Uřízli jsme z Pentia 4 připájený heatspreader a změřili rozdíl
Kapitoly článků
Takto vypadá procesor a heatspreader krátce po akci (a po vychladnutí – heatspreader byl fakt dost horký ;-). Můžete si sami udělat představu, kolik té pájky mezi jádrem a heatspreaderem bylo. Je též možné zahlédnout drobnou vrstvu kalafuny na okrajích jádra a na odpovídajících místech na heatspreaderu. Na něm pak ještě můžete vidět žlutou vrstvu, což není nativní barva materiálu, z něhož je heatspreader vyroben, ale jde o vrstvu, která má nejspíše hrát roli lepšího pojiva mezi pájkou a samotným heatspreaderem.
Protože se z jednoho rohu jádra ještě poměrně tuhá pájka pěkně utrhla, můžete vidět tloušťku vrstvy pájky. Podle mého názoru je jí tam až až a je otázkou, jak moc je to dobře a zda to náhodou nemá negativní vliv na chlazení jádra. Jestli náhodou nakonec nemá relativně tenčí vrstva pasty šedivky podobný efekt.
Musím říci, že mi pájka přišla subjektivně dost měkká, snad i měkčí než to, co se používá v elektronice pro pájení drátů a podobně. Odstranit ji z jádra procesoru není moc těžké, opět pomohla žiletka.
Nejtlustší vrstva pájky je odkrojena, zbývá to začistit, opět pomocí žiletky. Je potřeba se dostat až na holý křemík.
Na zbytky gumového pojiva jsem použil též žiletku, nejtenčí vrstvičky jsem pak udrápal nehtem, abych neriskoval poškození spojů.
Vyčistil jsem pro zajímavost také heatspreader. Na obrázku vpravo je vidět heatspreader s pájkou sundanou čistě žiletkou, když jsem to pak drhnul drátěnkou dodávanou ke CoolLaborce, vydrhnul jsem i tu žlutou vrstvu.
No, a jak jsem slíbil, na celou akci se můžete podívat následně na videu. Klidně si ho přepněte do FullHD, klíčový moment odpadnutí heatspreaderu jsem do videa vložil ještě i zpomaleně.