Příští rok, který by měl být podle různých srandistů poslední, bude na procesorovém poli poměrně veselo. Oba hlavní protagonisté x86 světa pro nás chystají zajímavé novinky, přičemž můžeme s jistotou říci, že Intel se svými procesory s krycím jménem Ivy Bridge zklamat snad ani nemůže, zatímco u AMD si tím nejsme tak docela jisti.

Intel Ivy Bridge

Procesory z rodiny Ivy Bridge budou v základu jen smrsknutou verzí současných Sandy Bridge s několika drobnými vylepšeními. Těch se dočkají skoro všechny části čipu, CPU část přinese nové instrukční sady, grafická část pak akceleraci dekódování 4K videí a DirectX 11 a vylepšení dozná i PCI Express řadič, který povýší řadu již dnes existujících desek na „PCIe3-pozitivní“. Tohoto vylepšení je možné dosáhnout od doby, co byla velká část čipsetu integrována do procesoru, takže vlastně když dnes vyměníte v desce procesor, měníte spolu s ním i půlku čipsetu, přestože ta půlka čipsetu (celý severní můstek) je ve všech dnešních procesorech téměř stejná, liší se pouze schopností paměťového řadiče obsloužit rychlejší moduly.

Ivy Bridge die

S příchodem Ivy Bridge dostanou desky se socketem LGA1155 právě ten „severní můstek“ celý nový. Dnes bychom asi mohli říci, že do severního můstku můžeme zahrnout grafiku a PCI Express řadič, přestože by sem měl asi patřit i paměťový řadič (minimálně u VIA je stále paměťový řadič v čipsetu, VIA totiž pro komunikaci s ním používá pořád starou Front Side Bus). Očekáváme tedy rychlejší komunikaci s paměťmi a již zmíněný PCI Express 3.0 řadič, což jsou věci, které ovlivní některé stěžejní vlastnosti základních desek.

Nemá asi smysl pochybovat nad tím, zda budou procesory Ivy Bridge rychlejší než jejich předchůdci Sandy Bridge. Co ovšem bude činit procesory Ivy Bridge atraktivními, bude jejich spotřeba, a to zejména v klidu. Intel již před časem avizoval, že 22nm proces, jímž budou tyto čipy vyráběny, zahrne tri-gate tranzistory, mezi jejichž hlavní devizy patří rychlejší práce a především menší energetické průsaky, což je klíčové pro snižování spotřeby. Jestliže jsme dnes schopni dosáhnout s průměrnou sestavou postavenou na Sandy Bridge spotřeby v klidu kolem 25 W, pak s Ivy Bridge to zcela zákonitě bude lepší. Netroufáme si zatím odhadovat, o jakém vylepšení se budeme bavit, nicméně s ohledem na už tak dobrou spotřebu v klidu u Sandy Bridge bychom se přeci jen divili, kdyby šla spotřeba sestavy s Ivy Bridge pod 20 W. Bavíme se samozřejmě o desktopu. V mobilním segmentu vdechne Ivy Bridge svěží vítr do plachet zejména ultrabookům, jimž ještě prodlouží už tak zajímavou výdrž na jedno nabití.

Planar vs. tri-gate tranzistor

AMD Trinity a Piledriver

Poté, co v AMD předvedli výkon Bulldozeru, si nejsme budoucností druhých x86 houslí vůbec jisti. Na co bychom si nevsadili ani pětikorunu, je druhá generace mikroarchitektury Bulldozer s krycím jménem Piledriver. AMD sice nějaký čas na uniklých slajdech deklaruje, že každá další generace na tom bude „o 10 % lépe“, ovšem někde vídáme zmínky o „výkonu na watt“, jinde zase jen o výkonu a obecně netušíme, zda vůbec bude lepší „výkon na jádro a takt“. Tento aspekt, ač může pro někoho vypadat jako irelevantní, je ve skutečnosti hodně relevantní, protože procesoru nejde vyhánět takt vzhůru donekonečna a hranice kolem 4 GHz je již konečná (AMD sice současným procesorům taktuje některá jádra nad 4 GHz, ale to nejde bohužel dělat pro procesor jako celek). A tak zatímco u Intelu od dob NetBurstových Pentií 4 s každou novou generací výkon na takt a jádro stoupá, u AMD se s Bulldozerem poprvé povedl pokles, který bylo nutné dohnat frekvencí. Snad se Piledriveru podaří v poměru výkon na jádro a takt alespoň dotáhnout na současné Phenomy II. Pokud bude každá další generace o 10 % lepší než ta předchozí, horší to být už nemůže.

