Nejsvětlejší momenty roku 2011 mezi procesory ♂ a základními deskami ♀
Jako již každý rok se i letos v jeho závěru podíváme na nejsvětlejší momenty týkající se procesorů a základních desek. Tato dvě témata spolu velice úzce souvisí, neboť jedno bez druhého živo býti nemůže. Co se letos událo a co lze očekávat příští rok, si můžete přečíst na následujících stranách…
Kapitoly článků
1. Rekapitulace roku 2011
Začátek roku byl naprosto jasný, nesl se ve znamení Sandy Bridge. Intel překonal sám sebe (Nehalem) a posunul laťku o další kus výše. Zejména pak integrovaná grafika doznala patřičných změn, nejzajímavější funkcí se ukázala být QuickSync pro kódování videa.
Ani u AMD předminulý rok nelenili a připravili na leden něco zajímavého. Pět a půl roku po svatbě s ATI vzešlo z tohoto manželství dítko jménem Fusion APU, v lednu konkrétně na 40nm výrobním procesu TSMC, řeč je samozřejmě o procesorech Zacate/Ontario, které konkurovaly zejména Intelovým Atomům.
Pokud občas zapomínáte, že výrobci x86-kompatibilních procesorů nejsou dva, ale tři, pak bychom vám rádi připomněli, že ten třetí také nelenil a uvedl dvoujádrové procesory VIA Nano X2. Každopádně se vám nedivíme, o tyto procesory u nás nejde skoro ani zakopnout a když už se o ně náhodou z vlastního přesvědčení přerazíte, bude to většinou za cenu náležitě vzdálenou od termínu „adekvátně konkurenci“, a to nepříznivým směrem. Podle našeho názoru je to škoda, stávající praxe v podobě krajně nevyváženého duopolu zatím zákazníkům příliš velký úsměv na rtech negeneruje.
Rovnou zmíníme druhou významnou událost u VIA, kterou bylo uvedení čtyřjádrového procesoru. Lidem z VIA se zhruba po třetině roku od uvedení dvoujader konečně povedlo umístit dva stejné kousky křemíku na procesorové destičce ve stejné výšce tak, aby na tom dobře seděl chladič ;-).
| Mohli jste si u nás přečíst: | |
|---|---|
 |
• CES 2011: VIA uvádí dvoujádrový procesor VIA Nano X2 na 40nm technologii |
| • VIA uvádí čtyřjádrový procesor VIA QuadCore | |
Už od ledna se nicméně začalo hovořit o konkurenci k procesorům Core druhé generace, to když se AMD vytasila s tím, že hodlá reinkarnovat značku FX a postavit kolem ní procesor s novou mikroarchitekturou Bulldozer.
| Mohli jste si u nás přečíst: | |
|---|---|
 |
• Procesory AMD s označením FX se vrací, vyzvou Intel Core i7 Extreme Edition |
| • AMD „Bulldozer“ prý převálcuje Core i7 | |
Zmíněné dva články z dnešního pohledu, kdy už výkon Bulldozeru známe, působí spíše úsměvně. Bulldozer je sice velice zajímavý z pohledu architektonického, reálně však jde o jeden z největších propadáků na procesorovém poli v dějinách AMD překonávajícím minimálně o jednu třídu i první Phenomy se slavným TLB bugem. Bulldozer se vydal cestou někdejšího Pentia 4 postaveného na mikroarchitektuře NetBurst – co nestíhá mikroarchitektura jako taková, se snaží dohnat frekvencí a zvýšeným počtem jader (8) a nejen že nepřekonává konkurenční nejrychlejší procesory, ale měl hodně co dělat, aby se mu vůbec podařilo překonat svého předchůdce, šestijádrový Phenom II X6. Naděje umírá poslední a tak už příznivci konkurenčního boje znuděni výkonem osmijádrových procesorů AMD FX vzhlíží vstříc zářným zítřkům, kde by měla svou sílu ukázat druhá generace mikroarchitektury Bulldozer s krycím jménem Piledriver.
Přesto loni dostala firma AMD hned ze začátku roku jeden drobný důvod k radosti. Reálné nasazení procesorů Sandy Bridge totiž oddálila nemilá chyba v čipsetech Intel 6. řady, za kterou mohl jeden jediný tranzistor v PLL obvodech pro skupinu 3Gbitových SATA portů, jehož hradlo bylo konstruováno na spínání nízkým napětím, zatímco byl ale spínán napětím standardním, což mohlo vyústit v jeho rychlejší opotřebování a nutnost opravovat chyby v datech způsobené „průsaky“ napětí.
