Intel HD Graphics
Intel hned na začátku prvního pracovního týdne uvedl procesory vyráběné 32nm technologií a my vám už nějaký čas slibujeme jejich recenzi. Podíváme se tedy dnes na jeden, který má několik „nej“, popřípadě prvenství. Je to vůbec první procesor s integrovanou grafikou, který jsme testovali. Je to jeden z nejlepších dvoujádrových CPU, který bude za několik málo dní na trhu. Je to zároveň jeden z nejlepších procesorů pro aplikace neoptimalizované pro více jader. A nakonec je to procesor, jehož integrovaná grafika je snad vůbec tím nejlepším, co kdy Intel dostal (nebo v nejbližších dnech dostane) na trh. Zároveň vám také odpovíme na otázku, zda lze procesor bez integrované grafiky provozovat v desce určené pro procesory s integrovanou grafikou a naopak. Pohodlně se usaďte, krátký výlet do velmi blízké budoucnosti začíná…
Na integrovanou grafiku se podíváme velmi letmo, protože až uvidíte první výsledky, sami uznáte, že to nemá cenu moc testovat. Připomeňme, že v Core i5 661 je ta rychlejší 900MHz verze (ostatní procesory mají grafiku na 733 MHz), takže je to to nejlepší, co kdy z Intelu ohledně grafik vypadlo (Larrabee se nepočítá).
Crysis, 1024×768
Crysis je hra náročná jak na grafiku, tak na procesor. To druhé by v tomto případě jistě stačilo, to první nikoli. Crysis je na integrátu v Core i5 661 nehratelný. Náročnost na procesor je pak zjevně příčinou toho, že ION se jeví být pomalejší. V mnohých jiných testech ale není, zde je jeden z nich, takový trochu druhý extrém:
Lightsmark 2007
On ten pohyb v OpenGL (což je rozhraní, které Lightsmark používá) je celkem svižný, ale jakmile dojde na kreslení té plechové baby, počet snímků za sekundu padá strmě do jednociferných hodnot, což se na celkovém skóre podepisuje měrou nikoli bezvýznamnou. Každopádně Intel grafika nadále zůstává tím, na co jsme zvyklí. Posun vpřed tu každopádně je, ale nemá valného významu. V podstatě jde o přetaktovanou GMA X4500HD, přičemž přetaktováním GMA X4500HD nic zajímavého nezískáte.
Jinak Intel má jakous takous představu o hrách, které se na této grafice prý dají provozovat, jsou to tzv. „příležitostné“ hry a střední třída. U těch příležitostných se s tím ještě dá souhlasit, ale o plynulosti hraní v HD rozlišení bychom u některých „mainstreamových“ titulů mohli s úspěchem pochybovat.
Pokud považujete 20 snímků za sekundu za hratelné (většinou se to nepovažuje), pak se na tom dá hrát třeba World of Warcraft v plném HD rozlišení, když stáhnete veškerou kvalitu na minimum a pouze ponecháte pohled do dáli na vysoké úrovni (tato hra většinou jede i rychleji, ale v některých lokacích se dostane i hlouběji pod tuto úroveň, průměr 20 fps (minimum 19 a maximum 22) bylo naměřeno na úvodní přihlašovací obrazovce, která je takovým šedým středem pro hru jako celek). Na maximální kvalitu už je to hratelné jen pro ty, co mají rádi „rychlejší prezentace obrázků“ – průměr je 15 snímků za sekundu. Standardní rozlišení typu 1024×768 by však měla zvládat v pohodě, ale to je pak zase trošku mimo bavit se o „HD grafice“.
Na závěr této části nám dovolte představit vám tři obrázky pocházející z materiálů Intelu, kde je výčet rozdílů mezi touto novou HD grafikou, starší GMA řady 4500 a integrovanou GMA 3150 v nových procesorech Intel Atom.
Akcelerace HD videa
O poznání zajímavější je akcelerace přehrávání videí. Za tímto účelem jsme použili jednak samostatný Media Player Classic - Home Cinema (MPC HC) v nějakém tom prosincovém buildu (1411) a pak také aplikaci CyberLink PowerDVD 9 v nefinální verzi, která by již měla ClearVideo HD technologii od Intelu podporovat. Faktem je, že ji podporovala, ovšem všechno se touto cestou skutečně přehrát nedá. Za znásilňovače akcelerátorů přehrávání videa v grafikách považované „Samsung.Demo.Oceanic.Life.x264.1080p.40Mbps.mkv“ prostě nedá. To pochopitelně neznamená, že to na sestavě s tímto procesorem bez přídavné grafiky nejde přehrát, procesor to svou CPU částí s přehledem zvládne a ještě se stihne šťourat … v L3 cache ;-). Za nevhodný tedy tento procesor do HTPC sestav považovat nemůžeme, ale není to grafikou.
