Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

30 let s vesmírným raketoplánem - Jak to všechno začalo

Raketoplán
Před několika málo desítkami minut dosedl na plochu Shuttle Landing Facility při Floridském Kennedyho vesmírném středisku poslední z amerických raketoplánů, Atlantis. Uzavírá se tak definitivně třicetiletá kapitola významného období kosmonautiky, kterou z významné části psaly právě americké raketoplány. Projekt, jenž měl být původně součástí mamutího celku, aby nakonec na orbitě osiřel až do momentu oteplení vztahů se SSSR a letům k Miru, později ISS, provázely od počátku mnohé problémy a vlastně mu ani nebylo přáno, aby skutečně vznikl. Navzdory všemu se však NASA se svými subdodavateli vzchopila a dala světu stroj sic kontroverzní, ale tak specifický, že bez něj bychom byli ochuzeni o valnou část výzkumu vesmíru, mimo jiné o vše, co přinesl třeba Hubbleův teleskop. Jak se ale tento stroj s letovými vlastnostmi cihly rodil? Na to si dnes odpovíme…

Optimistické vize počátků kosmonautiky

Abychom se mohli bavit o kosmickém raketoplánu, měli bychom v podstatě začít u raných spisovatelů sci-fi. Ale nebudeme vás tolik trápit, dokonce přeskočíme i pány jako Konstantin Ciolkovskij a zakotvíme až v poválečném období, tedy ve druhé polovině 40. let minulého století. To byla doba, kdy se v obou hlavních mocnostech, USA a SSSR, pomalu ale jistě začaly během prací na raketových nosičích rodit v hlavách konstruktérů i plány daleko ambicióznější, sahající do vzdálenější budoucnosti. Již tehdy jak Wernher von Braun (tehdy buď sedící "doma v izolaci" spolu s ostatními německými raketovými vědci, či později přednášející důchodcům a samozřejmě seznamující Američany s konstrukcí V2), tak Sergej Koroljov (šéf vývoje v SSSR), věděli a doufali, že pouhým raketovým nosičem pro jaderné hlavice, případně satelity, to neskončí.

Obě mocnosti se nechaly unést vizemi svých lidí a slepou vírou v rychlý vědecký a inženýrský pokrok, který lidstvo nastoupilo v první polovině 20. století. V době, kdy obě země úspěšně okopírovaly a otestovaly vlastní V2 a pracovaly na svých designech nosičů, rodily se megalomanské plány na daleko širší využití vesmíru, zejména toho blízkého. Jak SSSR, tak USA uvažovaly o zřízení orbitálních stanic se stálou posádkou, pravidelnou dopravou lidí a materiálu na orbitu, stálou základnou na měsíci a orbitální stanicí kolem něj a samozřejmě ve finále také s misemi na Mars. U všech těchto projektů si musíme současně uvědomit, že nemalou část nákladů na výzkum a vývoj technologií a strojů platila v obou zemích armáda, která měla od dob prvních informací o V1 a V2 a dopadu, jaký mělo bombardování Londýna, enormní zájem o raketové technologie. Po vypuštění družice Sputnik zájem ještě vzrostl, neboť obě strany si uvědomily, jak obrovský potenciál pro špionáž a případnou politiku prvního úderu vesmírný prostor skýtá.

Politika hrála významnou roli v závodu o vesmír ("Space race") prakticky od počátku. Za 2. světové války byly sice obě strany spojenci, ale to se ihned poté změnilo. Mocenské boje o vliv nad západní, střední i jižní Evropou a politické uspořádání udělaly opět ze Sovětského svazu a USA nepřátele, kteří si nevěřili. SSSR velice rychle ve 40. a 50. letech dohnala Američany ve vývoji jaderné a později i vodíkové bomby (nemalou měrou se na tom podílela úspěšná špionáž, mimo jiné německý fyzik Klaus Fuchs) a od roku 1957 Američané měli jasný důkaz, že Sověti mají nosič teoreticky schopný dopravit jadernou hlavici na území USA. Rostla také potřeba kvalitnější špionáže, neboť přelety strojů jako U2 sebou nesly nemalé riziko (v roce 1960 bylo nad územím SSSR sestřeleno U-2 pilotované Francisem G. Powersem, který nesplnil příkaz v takovém případě spolknout kapsli kyanidu, načež dal SSSR po svém zajetí možnost uspořádat soudní monstrproces přenášený televizí.

Vhodnost orbity Země pro trvale osídlené vojenské a vědecké stanice se jevila v 50. letech jako dokonalá. Z takových stanic by bylo možné jak provádět vědecké experimenty, tak v případě vojenského využití řídit operace od sledování nepřítele až po shazování či odpalování hlavic s obsahem nepěkných materiálů s velmi dlouhým poločasem rozpadu. Koncept byl na obou stranách velmi podobný. Stanice pro 3 až 12 členů posádky, opakovaně použitelný transportní systém k těmto stanicím, trvalé základny na Měsíci s dopravním systémem Země-Měsíc a následně pak i vypouštění misí k Marsu z/od orbitálních stanic.

Z dnešního pohledu, kdy máme historická data, zejména ta ekonomická, již jasně víme, že na obou stranách byly tyto plány čirá utopie. Neexistovala, ani dnes neexistuje země, která by takový program dokázala ufinancovat, vždyť i Mezinárodní vesmírná stanice je tak nákladný projekt (ESA odhaduje celkové náklady na tuto 30letou misi kolem 100 miliard euro), že se na něm podílí prakticky všechny země s větším kosmickým programem (snad kromě Číny, která si hraje na vlastním písečku). Toto začalo být v USA zjevné již počátkem 60. let, ale než se k tomu dostaneme, musíme si říci pár slov k programu Apollo a atmosféře, která tehdy v USA panovala a v jaké situaci se nacházela NASA.

Máme pokračovat dalším článkem o raketoplánu?

Ano
92% (612 hlasů)
Ne
5% (30 hlasů)
Je mi to jedno
3% (23 hlasy)
Celkem hlasů: 665
Tagy: 
Zdroje: 

David "David Ježek" Ježek

Bývalý zdejší redaktor (2005-2017), nyní diskusní rejpal.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku 30 let s vesmírným raketoplánem - Jak to všechno začalo

Čtvrtek, 17 Listopad 2011 - 10:54 | Mi Chal | to je blbost, že se lidi na Zemi nevejdou....
Pátek, 22 Červenec 2011 - 19:12 | Jirka1 | Concordu hodně uškodila ropná krize - tedy...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 15:02 | xvasek | Lidstvo se zreguluje samo - jakmile se dostane do...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 15:01 | xvasek | To, že to zavádíme taky, ještě neznamená, že je...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 15:00 | HKMaly | (Lidem kteri navrhuji kontrolu porodnosti...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 14:58 | HKMaly | Kosmicky vyzkum generuje ohromna kvanta...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 14:53 | HKMaly | To vis, konzum. Nova auta, nove pocitace, nove...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 11:00 | David Ježek | já nechci rejpat, ale myslím, že pár takových...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 10:55 | xvasek | Concorde i raketoplán jsou krásné ukázky techniky...
Pátek, 22 Červenec 2011 - 09:47 | Tom27 | Je to tak a mozna s tim souvisi i diskuze na...

Zobrazit diskusi