Věřte nebo ne, ale tohle byla ta jednodušší část. Podstatně větší čelendž je umístit procesor bez heatspreaderu do LGA775 patice a nasadit chladič tak, aby chladil jádro a celé to fungovalo. Heatspreader má totiž kromě funkce ochranné (chrání jádro před poškozením) a tepelně rozvodné ještě také funkci, s níž počítá celý úchytný mechanismus LGA socketů.

Intel Pentium 4 bez heatspreaderu zavřený v socketu LGA775

Vrchní kryt socketu totiž přitlačuje celý procesor právě za okraje heatspreaderu do patice tak, aby všechny kontakty seděly na svých místech. Chladič samotný mu v tom pomáhá jen z části. Tím, že heatspreader chybí, schází do řádného přitlačení procesoru na kontakty v socketu zhruba milimetr. A to není zdaleka jediný problém.

Intel Pentium 4 bez heatspreaderu zavřený v socketu LGA775 - jádro pod úrovní konstrukce socketu

Samotné jádro je i bez heatspreaderu pod úrovní krytu socketu, takže tak, jak je to teď, by na to žádný chladič nasadit nešel. Sedl by si na konstrukci a jádra by se nedotýkal, což v případě Prescottu nevěští nic dobrého. Ochrana proti přehřátí throttlováním by se v takové situaci ani nestihla dostat ke slovu.

Celý problém je násoben tím, že kovová konstrukce uchycení procesoru v socketu nejde odstranit. Tedy alespoň v případě socketu LGA775, u novějších LGA patic je již přišroubována k desce a jde odmontovat. Tady je ale spodek konstrukce zachycen až za samotným socketem a ten je k desce přidělán asi tak na 775 místech. A takový mák nejsem, abych to všechno odpájel a zase to tam připájel. Nenarodil jsem se s mikropájkou místo ukazováčku, jako někteří mí známí (zdravím RayeRa ;-).

Intel Pentium 4 560 bez heatspreaderu v socketu LGA775 bez krytu

Nakonec jsem se musel spokojit s tím, že jsem pouze odstranil vrchní kryt (což je velice jednoduché, je tam jen zaháknutý) a doufal, že veškerou tu tvrdou dřinu odpracuje chladič. Jeho uchycení tak, aby si sedl na jádro procesoru a zatlačil jej náležitě do socketu, vyžadovalo drobné mechanické znásilnění úchytů chladiče, protože za normálních okolností překážela i ta nevyjmutelná kovová klícka.

Po zmermomocnění chladiče jsem nejprve ověřil jeho kontakt s jádrem nanesením kontrolní kapky pasty Noctua a přimáčknutím chladiče tak, jak bych minimálně předpokládal, že tam bude zatlačen. Kontrola se podařila, kapka se rozplácla. Zbývalo to už jen risknout: nanést CoolLaborku na jádro i chladič a ten přišroubovat.

A doufat, že bude jádro dost odolné na to, aby se nerozdrtilo a aby se všechny kontakty (nebo aspoň všechny důležité kontakty) procesoru spojily s kontakty v socketu.

Pentium 4 560 bez heatspreaderu - nabootovalo to

Považuji za malý zázrak, že to naběhlo. A napoprvé, jako Pája. Hurá, můžeme dělat testy.