Začali jsme sice s nadsázkou, ale ona vlastně ani není potřeba. Majitelé grafických karet Nvidia Titan V (Volta) zjistili, že v Battlefield V dosahují se zapnutým raytracingem stejného výkonu jako při použití GeForce RTX 2080 Ti (Turing). Jenže Volta nemá žádná RT jádra, žádné akcelerátory pro raytracing, přičemž zmíněný Turing jich má rovnou 68.

Abychom byli zcela korektní, tak je třeba dodat, že pro dosažení zcela totožného výkonu je potřeba Turing přetaktovat a výsledný poměr spotřeba / výkon při raytracingu je tak pro Turing horší než pro Voltu:

2080Ti FE default - 56fps
2080Ti FE OC - 63fps
2080Ti @380W H2O - 69fps
titan V @300W H2O - 69fps
rtx titan @320W H2O - 69fps

Uživatel testoval v Battlefield V na 1080p s nastavením na ultra-high. Pro pořádek si zaslouží zdůraznění, že Titan V navíc není plně aktivním jádrem, ale má část stream-procesorů a texturovacích jednotek neaktivní, přičemž počet ROP a paměťová sběrnice jsou seřízlé dokonce o 25 %.

To vše by se asi dalo pochopit, kdyby se nelišil - především - úplnou absencí RT jednotek. Nabízí se proto otázka, jak je vůbec možné, že se výkon neliší řádově ve prospěch Turingu, natož že se neliší prakticky vůbec. Asi můžeme pominout teorii, že nějaký zřízenec zapomněl včas v ovladačích aktivovat přepínač, raytracing u Turingu od vydání běžel na stream-procesorech namísto RT jednotek a nikdo si toho dosud nevšiml. Výkonnostní paritu s Voltou by to sice dobře vysvětlovalo, ale takové přehlédnutí se zdá být až příliš absurdní na to, aby to mohla být pravda.

Druhou možností je, že extrémní optimalizování Battlefield V vedlo k tomu, že samotný raytracing, který byl po posledním patchi velmi omezen (respektive byla eliminována řada objektů, které s paprsky interagují), už není prvkem limitujícím výkon a výkon ve skutečnosti limituje režie pro hybridní rendering a nikoli samotné výpočty pro raytracing. Přínos RT jader by se tak mohl projevit spíše v situacích, kdy je výkon skutečně limitován RT výpočty.

Za třetí: Nvidia totiž až dosud nevysvětlila, co jsou vlastně RT jádra zač. Nezveřejnila, jaké matematické operace vlastně akcelerují, jak jsou velká, zda jde čistě o samostatný hardware nebo v některých ohledech využívají klasické stream-procesory a podobně. To nechává otevřenou celou řadu dalších možností. Od možnosti, že dochází k významnému sdílení univerzálních jednotek až po možnost, že prostě Nvidia osadila takový počet RT jednotek, jejichž celkový výkon výrazně nepřesahuje výkon univerzálních stream-procesorů a RT v Turingu jsou spíš experimentem pro vyladění technologie před masivnějším nasazením u příští (7nm) generace.

Uvidíme, každopádně to bude ještě zajímavé.