Proč je žebříček 50 nejvlivnějších gadgetů časopisu TIME hloupý
Než se pustím jen do velmi volného přehledu toho, co na seznamu nesedí, dovolím si vás nejdříve na příslušný článek odkázat, nechť si názor uděláte sami. Já se vyjadřuji k volbě bodů a často s autory nesouhlasím v jejich odůvodnění, proto byste si měli přečíst i jejich originální názor (každý správný soudce má vyslechnout obě strany).
Budu se držet několik věcí. Tou první je, že v nadpisu použili „all time“. Když to vezmeme doslova, tak jedním z nejskvělejších gadgetů všech dob byl jistě pazourek. Ale i kdybychom to nebrali tak doslova, tak si dovolím tvrdit, že výběr oproti volbě názvu hodně pokulhává: nejstarší věc v žebříčku je z přelomu 19. a 20. století a jen několik málo dalších je starších než z 80. let 20. století. Zkrátka se na žebříčku projevuje známý fenomén: čím víc věc stárne, tím méně významná vypadá pro současnou éru. A týká se to jak prvních foťáků či gramofonů, tak třeba vnímání kvantové fyziky či antibiotik. Ale pojďme dál.
Druhou věcí, která mi vadí, je volba slova gadget. To definuje anglická Wikipedia jako malý nástroj s konkrétní funkcí, který bývá vnímán jako nová záležitost. Za chvíli vás upozorním hned na několik věcí, které tuhle definici prostě nesplňují. Jiné jí naopak perfektně splňují, byly daleko revolučnější než třeba číslo 1 na piedestalu (btw: je to iPhone), ale do výběru se nedostaly. Chcete příklad? Tady je: seznam nejvlivnějších gadgetů všech dob neobsahuje kapesní hodinky (ani obecně, ani digitálky). Beru to jako nejzářnější příklad toho, že je seznam chybný a tendenční. Stejně tak žebříček nenese kapesní kalkulátor, ale což, nedržme se jen elektronické éry, on nenese ani logaritmické pravítko - a pokud teď kroutíte hlavou, tak připomínám předchozí odstavec.
Ale což, pojďme se podívat na několik věcí, které na seznamu jsou a dle mého tam být neměly. Tak třeba psací stroje IBM Selectric. Velký, pár desítek kg vážící mechanicko-elektrický psací stroj byl opravdu ve své době úžasnou věcí, navíc v první generaci s nádherným designem, ale je to gadget (tedy malá věc) vnímaný jako novinka? První nebyl, ostatně dovolte mi připomenout můj článek:
Selectricy I až III (ne pozdější stroje IBM využívající „diablo wheel“) byly úžasné stroje. Sám jsem svého času IBM Selectric III vlastnil a mám psací stroje rád, vyrůstal jsem na nich. Ale na žebříček gadgetů prostě nepatří. A i kdyby, musel by zde být nějaký jiný stroj, protože IBM Selectric rozhodně nebyl první (i bez ohledu na možnosti některých typů v připojení k mainframům apod. - opět viz ono „all time“ v nadpisu).
Nepatří na něj ani notebook Apple iBook, což byl prostě jen další notebook od jednoho z mnoha výrobců, který si tehdy hleděl hodně na design. Čím byl tak novátorský? Upřímně, na nic zásadního si nevzpomínám, logout na jabberu mi napovídá, že jako první přišel s Wi-Fi. Ale opět, to je spíše evoluce, nikoli něco novátorského, co by radikálně měnilo směr trhu.
Rozhodně na žebříček patří obecně mobilní telefony, takže Motorola Dynatac 8000x, první běžně dostupný mobil z roku 1984 sem rozhodně patří. Ale Nokia 3210? Při vší úctě ke kvalitě, obrovským prodejům a tak vůbec: tohle byla opět jen standardní evoluce, další produkt v řadě. Nic co by mělo být v padesátce nejlepších, před HP 35 nebo před náramkovými hodinkami.