Za nejsvětlejší moment v počínání AMD lze však minulý rok zcela oprávněně považovat uvedení platformy Lynx sestávající z procesorů Llano alias mainstreamové variace na téma Fusion APU. Jde o procesory s CPU jádry na úrovni dosavadních Phenomů II bez L3 cache, zato na 32nm procesu, přičemž na stejném kousku křemíku je i solidní integrovaná grafika a PCI Express řadič, což staví tento procesor do stejné role, jakou v případě Intelu hraje Sandy Bridge. Základní rozdíl mezi Llano a Sandy Bridge je v tom, že Intel má výkonnější CPU část, AMD zase GPU část. Obě konkurenční platformy mají srovnatelnou spotřebu v klidu, v zátěži je na tom o něco lépe Sandy Bridge. Jestliže lze výkon CPU jader Sandy Bridge považovat za suprový, pak o výkonu CPU jader v Llano se typicky hovoří jako o dostatečném. U AMD je každopádně plus, že integrovaná grafika v Llano ve všech výkonnostních variantách umí bezproblémovou akceleraci dekódování HD videa, to ostatně umí i nejpomalejší grafika v procesorech Zacate/Ontario, v tomhle jsou v AMD už hezkou chvíli napřed. U Intelu dosáhne tento prvek dokonalosti až příští rok s příchodem Ivy Bridge, jehož grafika zvládne akcelerovat i dekódování 4K videí, ovšem tuto vlastnost tradičně neočekáváme u low-endových variant typu Pentium a Celeron.
OK, zmínili jsme Intel, AMD i VIA. Nikdo další x86-kompatibilní procesory nevyrábí (přesněji řečeno nevyrábí takové x86-kompatibilní procesory, které by mohly nějak zasáhnout do byznysu tří zmiňovaných firem – jak to myslíme, napoví článek Nvidia „v podstatě“ má x86-kompatibilní procesor). Jenže na světě nejsou jen x86 procesory, ale také ARM procesory. ARM je zjednodušeně řečeno kopa veselých lidí, kteří procesory jako takové neprodukují, ale vymýšlejí je a své výmysly prodávají jiným firmám, aby tyto procesory dělaly. Firmy většinou integrují ARM jádra do většího celku, typicky nějakého SoC, přičemž to dělají už hezkou řádku let, avšak až poslední dobou je o ARM slyšet více, především coby potenciální konkurenci x86 platformy jako celku. Hybným motorem tohoto trendu je jednak skutečnost, že procesory s ARM jádry už mají poměrně zajímavý výkon na to, aby utáhly kromě „jednodušších embedded“ i nějakou náročnější verzi Windows, a pak právě ta náročnější verze Windows. A pak také samozřejmě rozvoj operačních systémů určených pro mobilní zařízení, ať už je to Android, iOS nebo něco jiného. S tím jde ruku v ruce rozmach „chytrých“ zařízení – mobilů, tabletů, čteček elektronických knih, popř. kombinací zmíněného, atd.
Skutečnost, že Microsoft hodlá příští verzi Windows momentálně označovanou jako Windows 8 uvést i pro zařízení postavená právě na architektuře ARM, nám napovídá, že Microsoft této platformě věří, vidí v ní potenciál a trh, který by bylo chybou přehlížet. Co je zajímavé – architekturu ARM bere vážně i AMD, pro kterou by v krajním případě mohlo jít i o zadní vrátka. Jinak když se řekne ARM, určitě by se vám měla vybavit taková jména jako Samsung, Nvidia, Qualcomm či Texas Instruments.
Letošní rok prakticky uzavřel Intel uvedením nejvýkonnějších procesorů Sandy Bridge-E, které spolu s novým čipsetem X79 tvoří na socketu LGA2011 novou nejvýkonnější x86 platformu na světě, kterou si koupí jen skalní fandové Intelu nebo ti, kterým je všechno pomalé a není jim líto utratit za tu trochu výkonu navíc neadekvátní peníz. Je dobré připomenout, že jde také o první platformu podporující PCI Express 3.0. Zapomenout bychom neměli ani na procesory Atom, které spíše než procesorům určeným pro desktopy a notebooky (přesněji nettopy a netbooky) začnou brzy konkurovat spíše ARMům.
| Mohli jste si u nás přečíst: | |
|---|---|
 |
• Intel uvedl procesory Core i7 řady 3000 alias Sandy Bridge-E pro socket LGA2011 |
| • Noctua rozesílá montážní kit pro socket LGA2011. Bezplatně, napište si! | |
V neposlední řadě by se dalo také pohovořit o technologickém pokroku. Nemáme nyní na mysli zmenšování výrobních procesů, ale spíš vyhlídky na to, čím jednoho dne nahradíme křemík. V té souvislosti si dovolíme připomenout, že jsme jako jedni z mála poměrně detailně pokryli problematiku grafenu coby jednoho z potenciálních nástupců křemíku (především pak v předloňském roce, loni zase až tolik příležitostí povídat si o grafenu nebylo, prakticky výhradně bylo v této souvislosti slyšet o IBM), o něco zajímavěji, byť v počátcích výzkumu, vypadá molybdenit, který má v určitých ohledech coby nástupce křemíku výrazně lepší elektrické a magnetické vlastnosti.
následující kapitola
Kapitoly článků
1. Rekapitulace roku 2011
