Proč bude Zen 6 stát právě na dvanáctijádrových čipletech (z nichž lze poskládat 24jádrovou konfiguraci), jsme si vysvětlili podrobně v článku:

• Proč bude Zen 6 dvanáctijádrový?

Nebudeme se k tomu podrobně vracet, jen připomeneme, že se dvanáct velkých jader na čiplet ukázalo být řešením, které dobře funguje, neboť ho lze bez extrémních kompromisů použít pro servery, desktop i notebooky a značně tím zjednodušit situaci oproti původně plánované výroby osmi- i šestnáctijádroým čipletů (krom třicetidvoujádrové dense verze pro servery, která musí vzniknout tak jako tak).

Zen 7, 16 jader na čiplet

12 jádry na čiplet ani 24 jádry na desktopový procesor to však nekončí. AMD v současnosti plánuje Zen 7 jako řešení postavené na 16jádrových čipletech. To znamená, že v desktopu (socket AM6, který patrně přinese podporu DDR6 pamětí) by počet jader stoupl na 32, plus případně pár malých jader v centrálním čipletu, bude-li pro jejich přítomnost důvod.

Je potřeba zdůraznit, že nepůjde o řešení, o němž jsme si psali v květnu:

• Zen 7: +20 % IPC, 1,4nm proces, až 33jádrové 3D čiplety

Tedy Zen 7 3D složený ze dvou vrstev, kdy jednu vrstvu tvoří procesorová jádra (bez L3 cache) a druhou vrstvu křemík nesoucí čistě L3 cache v poměru 7MB na jádro. Tato konfigurace má mít 33 jader na čiplet, kdy se patrně počítá s aktivními 32 jádry (jedno navíc bude prvek pro navýšení výtěžnosti).

Plány AMD s desktopovým Zen 7 pro socket AM6 (MLID)

Standardní Zen 7 bude podobné řešení jako Zen 6, tedy se zachováním L3 cache ve stejném čipletu s procesorovými jádry, ale s počtem jader zvýšeným z 12 na 16. Zůstane možnost osazení V-cache, nicméně lze s ohledem na vyšší počet jader očekávat i vyšší objem cache (ať už dojde k navýšení na úrovni čipletu, V-cache, nebo obojího).

Závěrem se můžeme uchýlit k malému filozofickému okénku. Na jedné straně lze narazit na názory, že AMD od Zen 2 v desktopu nenavýšila počet jader, na straně druhé jsou neméně četné komentáře, které lze shrnout slovy „8 jader je dost pro každého“. Je pravdou, že tento argument lze podpořit žebříčky prodeje, ze kterých by bylo možné vyčíst, že největší zájem je o osmi a šestijádrové Ryzeny.

Jenže takový závěr by byl zkreslující a možná i zavádějící. Většina hráčů končí u osmijádrových Ryzenů prostě proto, že další příčka (dvanáctijádrová konfigurace z 6+6 jader na dvou čipletech) se hodí spíš na práci než na hry a šestnáctijádrová už je poměrně drahá a uživatelům, kteří se věnují pouze hrám, nic zásadního navíc nepřináší. Argumentace prodeji by se dala rovněž přirovnat k situaci Intelu v před-Ryzen éře, kdy zastánci této společnosti poukazovali na to, že největší zájem je o čtyřjádrové modely, což rovněž mnoho nedokládalo, když Intel více než čtyřjádrové procesory pro standardní desktop nenabízel a nákup předražené HEDT platformy kvůli šesti jádrům nedával ekonomický smysl.

Argumentovat prodeji ve chvíli, kdy nic jako čiplet s dvanácti velkými jádry na trhu není, zákazník si ho nemůže koupit a tudíž se do žebříčků nemůže promítnout, kolik lidí o něj má zájem, není logicky správný postup. Je potřeba mít na paměti, že Zen 6 s 12jádrovým čipletem nepřinese jen jádra navíc, ale také L3 cache navíc. Její objem stoupne z 32 na 48 MB, což znamená určitý bonus herního výkonu. Ne tak razantní, jaký přináší 64MB V-cache, ale jistě citelný.

Výkon ve Starfield v závislosti na počtu procesorových jader (NJ Tech)

Za pozornost stojí i skutečnost, že existují i hry, které do jisté míry profitují i z počtu jader nad osm a to i navzdory rozdělení na dva čiplety (6+6). U takových případů lze očekávat, že výkonnostní bonus bude v případě společné L3 cache (jeden čiplet) ještě výraznější.

Příklad se Starfield je navíc dva roky starý. Pokud Zen 6 AMD vydá ve druhém pololetí 2026, nemůžeme Zen 7 očekávat výrazně dříve než ve druhém pololetí 2028, tedy za více než tři roky, po které se bude situace nadále vyvíjet.

Nakonec připomeňme, že vyšší počet jader nikdy není na škodu - žádný zákazník není nucen ke koupi 32jádrového procesu, ale zákazníkovi, který by jej využil, dává existence takového produktu možnost výběru. Nakonec dostupnost procesorů s vyšším počtem jader byl jeden z důvodů, proč se AMD podařilo s nástupem Zenu dosáhnout úspěchu. Co Intel nabízel pouze za extrémní příplatek v rámci platformy HEDT, nabídla AMD za třetinovou cenu v segmentu standardního desktopu.

Nutno dodat, že >3 roky jsou v IT segmentu dlouhá doba, za kterou se může leccost změnit. Zatím ani nevíme, jak dopadne myšlenka Intelu vyřešit high-end přespříští generace (2026, Nova Lake) kombinací dvou dlaždic s 8+16 jádry, tedy celkem 16 velkými, 32 malými (+4 úspornými) jádry.