Jak nám 120GB SSD Intel DC S3500 spáchalo při testu sebevraždu
Občas se dějí věci, o které mi to nedá se nepodělit. Jedna z nich se udála během připravovaného testu dvou SSDček. 120GB model SSD Intel DC S3500, jemuž jsme udělili naše čtvrté ocenění, odešel…
Připomeňme si:
Právě tento kousek, protože jsme si jej koupili v domnění, že se bude hodit, prošel dalšími srovnávacími testy kvůli chystané recenzi dvou SSD od SanDisku. Prošel jedním kompletním Tutus brutus testem (24hodinový přepis náhodnými daty s přístupem z 50 % náhodným), pak dalším mírně upraveným a když jsem potřeboval spustit třetí, neuběhlo ani 15 minut od zahájení testu a hodilo to chybu. Přitom tento kousek před testy nebyl v nějak moc zoufale vypsaném stavu. Měl najeto 12,5 tera a wearout indicator na 97 %.
Intel DC S3500 120GB - CrystalDiskInfo - před testy
Připomínám, že Intel své 120GB SSDčko z řady DC S3500 pasuje do kategorie enterprise, což znamená že by mělo něco vydržet a mělo by si udržet i při vysoké zátěži vyšší rychlosti zápisu než consumer-class SSD. Když jsme zkoušeli 800GB model DC S3700, pak jsme skutečně byli nadšeni. Jenže 120GB model DC S3500 nás zklamal jako zatím nic, s čím jsme se dosud setkali, enterprise model z něj dělá v podstatě jen sada kondenzátorů navíc, která by měla chránit SSD před nenadálým výpadkem napájení, jinak se to tváří jako klasické consumer SSD. A tak jsme mu po zralé úvaze udělili naše čtvrté nelichotivé ocenění.
Intel SSD DC S3500 120GB - PCB, strana s čipy
SSDčko chcíplo během testu způsobem, který jsem neočekával. Odešlo náhle a bez varování. V posledním testu stihlo pracovat zhruba 11 a ½ minuty (zápis začíná až po první minutě klidu), přičemž zakuckávat se začlo už v 9. minutě.
Poslední křeč Intel DC S3500 120GB (zápis)
Když jsem se poté, co jsem ukončil crashnuvší test, podíval do správce zařízení, SSD tam vůbec nebylo. Počítač jsem tedy restartoval a protože jsem potřeboval, aby bylo SSD úplně čisté, přepojil jsem ho na SATA port v legacy režimu a bootnul do DOSu, abych spustil
HDDERASE - detekován Intel Wolfsville
První, co mě zarazilo, bylo, že SSD se nehlásilo pod svým obvyklým označením Intel SSDSC2BB120G4, ale jako Intel Wolfsville. Jistě se sami dovtípíte, že Wolfsville je krycí jméno (tzv. codename) tohoto SSD. Tušil jsem, že nastal kardinální prů**r, nicméně jal jsem se Secure Erase zkusit provést.
Ještě zajímavější to bylo, když jsem se po nastartování Windows podíval na S.M.A.R.T. informace.
Intel DC S3500 120GB - CrystalDiskInfo - po zdechnutí
Zcela totiž chyběly. Nesmyslná byla i udávaná kapacita (tady je ovšem možné, že to nesprávně pochopila betaverze CrystalDiskInfo) a skutečně velmi pozoruhodné bylo sériové číslo. Jako by jím chtělo SSDčko říci „sbohem … a dík za data“.
SSDčko se ve skutečnosti hlásilo, jako že má kapacitu pouhých 8MiB, což mě vedlo k dotazu na strýčka Googla, jestli už se někdo s tímto problémem nesetkal.
Intel DC S3500 120GB - Správce disků - po zdechnutí
Překvapilo mě, že setkal, ovšem nikoli u modelu DC S3500, ale u staré řady 320. Bohužel žádné smysluplné řešení to nemá. Povšiml jsem si také, že je pro toto SSD k dispozici novější firmware, ale pokus o update skončil vždy chybou 19. Zkrátka dobro došli (já vím, že to znamená vítejte, ale nemohl jsem si pomoct ;).
Pro mě z toho plyne jedno ponaučení, neboť jsem SSDčko, co by bez varování zdechlo během práce, viděl vůbec poprvé: když takové SSD zdechne, jsou, pardon, mohou být šmahem všechna data v loji. Informace, že se SSD při vyčerpání přepisů přepne do režimu pouze pro čtení, jsou hezké, ale do takového stavu jsme se ještě nedostali. A tohle rozhodně nebyl ten případ. Tady prostě SSDčko provedlo neplatnou operaci a bylo ukončeno.
S ohledem na to, že ta věc pár tisíc stojí a především proto, že tam žádná smysluplná data nebyla (probíhal Tutus-brutus test), jsme se ani nepokoušeli nechat z něj zachraňovat data u odborné firmy a SSD půjde na reklamaci. Být tam ale něco důležitého, pravděpodobně bychom záchranu dat zvažovali, čistě proto, abychom zjistili, jestli to naše oblíbená firma umí.