Něco však přeci jen grafika zvládne. Obvykle jí nedělají problém 720p H.264 videa, u těch 1080p záleží na zpracování, některé dá, některé ne. Problém je však v tom, že pokud se použije filtr (dekodér) z PowerDVD 9 a zapne se akcelerace, tak filtr jaksi neví, že to grafika nedá a stejně to žene přes ni. Pak je sice zátěž procesoru nízká, protože o dekódování se opravdu snaží grafická část, ale spolehlivě se setkáte s rozpadlým obrazem.
I tak se ale dá říci, že je lepší pokusit se to nechat na PowerDVD9 filtru, a to především kvůli kvalitě obrazu. Od buildu 1411 se sice hodně změnilo, ale nepředpokládáme, že nastala nějaká zásadní změna ve zpracování videa při posílání do grafiky k dekódování (ale může být). Cyberlink filtr totiž i tak produkuje kvalitnější obraz srovnatelný se stavem při dekódování procesorem. Následují tři ukázky, které doporučujeme pro srovnání otevřít v samostatných panelech prohlížeče (ideálně „middle-clickem“) a přepínat mezi nimi, protože z náhledů nic nepoznáte. Obrázky to sice nejsou „původní“ (něco udělá samotná JPEG komprese, jinak by plné rozlišení v nekomprimovaném PNG mělo přes megabajt, takže jsme ji nastavili na hodně vysokou kvalitu). Ukázka je z videa o rozlišení 720×480 s poměrem stran 16:9, průměrný datový tok videa je 892 kbit/s, při přehrávání roztaženo na plnou obrazovku 1920×1200.
|
Rozdíl mezi neakcelerací a akcelerací přes CyberLink filtr téměř nepoznáte, ale rozdíl mezi oběma zmíněnými způsoby a akcelerací přes DXVA filtr v MPC HC bystré oko pozná už na náhledu v obličeji slečny Laury. Bez placeného PowerDVD to zkrátka není ono, i když je ve všech třech případech použit Media Player Classic - Home Cinema. Obdobně vypadají i filmy s plnou HD šířkou, následuje podobná ukázka z videa, jehož rozlišení je 1920×800, průměrný datový tok videa 9 600 kbit/s, zobrazení je v podstatě 1:1 (do 1920×1200 přibyly jen černé okraje).
|
Zde už bude zvětšení nezbytné, na náhledech se to dost dobře nepozná. Na zvětšení ale rozdíl jistě najdete, zejména u DXVA filtru MPC HC. Ten obraz je viditelně horší, takže je opět vhodné to přenechat CyberLinku.
Jen tak mimochodem: u tohoto videa jsme zkoumali rozdíl ve spotřebě energie při přehrávání procesorem a při přehrávání grafikou. Není to žádné terno, jedná se o rozdíl téměř asi 10 W ve prospěch grafiky. To je asi tak špička, jaké můžete běžně dosáhnout, protože u náročnějších videí už hrozí, že to grafika nezvládne a beztak bude potřeba to přenechat CPU části. Jinými slovy akcelerace dekódování zde nemá žádný významný smysl, protože vše, co zvládne IGP, s tím si levou zadní poradí i CPU (navíc CPU si poradí v pohodě i s tím, na čem si Intel HD Graphics vyláme zuby).
Ještě ale jedna drobnost. Jestli má na něco alespoň trošku význam použít DXVA akceleraci IGP v procesoru Core i5 661, pak je to přehrávání obyčejného DVD, tedy MPEG-2 ve standardním rozlišení. Akcelerace se totiž snaží o jistou formu „upscalingu“ či spíše trochu „zaostřuje“. Na následujících dvou ukázkách (zase si to otevřete v nových panelech middle clickem, protože na náhledu to nepoznáte) je obraz v 720×576 s poměrem stran 16:9 v datovém toku videa 9 800 kbit/s (MPEG-2, DVD), opět roztaženo na celou obrazovku (1920×1200).
|
Je otázkou, jaký vliv má toto „zaostření“ při běžném prohlížení na celkový „dojem z obrazu“, obyčejný uživatel spíše žádný rozdíl nepozná, požitek z filmu to také nikterak nezvýší, ale považovali jsme za vhodné se o tom zmínit. Tím bychom povídání o grafice ukončili konstatováním „i když je lepší než ty předchozí, je to pořád jen integrovaná grafika od Intelu“.
předchozí kapitola
následující kapitola
