově zalepit.

Není tak divu, že ani ne dva roky od vydání vyhlásil Intel EOL této generace. Intel přestane přijímat objednávky na procesory 11. generace 25. srpna. K témuž datu bude ukončena možnost úpravy a rušení objednávek na tyto modely. Intel dále očekává, že poslední objednávky vyřídí nejpozději 23. února příštího roku.