Stejně tak dle mého na seznam nepatří Sony PlayStation (evoluce - NES je na seznamu právem), Toshiba DVD Player (víte, ono také bylo VideoCD, že), nepatří sem výhradně jen Commodore 64 (kde je třeby vysoce modulární Apple II?). Za gadget, tedy malé revoluční zařízení lze také těžko považovat modem US Robotics Sportster 56K, snad jedině jako představitel kategorie modemů, ale pak by se dalo spíše hovořit i o modelech dřívějších.
Co se mi naopak líbí, je například Kodak Brownie Camera. To byl foťák, který umožnil jednoduché a cenově přijatelné focení masám (ani ne tak u nás, jako právě v USA) a tím vlastně revoluční byl.
A dostávám se k pointě mého blogpostu. Nemohu jinak. Apple iPod na 9. místě bych ještě překousl. Nebyl to sice první takový přehrávač na trhu, nebyl ani tak výjimečně lepší než jiné, snad jedině to tehdy startující propojení s iTunes a celkovým procesem přesunu prodeje hudby od fyzických nosičů k datům, ale to je málo. Ten samotný výrobek mi na seznamu nedává smysl. Není to revoluční novinka, je to opět jen evoluce. Možná evoluce, která tehdy poskočila více než lidé čekali, možná evoluce, kterou udělala firma, od které to lidé nečekali, zcela jistě evoluce, která byla brutálně marketingově zveličena (a naopak potlačeny negativní věci jako přístup Applu k odcházejícím akumulátorům a stížnostem zákazníků). Ale jen evoluce. A ani to není to nejhorší.
Nejhorší je numero uno, nejvýznamnějším gadgetem lidské historie je dle časopisu TIME Apple iPhone.
… nádech - výdech …
Tak za prvé: Apple iPhone nebyl revoluční. Byl to jen další smartphone. Ano, smartphone s novým, pro budoucí potřeby (trhu a služeb, které sám Apple následně vytvořil či pomohl vytvořit) lépe navrženým, ale nebyl první a nebyl revoluční. V té době tu byly jiné zajímavé smartphony a to, že Apple měl skvělý marketing, zatímco v Nokii se plácali po zádech jak jim to šlape, zaspali dobu a navíc to podpořili mnoha chybným rozhodnutími, to nijak nesouvisí s tím, že Apple iPhone nemá na čele tohoto žebříčku co dělat. Je to pouze evoluční produkt a jako takový nemá v žebříčku být vůbec, ani na prvním, ani na padesátém místě. Znovu opakuji: nejsou v něm náramkové hodinky ani kapesní programovatelný kalkulátor. Je na něm pouze Kodak Baby Brownie, foťák Polaroid, ale už zde není ta revoluční změna ve fotografii, a sice digitální fotoaparát (což by zrovna Apple mohl být, připomínám logoutův článek o Apple QuickTake 100 z roku 1994). To vše jsou lepší adepti na žebříček než jen jeden z hromady významných smartphonů, který ale převážně jen akumuloval dosavadní poznatky, dobře je v sobě utřídil, přidal pár důležitých třešniček navíc, ale jinak stál hlavně na obrovském humbuku a marketingu. Však si zapátrejte sami, co a jak uměl iPhone v roce 2007 a co a jak uměly například stroje od Nokie (N810, N95 anebo třeba E90). Pokud tou podstatnou inovací mělo být, že najednou lze vše v telefonu obsluhovat pomocí prstů, pak se nemohu nezeptat: a to „vše“ je dostatečné / případně ergonomicky lepší než na resistivním displeji s perem či prstem či QWERTY klávesnici?
Ne, tohle je prostě špatně poskládaný žebříček od někoho, kdo nežije v realistickém vidění světa. Anebo je možná příliš postižen tím, že jde o konsensus celkem 6 autorů, z nichž možná někteří byli soudní, ale nakonec rezignovali.