AV1 podle svých autorů překonává i h.265 / HEVC, za který je potřeba odvádět licenční poplatky. Není tedy divu, že o něj je velký zájem. Krom rychlého nasazení na YouTube jej chce využít třeba i Netflix, Apple, Amazon a řada dalších firem.

Kodek AV1 vznikl (jednoduše řečeno) jako mix toho nejlepšího, co bylo vybádáno při vývoji VP10 a projektů jako Xiph/Mozilla Daala a Cisco Thor. Formálně můžeme zmínit také to, že při vývoji bylo počítáno i s kompresí statického obrazu.

Jádrem stávající zprávy je sdělení, že YouTube již experimentuje s nasazení AV1, například zde máte k dispozici prvotní seznam videí, která AV1 nabízejí. Pro jejich přehrání (tedy aby došlo na využití kodeku AV1) je potřeba podpora prohlížeče, která je nyní k dispozici patrně jen na úrovni beta verzí. Pokud takovou verzí nedisponujete, dočkáte se nejspíš přehrání streamu ve formátu VP9. To si můžete ověřit kliknutím pravým tlačítkem na plochu přehrávaného videa, zobrazením statistiky pro experty a vyčtením příslušného údaje v řádce „Codecs …“.

• Vývoj AV1, zabijáka H.265, bude dokončen v roce 2017 ^{únor 2017}

Videa na YouTube mají být skutečně zkušebního charakteru, použit je vyšší datový tok pro maximální kvalitu. Lze očekávat, že při běžném nasazení budou datové toky nižší (logicky i než pro VP9, protože jinak by vývoj a implementace neměla pro Google / YouTube smysl; výhoda spočívá v úspoře místa na úložištích serverů a snížení datových toků).

Pro uživatele ale nasazení AV1 až takovou výhrou být nemusí. Místo zabrané na úložišti Googlu řadového BFU asi netíží a v kvalitě rozdíl neuvidí. Negativní dopady jsou ovšem zřejmé: Spočívají v absenci hardwarové podpory akcelerace u grafických karet. Žádný stávající produkt neuvádí hardwarovou podporu pro AV1 a to ani nově příchozí Turing od Nvidie. Není divu. Očekává se, že v obecné rovině zabere hardwarová implementace 1-1,5 roku od uzavření specifikací a půl roku navíc do nástupu na trh.

Projekt AV1 navíc k podpoře hardwarové implementace nebyl až tak vstřícný, jak mohl být. Bylo upuštěno od kodéru entropie daala_ec, který podporoval paralelizaci, čímž bylo umožněno snížení taktovacích frekvencí dekodéru (a tedy zvýšení energetické efektivity). Také došlo k upuštění od Daala Transforms / daala_tx, který by umožnil další zjednodušení hardwarových dekodérů. Těmito kroky navíc došlo k odložení dostupnosti hardwarových dekodérů - pokud někdo začal vývoj na základě původních specifikací, mohl ho zahodit a začít znovu. Všechny tyto změny byly podniknuty pro zefektivnění softwarového přehrávání.

To se nakonec může jevit jako trochu krátkozraké. Softwarová dekomprese AV1 bude jen krátkodobou záležitostí oproti dlouhým rokům sériové výroby hardwarových dekodérů, jenž budou v permanenci přinejmenším dekádu.

Pro koncové uživatele to tedy znamená odklad hardwarových dekodérů (tedy včetně hardwarových dekodérů integrovaných v grafických kartách). Předpokládá se, že dočasná řešení budou postavená na GPGPU akceleraci, což znamená, že se stream (v případě podpory ovladačů GPU) přehraje i na sestavě vybavené slabším procesorem, ale na úkor vyšší spotřeby grafického jádra a tím i hlučnosti systému. Výhoda pro koncového uživatele v horizontu následujících kvartálů tedy neexistuje (a to ani v podobě snížených datových toků, neboť první videa jej mají z důvodu testování naopak vyšší).

Osobně vidím rozhodnutí, která vedla k optimalizacím čistě softwarového přehrávání (na úkor podpory a dostupnosti hardwarových akcelerátorů) jako nešťastná. Čistě softwarové přehrávání se patrně mimo prvotní experimenty nebude využívat; v dohledném časovém horizontu jej nahradí částečná akcelerace (např. zmíněné GPGPU) a později plně hardwarová řešení, která budou definitivní - dokud se AV1 bude používat.

Členové aliance podporující AV1 zahrnují značky jako Apple, Google, Mozilla a Microsoft (z dodavatelů prohlížečů), Apple, Amazon, Facebook, Google, Hulu, Netflix (z distributorů obsahu) a AMD, Apple, ARM, Broadcom, Intel, Nvidia (z výrobců hardwaru).