Takže, dva stroje s "Translucent Mirror" věcičkou se jmenují α55 (SLT-A55V) a α33 (SLT-A33). Výše značený foťák disponuje rozlišením 16,2Mpix (4912×3264), nižší 14,2Mpix (4592×3056). V obou případech jde jako u zrcadlovek Alfa (vyjma A850 a A900) a přístrojů NEX o APS-C čip s 1,5× cropem oproti 35mm kinofilmu ("fullframe"). Sony tak navyšuje rozlišené svých APS-C čipů, a sice v podobě Exmor APS HD CMOS snímače. Ten umí snímání rychlostí 10 fps, 17Mbit/s 1080i AVCHD video (omezení na 29 minut, také milujete restrikce EU?).

Polopropustné zrcátko zde není, aby posílalo opticky signál do hledáčku přes pentaprism, ale pouze na to, aby část signálu směřujícího na čip odklonilo na systém autofokusu detekcí fáze. Připomeňme, že to je aktivní systém ostření, který oproti kompaktovému ostření měřením kontrastu, které používají i EVF a přístroje jako NEX/micro4/3, přináší značné zpřesnění a zrychlení zaostření. Jde o jednoznačně "killer-featuru" oproti přístrojům NEX, je však vyvážena jistou daní (vysvětlíme si za chvíli).

K dokonalosti pravých zrcadlovek tak novým přístrojům chybí pouze optický hledáček, zde je totiž elektronický, byť s krásným rozlišením 1,15Mpix a 100% pokrytím. Stále je to však pomalý displej s horším podáním barev a tak vůbec (ale to zatím jen usuzujeme, do hledáčku těchto foťáků jsme ještě nekoukali), prostě na optický hledáček to nemá (nicméně Sony v nižších přístrojích používá beztak poměrně malý, méně světelný hledáček, v autofokusové době ale žijeme už 1/4 století (Minolta 7000 AF), tak to neberte jako nějaké rejpání, jen jako konstatování).

Nyní k onomu negativu: To, že se pro autofokus přeposílá část světla směřujícího z objektivu na snímač, znamená jen to, že snímač dostane méně, než by dostal při klasické konstrukci odklápějící zrcátko. Na snímač v nových přístrojích Sony doráží pouze ~70% světla (30 % se odklání na AF systém) a je tak jasné, že papírově jsou na tom hůře než běžné zrcadlovky. Dpreview udělalo již srovnání modelu jak s NEX, tak i 14,2Mpix zrcadlovkou Sony poslední řady A500 a mnoha dalšími přístroji a horší kvalita je zde viditelná. V hodnocení tak mimo jiné zaznívá "viditelná ztráta detailů pro cokoli nad ISO400", elektronika musí prostě z tmavšího signálu "vyšťavit" daleko více, což vede současně ke zvýšení šumu a/také doprovodné redukci šumu a následnému doostření, ale vliv na to má i vysoké rozlišení snímače.

Translucent Mirror tak přináší potenciál pro velké zrychlení (10 fps je 10 fps), na druhou stranu za cenu zhoršení kvality fotek. Přiznejme si, že pro 10fps snímání netřeba využívat neodklápěcího zrcátka, 10fps snímání uměly už (pravda, profi a velice drahé) zrcadlovky kinofilmové éry (ale zase na velkém rozměru 36×24mm, APS rozměr je pouze 43 % této velikosti, takže při zvedání a sklápění zrcátka se nehýbe s takovým množstvím hmoty). Pokud vás tedy nové stroje Sony zaujaly, rovnou si do další záložky naklikněte recenzi α55 na dpreview.

Jinak ještě si do Sony trochu rýpneme, abychom vám vše usadili do kontextu. Polopropustné zrcátko není žádná bombastická inovace, žádná novinka. Tento koncept použila jako první v reálném prodávaném fotoaparátu společnost Canon, šlo o zrcadlovku Pellix uvedenou na trh v roce 1965 (tehdy se neodkláněl signál na AF snímač, ale do hledáčku, ostřilo se ještě 20 let manuálně), takže PR povídání Sony o "inovativním optickém systému" je zde tak trochu mimo mísu. Ale ono to už tak je, že ve foto oboru se používají desítky let staré technologie, některé i více než 100 let staré, aniž by to bylo všeobecně známé.

Jinak přístroje α33 a α55 disponují výbavou na úrovni zrcadlovek A500 v kombinaci s NEX, tedy mimo jiné výklopným 3palcovým 16:9 Xtra Fine LCD se zornými úhly až 270°, AF tracking systémem sledování objektů (tři body z 15, jimiž autofokus disponuje, jsou mimochodem křížové) a doprovodným rozpoznáváním tváří. CMOS čip je pochopitelně stabilizovaný (SteadyShot) a přístroje používají "A bajonet", lze tedy využívat běžné AF objektivy Sony (ostatně viz poslední foto v tomto článku).

Jako NEX dále umějí také 3D Sweep Panorama (jak Sony dělá panorama, jsme si ukázali loni v recenzi jejich EVF DSC-HX1), α55 má zabudovaný GPS modul, dále je zde režim AutoHDR (kombinuje data ze 3 snímků), citlivostí dosahují přístroje až na ISO 25 600. Data lze ukládat na Memory Stick či SD/SDHC/SDXC.

Nejkratší čas závěrky je 1/4000 (pro zajímavost: například Minolta Dynax 700si z roku 1993 uměla 1/8000, Dynax 9 z roku 1998 dokonce parádních 1/12000 vteřiny), nejdelší 30 vteřin, resp. bulb. Dodávaná Li-Ion baterie nabídne životnost až 270/340 (α33), resp. 330/380 (α55) snímků při použití hledáčku/live-view.

Celkem příjemné jsou rozměry 124,4×92×84,7 mm a ještě příjemnější hmotnost 433, resp. 441 g (bez baterie a karty).

Sony α33 se objeví na trhu v polovině září, α55 o měsíc později.