Testy CPU
Kapitoly článků
V testech procesorů se nám objeví hnedle několik zajímavých kousků pro srovnání:
Procesor | Model | Jader/vláken | Krycí jméno | Takt | Výr. proc. | Cache | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
L2 | L3 | ||||||
AMD A-Series | A8-3850 | 4/4 | „Llano“ | 2,9 GHz | 32nm | 4×1 MB | — |
A6-3650 | 4/4 | „Llano“ | 2,6 GHz | 32nm | 4×1 MB | — | |
AMD Phenom II X4 | 905e | 4/4 | „Deneb“ | @2,92 GHz | 45nm | 4×512 kB | 6 MB |
Intel Core i3 | i3-2150 | 2/4 | „Sandy Bridge“ | 3,1 GHz | 32nm | 4×256 kB | 3 MB |
Nové procesory „Llano“ alias A-Series, konkrétně nejvyšší model A8-3850, jsme si potřebovali srovnat s něčím, co známe.
Protože CPU jádra „Llano“ jsou velmi podobná tomu, co dnes najdeme v Phenomech II a Athlonech II, hodil se nám do srovnání Phenom II X4 a protože máme jen úsporný model 905e pracující na 2,5 GHz, přetaktovali jsme si ho na podobný takt, jako je A8-3850, tedy 2,9 GHz (konkrétně jsme se trefili na 2,92 GHz, jinak procesor se nám už dříve povedlo vyhnat až na 3,3 GHz, ale to nyní nepotřebujeme). Phenom II X4 má sice 6 MB L3 cache k dobru, ale zase má menší L2 cache pro každé jádro, zatímco „Llano“ má dvakrát tolik, takže to srovnání nebude úplně mimo mísu.
V podstatě jako takovou přímou konkurenci k procesorům A8-3850 uvedl Intel procesor Core i3 2105. To je dvoujádro s Hyper-Threadingem tvářící se jako čtyřjádro a protože Hyper-Threading není ekvivalentem čistokrevného dvojnásobku jader, běhá tento procesor na taktu o 200 MHz vyšším, což spolu s kvalitami mikroarchitektury „Sandy Bridge“ (oproti K10.5) dělá „á-osmičkám“ důstojného konkurenta. A jelikož se bavíme o multithreadingu, je už nyní jasné, že v single-thread aplikacích bude mít Core i3 znatelně navrch.
Na čem jsme testovali procesory AMD A-Series, to už víte z předchozích stran. Procesor AMD Phenom II X4 jsme si hodili na desku s do té doby nejvýkonnější integrovanou grafikou ze stáje AMD, Radeonem HD 4290, což, jak v této recenzi uvidíte, je už dnes dobré tak akorát na tu akceleraci přehrávání videa.
U procesoru Core i3 jsme chtěli vybrat platformu s čipsetem A75 nějakým způsobem srovnatelnou. Než nám dorazila deska s čipsetem Z68 coby skutečně konkurenční platformy pro A75, testovali jsme na desce s čipsetem Z68, ale bez grafických výstupů. Později pak dorazila i deska s grafickými výstupy, obě byly od společnosti Gigabyte.
Z68 jsme chtěli proto, že se na této platformě dají taktovat paměti, což jsme chtěli především kvůli testům procesorové části. Samostatnou recenzi Core i3-2105 pak provedeme na mini-ITX desce s čipsetem H67, kde už poběží paměti pomaleji. U platformy Intel a integrované grafiky v „Sandy Bridge“ je to totiž jedno, grafika netěží z rychlých pamětí, ale z přítomnosti L3 cache v procesoru, do které má přímý přístup.
V některých testech se objeví i další procesory, s nimiž jsme dříve dané testy měřili. U výše uvedených procesorů se jedná o aktuální měření, kdy v sestavě je i SSD (dřívější sestavy mohly mít pevný disk, což může některé testy negativně ovlivnit).
