Layer Jump Recording: Čím a proč?

Na mechaniku s podporou LJR jsem měl v podstatě docela štěstí. Náhodou jsem totiž pro známého připravoval jím zakoupený počítač, kde byla mechanika mně doposud neznámá: 4KUS DRW-3S167 s podporou zápisu na DVD+R DL. Zjistil jsem, že jde o OEM mechaniku LiteOn SOHW-1673S. Ta jde relativně snadno předělat na SOHW-1693S, která navíc umí i mínusový dvouvrstvý formát DVD-R DL. A k SOHW-1693S minulý měsíc vyšel onen firmware KS09, který docela tiše přidává podporu LJR (Sony DRU-800A, která je také OEM LiteOnu SOHW-1693S, se přidanou podporou LJR ve firmwaru KY03 přímo chlubí). Udělal jsem tedy z mechaniky 4KUS (čte se „fokus“) DRW-3S167 LiteOna SOHW-1693S s firmwarem KS09 a jal se vyzkoušet Layer Jump Recording na zatím jediné u nás existující DVD-R DL médium Verbatim Advanced AZO Dual Layer DVD-R (8,5 GB).

Opět si připomeneme obrázek z CeBITu, který ukazuje dva možné způsoby zápisu na DVD-R DL média. Spodní vyobrazený způsob jsme u dvouvrstvých médií používali doposud: Pálí se do jedné vrstvy (od středu média ke kraji) a až je celá zaplněna, přechází se do vrstvy druhé (od kraje média zpět k jeho středu). Názornou ukázku pálení multisession na DVD+R DL můžete vidět v našem nedávném článku. V něm je krásně vidět, že pokud vypálíme jen jednu vrstvu, jeví se takový záznam v KProbe hodně nekvalitní, i když (kupodivu) čitelný. Dopálením druhé vrstvy na totéž médium se jako mávnutím kouzelného proutku zvýší kvalita záznamu i první vrstvy na úroveň akceptovatelnou normami ECMA.

LJR z této situace vychází. Aby zamezil případné nekompatibilitě při čtení částečně vypáleného DVD-R DL, vypálí vždy data tak, aby byla ve dvou vrstvách, které se budou překrývat (jako to vidíte na obrázku v horní části). Nikde na médiu tedy nedojde k tomu, že by byla vypálena jen jedna vrstva, čímž je eliminován problém případné nekvality takového záznamu.

Adresování sektorů vypálených LJR

Vyvstala však otázka, jakým způsobem bude vyřešena adresace sektorů na takto vypáleném médiu. Pokud vypalujeme sekvenčně, není co řešit, sektory jdou hezky postupně jeden za druhým, nejprve v první, pak v druhé vrstvě. Kde pálení skončí, tam bude prostě poslední dosažený sektor. Jak to ale bude při LJR?

Když jsem ještě nevěděl, jak to bude fyzicky zařízeno, měl jsem dvě představy, ze kterých je nakonec pravdivá jen jedna:

1. Médium začíná u svého středu na první vrstvě prvním sektorem a končí opět u svého středu, ale na druhé vrstvě, a to zhruba 4milióntým sektorem. Pokud tedy vypálíte několik MB (až stovek MB) dat tak, aby byl v podstatě zaplněn jen začátek a konec adresního prostoru média, dojde k tomu, že uprostřed budete mít velkou nevypálenou oblast. A představte si, že chcete načíst takové DVD do image souboru. Jak se program vyrovná s tím, že je na médiu několikagigabytová oblast, kam laser ještě nesáhl a kde tedy není nic vypáleno?
2. Vypálení první session (která má dejme tomu necelých 650 MB, zaokrouhleme to pro jednoduchost na 330 000 sektorů) proběhne tak, že 165 000 sektorů bude v první vrstvě a zbytek v druhé (je to opět hodně jednoduše řečeno). Poslední sektor, který bude fyzicky umístěn u středu média v druhé vrstvě, bude mít tedy adresu LBA (Logical Block Address) zhruba 330 000.
   Další session velikosti dejme tomu 200 000 sektorů (pro představu něco kolem 400 MB) se začne v první vrstvě vypalovat tak, že její první sektor bude mít LBA 330 001 a skončí na první vrstvě o 100 000 sektorů dál, tedy na LBA 430 000. Druhá vrstva bude v této session pokračovat sektorem 430 001 a skončí sektorem 530 000, což bude fyzicky někde tam, kde začíná druhá vrstva pro první session a to sektorem 165 001. Tento způsob záznamu, přesněji adresování sektorů, by měl jediný důvod: nedocházelo by k vzniku nevypálené oblasti v adresním prostoru. Velmi zajímavě by pak ale vypadal graf rychlosti čtení takového média. Metoda čtení CAV (konstantní úhlová rychlost otáčení média) by vyrobila dva kopečky vedle sebe, druhý by byl o něco vyšší (a další by byly případně zase o něco vyšší).

Rovnou vám mohu říci, že správná a reálu odpovídající je první popsaná metoda. Jak to vypadá v praxi a jak to bude s následným sekvenčním čtením celého DVD? Bude na médiu opravdu nevypálená nečitelná díra v adresním prostoru? A co kvalita záznamu? Vše se dozvíte.

Jak poznáme, že mechanika umí LJR?

