Vyzkoušeli jsme RemoteFX, využití grafiky v serveru na vzdálené ploše
Kapitoly článků
Poslední pokus s RemoteFX, kde jsem si chtěli ověřit, že celá ta plíseň je z největší části věcí procesoru, proběhl s Core i7 v podstatě první generace se základním taktem 2,93 GHz (Turbo 3,6 GHz), který je na tom výkonnostně lépe než Phenom II X6, zejména pak při úlohách, které nejsou tak dobře optimalizované na více jader či vláken. S tím pochopitelně došlo i na výměnu desky za jeden starší luxusnější kousek od ASUSu s čipsetem Intel P55.
Tady už vám rovnou ukážeme výsledek provedeného benchmarku (ten jsme v sestavě s AMD Llano nedělali, nemělo to smysl).
21 fps už přeci jen vypadá zajímavěji, přestože to má k nativní plynulosti ještě pořád hodně daleko. Co zátěž grafiky?
Zátěž Radeonu HD 7850 v sestavě s Core i7-870
Rozhodně vyšší, ale přesto měla grafika ještě spoustu času číst si noviny. Každopádně jsme si potvrdili, že technologie RemoteFX je z hodně velké části závislá zejména na procesoru. Grafika hraje podstatnou roli až v momentě, kdy jsou vyřešeny ostatní problémy.
Na závěr se opět můžete podívat na průběh testu na videu.
Především se ale musíme zeptat, jaký význam má takováto věc v enterprise segmentu, kde lze tuto funkci využít. Potřebujete k tomu Windows Server, nainstalované licencování vzdálených ploch, nějakou ideálně profi grafiku a především pak pořádný procesor. To vše stojí poměrně hodně peněz. Běžný smrtelník se mohl prostřednictvím tohoto článku tak maximálně kouknout, jak to „krásně“ (ne)funguje.
Na tuto otázku částečně odpovídají materiály Microsoftu, které hovoří o RemoteFX jako o technologii schopné poskytnout plnohodnotné prostředí Windows uživatelům nejen s klasickými „silnými“ klienty, ale i tenkými a ultratenkými. Jednou z funkcí je i možnost používat ve vzdáleném virtuálním počítači místní USB zařízení, pokud pochopitelně tenký klient disponuje USB porty (zapojíte např. flešku do USB portu u sebe a tuto flešku pak využije vzdálený virtuální počítač, jako by byla zapojena přímo do něj, pochopitelně to není omezeno jen na flešky).
Pokud jde o „full Windows user experience“, pak se jedná mimo jiné o aplikace pracující přes Silverlight či Flash, přehrávače videí a podobně, zkrátka by měl mít uživatel pocit, že sedí u dost silné mašiny, která tyto věci zvládá. Pokud z našich pokusů vynecháme relativně nízký výkon grafických aplikací, pak musíme říci, že jsme měli pocit, že jsme na silné mašině, která má velký problém s plynulou komunikací. Jakkoli pracujeme s virtuálem, který je dejme tomu postaven na silném železe, v komunikaci jakoby něco vázlo, protože ani práce s „plošnými aplikacemi“ nebyla úplně super plynulá, jako na lokálu, stejně jako se nejevilo vyloženě plynulé ani přehrávání videa (které jsme také zkoušeli). A to jsme byli na lokální rychlé síti. Jak by takové řešení vypadalo např. „z cloudu“, to jsme se ani nepokoušeli si představit (tam by navíc byl uživatel ještě limitován datovým tokem, takže by nejspíše muselo dojít na zvýšení komprese a tedy snížení kvality obrazu jako celku, nehledě na latence, které třeba při době odezvy několik (třeba až desítek) milisekund už musí pocítit uživatel naplno).
My jsme původně chtěli, aby nám to předvedl někdo z Microsoftu, Dostali jsme odkazy na nějaká videa, kde to, zdá se, funguje trochu lépe (dokonce též s ne-profi grafikou, ale opět nějakým Radeonem HD), ale nakonec jsme se rozhodli, že přístup ke zkušebním softwarovým produktům od Microsoftu není nijak komplikovaný na to, abychom si to nevyzkoušeli sami. A musíme říci, že naše výsledky žádné vyloženě pozitivně laděné závěry tvořit nemohou. Rozumíme tomu, že asi cílem není hrát přes RemoteFX hry, ale k „full Windows user experience“ jako na lokálním PC tomu ještě citelně cosi chybí. Snad příště :).