CineBench R11
Hned první test nám potvrzuje, že mezi CPU jádry v „Llano“ a Phenomech II X4 není prakticky žádný významný rozdíl. Zároveň vidíme to, co jsme předpokládali: v jednovláknové práci je na tom Core i3 2105 lépe. Ve vícevláknové už se to moc říci nedá, přesto je Core i3 2105 zdatným konkurentem na to, že jde jen o „virtuální čtyřjádro. Core i5 2300 pak ukazuje, jak to má vypadat s opravdovým čtyřjádrem (byť má trochu nižší takt, neboť Turbo při zátěži všech jader nedovolí běhat až na 3,1 GHz, přesto je vidět díky přítomnosti dvou fyzických jader navíc dramatický nárůst – samozřejmě kdyby zde byl Hyper-Threading, mohl ten nárůst být ještě o poznání větší).
SiSoft Sandra 2011 – CPU Arithmetic Benchmark
V tomto testu naopak Core i3 2105 poráží svého „červeného“ konkurenta, byť to je o fous a v celočíselných operacích navíc Sandra použila u Intel procesoru iSSE4.2 instrukce, které u AMD chybí. Znovu je nicméně vidět prakticky shoda s Phenomem II X4.
7-Zip
Novinkou v našich testech bude 7-Zip, který si otestujeme dvěma způsoby. Jeho interní benchmark dovoluje zvolit pro práci větší počet jader, než je reálně k dispozici (bráno včetně virtuálních). V prvním testu tedy uvidíme všechny procesory pracovat se čtyřmi vlákny, ve druhém pak se šesti. 7-Zip totiž zejména pro kompresi nevyužívá jádra dostatečně efektivně, takže zbývá trocha výkonu navíc, kterou lze využít pro další vlákna a dosáhnout tak vyššího výkonu (obvyklé je použití o 50 % většího množství vláken, než je k dispozici, na čtyřvláknovém procesoru tedy šest vláken).
4 vlákna
I tyto výsledky nám potvrzují shodu architektury u Phenomů II a „Llano“, ovšem Core i3 2105 v tomto testu lehce zaostává. Je vidět, že tato konkurence procesorům AMD A8 byla vytvořena s tím, že něco jí půjde lépe, něco hůře, ale všeobecně že obstojí.
6 vláken
6vláknová práce na čtyřvláknovém procesoru je tak trochu nevyzpytatelná, zejména co se týče dekomprese. Někdy dojde na menší počet instrukcí za sekundu než u komprese, někdy více, tolerance chybovosti je zde poměrně velká. Každopádně se kopíruje relativita předchozího grafu.
Kódování videa: Avidemux 2.5.2
U tohoto testu jsou již první čtyři výsledky s SSD, takže ostatní testy tím mohou lehce trpět (nějakou tu sekundu pevný disk na této práci udělá). Budeme se muset postupem času zbavit koule na noze v podobě pevného disku, „to se nedá nic platný“ (v současné době je pevný disk jednou z největších brzd celého systému, architektura se zásadně nezměnila prakticky od jeho zrodu). Nicméně zde samozřejmě největší díl práce udělá procesor, proto výsledky jsou z orientačního pohledu použitelné.
Na tomto testu je krásně vidět, o kolik kraluje AMD A8-3850 oproti Core i3 2105 ve vícevláknové práci. „Sandy Bridge“ je sice dobrá mikroarchitektura (a na tom poměrně malém odstupu je vidět, jak moc dobrá), ale dvě jádra navíc u konkurence samotný Hyper-Threading na obdobném taktu prostě nedotáhne. Naopak u plnohodnotných čtyř jader (Core i5 2300) už není co řešit. Na to K10.5 jednoduše mít nemůže, o nižším taktu nemluvě.
Kódování zvuku: OggDropXPd
No, a na tomto testu je zase krásně vidět, o kolik válí „Sandy Bridge“ v jednovláknové činnosti oproti A8. A stejně jako u srovnání dvoujádrového/čtyřvláknového Intel Atomu vs. dvoujádrový AMD E-350 platí, že svižnost systému s Core i3 2105 se jeví být subjektivně o trošku vyšší než s A8-3850. On tam ale hodně udělá i zbytek platformy, na který se podíváme na další straně.