Vzhledem k tomu, že LJR (zatím) funguje jen na mínusovém formátu (DVD-R DL), první identifikace je jednoznačná. Neumí-li mechanika DVD-R DL, na LJR zapomeňte. Na DVD+R DL se zatím LJR pálit nedá, alespoň o tom nic nevíme, chlubí se s tím jen DVD Forum, zastřešující DVD-R DL formát (a navíc jsem neměl k dispozici DVD+R DL médium, na kterém bych to potvrdil, i když teoreticky nevidím překážku v tom, aby to nešlo, osobně hádám, že to v budoucnu půjde).

Dále je potřeba, aby mechanika byla vybavena firmwarem, který LJR na DVD-R DL podporuje. Už na začátku jsme si řekli o dvou takových, které to umí (Sony DRU-800A s fw. KY03 a LiteOn SOHW-1693S s fw. KS09, ostatně obě mechaniky jsou hardwarově totožné).

A samozřejmě potřebujete software, který dokáže pomocí LJR vypalovat. Zřejmě první takový je hojně rozšířený Nero od verze 6.6.0.14. V něm je v souvislosti s LJR jedna kosmetická vada na kráse: Umí-li mechanika LJR, nelze nikde zvolit, zda se bude pálit touto metodou nebo klasicky sekvenčně („SR“ alias „Sequential Recording“). Prostě se to vypálí LJR a hotovo. Dá se odhadovat, že si v budoucích verzích Nera budete moci vybrat, zda pálit SR, nebo LJR. V aktuální verzi 6.6.0.14 to však nejde.

U mínusového formátu naštěstí existuje, stejně jako u CD-R/RW, možnost vypalování nejprve nasimulovat bez fyzického zápisu jediného sektoru na médium. Podle průběhu simulace v Neru velmi snadno poznáte, zda jde o LJR či SR („Layer Jump Recording“ či „Sequential Recording“). Vypalujete-li tolik dat, aby se při běžném pálení (SR) určitě vešla do první vrstvy, a Nero během vypalování vypíše, že zapisuje do první a následně druhé vrstvy, pak jde jednoznačně o LJR (vrstvy se trochu překvapivě nedělí přesně na 50 %, ale kousek za půlkou, většinou od 51 %, pálíte-li málo dat, tak i kousek dál, je třeba totiž počítat s LeadIn a LeadOut stopami).

V Neru 6.6.0.14 však podporu LJR výrobce poněkud přehnal. Neumí-li mechanika LJR, nenabídne při vloženém DVD-R DL médiu možnost pálit multisession vůbec. Pokud mechanika LJR umí, pak je tato možnost nabídnuta pouze při tvorbě kompilace DVD-ROM UDF. Při tvorbě kompilace DVD-ROM ISO není záložka s možnostmi multisession při vloženém DVD-R DL médiu vůbec přítomna, ani když mechanika LJR umí.

Na prvním obrázku vidíte, jak to vypadá v Neru 6.6.0.14, pokud při vloženém prázdném DVD-R DL médiu chcete vytvořit kompilaci DVD-ROM ISO. Bez ohledu na to, zda mechanika umí či neumí LJR, se zde vůbec nezobrazí záložka Multisession.

Tento obrázek představuje pokus vytvořit DVD-ROM UDF kompilaci v Neru 6.6.0.14 při vloženém DVD-R DL médiu v mechanice, která LJR nepodporuje. Záložka Multisession také chybí.

A konečně obrázek, na kterém je pokus vytvořit DVD-ROM UDF kompilaci v Neru 6.6.0.14 při vloženém DVD-R DL médiu v mechanice, která LJR podporuje. Záložka Multisession je přítomna a multisession DVD-R DL lze vypálit.

Záložku Multisession lze pochopitelně získat i tak, že nejprve vyberete kompilaci a teprve pak vložíte DVD-R DL médium. Za výsledek však neručíme. V případě mechaniky s podporou LJR asi nebude problém. V mechanice bez podpory LJR se zřejmě také něco vypálí a to jen do jedné vrstvy, při simulaci jsem však narazil na to, že závěrečný LeadOut se tvoří podezřele dlouho (při 2GB kompilaci se LeadOut rychlostí 4× simuloval řádově 10 minut, což by v reálu zabralo jen LeadOutem značnou část poměrně vzácného DVD-R DL média, takže jsem to naostro ani nezkoušel).

V Neru 6.6.0.14 (starší jsem nezkoušel) poznáte podporu LJR ještě jedním způsobem. Je k tomu využito starého triku se shiftem ke zjištění mnoha skrytých informací. V Neru zvolte z menu Rekordér položku Kopie disku. Podržte klávesu Shift a stisknete tlačítko Disk Info. Až na objevujících se oknech potřetí stisknete tlačítko OK, dojdete k žádanému výpisu vypalovacích profilů. Pokud zde naleznete hlášky o DVD-R Dual Layer Layer Jump Recording, pak by LJR měla mechanika umět. Klasický SR je identifikován popisem DVD-R Dual Layer Sequential Recording. Bude-li při stisku Disk Info s podrženým shiftem navíc v mechanice DVD-R DL médium, zvýrazní se popiskem ACTIVE ten režim, který je pro dané médium možné použít. Je-li možné LJR použít, dá mu při pálení Nero 6.6.0.14 automaticky přednost před SR.