Pokud snad vaše znalosti IT historie nesahají až do tak dávného pravěku, dovolte mi na úvod malý historický exkurz: Commodore Amiga byla řada 16/32-bitových počítačů, založených na procesorech Motorola 68k, vybavených multitaskovým grafickým operačním systémem, jejichž možnosti díky na svou dobu skvělým zákaznickým obvodům překonávaly prakticky cokoliv, co mohla konkurence (zejména Apple a jeho Macintosh) v podobné cenové hladině nabídnout. V nabídce byly jak profesionální modely (Amiga 1000/2000/3000/4000), tak „domácí“ (Amiga 500/600/1200).

Se zánikem společnosti Commodore a zejména příchodem grafických operačních systémů i na běžná písíčka se však z nadějně rozjeté platformy stala záležitost spíše pro skalní fandy. Původní počítače byly udržovány v chodu a vylepšovány pomocí komponent třetích stran (turbokarty s výkonnějšími procesory 68k nebo - po vzoru Apple - PowerPC, rozšíření přinášející možnost osadit PCI karty, USB řadiče, atd.), vyšlo i několik novějších verzí systému a nových počítačů, nikdy se ale už nejednalo o stejně masovou záležitost, jako na přelomu 80. a 90. let minulého století. Situaci příliš neprospěly ani dlouholeté soudní spory o značky Commodore, Amiga, AmigaOS a vůbec o vše, z čeho potenciálně mohl plynout nějaký zisk.

A to nás dostává k tomu, proč je nová verze 3.1.4 i když už tu byly systémy 3.5, 3.9, 4.0 a 4.1. AmigaOS 3.1 je poslední verzí, kterou vydala v roce 1994 ještě společnost Commodore. Verze 3.5 a 3.9 má na svědomí německá společnost Haage & Partner a verze 4.0 a 4.1 belgický Hyperion Entertainment. Ten získal v podstatě trvalou licenci na použití zdrojových kódů AmigaOS 3.1 pro její další rozvoj a vývoj nových verzí systému a proto do verzí 3.5 a 3.9 zasahovat nemůže. Pěkný nepořádek, že?
Vítejte ve světě Amigy.

Věc má ale i pozitivní stránku: AmigaOS 3.1 (a tedy i 3.1.4) je poslední verzí, která běží i na procesoru 68000, osazeném v původních, neupravených modelech 500, 600, 1000 a 2000, nového systému se tak dočkaly i počítače z roku 1985. Obě hlavní části AmigaOS - Kickstart (základní systémové komponenty, uloženo v ROM) i Workbench (zjednodušeně řečeno uživatelské prostředí, nahrává se z disku/diskety) - drobnou aktualizací prošly již před dvěma roky, nicméně to nebylo prezentováno jako zcela nový (byť setinkový) release systému. Tentokráte tomu tak vzhledem k rozsahu je, čeho nového se tedy v systému dočkáte?

• V Kickstartu bylo opraveno, aktualizováno nebo přidáno více než dvacet modulů, u diskových komponent je počet ještě vyšší.
• Nativně jsou podporovány procesory 68000-68060.
• Do systému i systémových nástrojů (Diskdoctor, ...) přibyla podpora velkých disků jak pro data, tak pro boot - není tedy již nadále nutné vytvářet malý samostatný bootovací oddíl.
• Workbench a nástroje v něm obsažené byly modernizovány tak, aby se pokud možno co nejvíce vyrovnaly svým ekvivalentům v OS 3.9.
• Příkazová řádka má nativní podporu pro symlinky, hardlinky, roury a dlouhá jména souborů.
• Multithreadové souborové systémy prostřednictvím CrossDOS. Pro optická média přidána podpora UDF, Rockridge a Joliet.
• Nové ovladače tiskáren s nativní podporou PCL a PostScriptu.
• Nové sady ikon jak ve čtyřbarevné tak ve vícebarevné verzi.

AmigaOS 3.1.4 stojí 29,95 euro (vč. DPH) a je k dispozici ke stažení na webu výrobce ve verzích pro jednotlivé modely. Pořídíte-li si jej, počítejte s tím, že si budete muset někde nechat zapsat Kickstart do (E/EE)PROM a vyměnit čipy přímo v počítači. Pokud ale provozujete klasickou Amigu v roce 2018, jste na takové drobnosti jistě zvyklí.