Kde bychom nicméně od Piledriveru skutečně nečekali trhání rekordů, je chystaná rodina procesorů Trinity – nástupce dnešního Llano. Trinity bude čtyřjádro s integrovanou grafikou, které by se mělo podle dřívějších zvěstí začít vyrábět hned příští měsíc, což znamená, že bychom se jeho uvedení mohli dočkat na jaře. Dovolili bychom si střelit od boku odhad jeho výkonu: CPU na tom bude plus mínus stejně jako v Llano, určitě ale očekáváme lepší grafiku. Spotřeba by měla být stejná, nebo nižší, ale určitě ne vyšší, to by byl rozhodně krok špatným směrem (směrem opačným, než půjde Intel). Nadále půjde podle našeho názoru o „CPU+GPU na jednom kusu křemíku“, žádná hlubší integrace se zatím konat nebude. To vše stále na 32nm výrobním procesu z továren GlobalFoundries (dříve patřících AMD).

Piledriver by se měl objevit také v nástupci současných procesorů AMD FX s jádry Bulldozer, tyto procesory prodlouží život socketu AM3+, který už by si měl podle našeho názoru balit svých pět švestek, neboť jde o přežitý koncept, a uvolnit místo novému socketu FM1, potažmo budoucímu FM2. To jsou platformy, které, stejně jako Intel LGA1156, LGA1155 a LGA2011, mají už i PCI Express řadič a tedy již celý severní můstek v procesoru, což umožňuje svižnější komunikaci a užší provázanost klíčových komponent s paměťmi a tedy zefektivnění a v podstatě zrychlení platformy jako celku.

ARM

Příští rok má směle našlápnuto k titulu roku, ve kterém by ARM procesory mohly začít ohrožovat x86. Na trh přijde operační systém momentálně označovaný jako Windows 8, který Microsoft připravuje i pro tuto platformu, nadále se budou rozvíjet i konkurenční mobilní platformy jako iOS a Android a obecně se očekává, že tzv. „chytré telefony“ a tablety budou čím dál tím chytřejší. V zařízeních zaměstnávajících ARM jádra těchto najdeme rozhodně více než jedno, taková Tegra 3 od Nvidie má jader dokonce pět, i když naráz pracují maximálně čtyři, a je jasné, že konkurence si nebude moci dovolit usnout na vavřínech. Určitě bude zajímavý sledovat postoj společnosti AMD, která se již několikrát zmínila, že po ARMu pokukuje, neméně zajímavé bude sledovat již zmíněnou Nvidii, která má s ARM jádry již nějaké zkušenosti a dokáže na jeden kousek křemíku vedle nich posadit velmi zajímavou grafiku. V AMD by si měli rychle rozmyslet, jestli chtějí jet stejným směrem, protože jinak jim Nvidia s tím vlakem ujede hodně daleko (už nyní má nezanedbatelný náskok).

Paměti

Nakonec ač to není úplně o procesorech, trochu si povězme něco o pamětech. Ty totiž s procesory úzce souvisí. Budoucnost je v tomto směru zatím velice jednoduchá a má jméno DDR3. Žádnou zásadní změnu v příštím roce nečekáme, snad kromě postupného zrychlování, což půjde ruku v ruce s novými procesory schopnými tak rychlé paměti obsloužit. Dnes můžeme bezostyšně hovořit o tom, že „optimálním minimem“ jsou DDR3-1600 paměti, příští rok očekáváme, že se tato laťka zvedne nejméně o 266 MHz a běžně budou rozšířené i DDR3-2133 paměti. Cenový průběh si momentálně netroufáme odhadovat, už teď jsou paměti tak levné, že si je mnozí koupí už jen proto, nicméně trpící výrobci pamětí by rádi zdražili a také to mají v plánu v podobě snížení produkce (což už „je v progresu“). Asi se moc nespleteme, když řekneme, že už v prvním kvartálu příštího roku paměti podraží a jejich cena s velkou pravděpodobností „nebude klesat“ s tím, jak se bude z letošních záplav zotavovat harddiskový byznys.