Představení Supermicro PWS-201-1H

Tento zdroj, ač přímo brandován pro Supermicro, je opět vyroben u 3Y a stojí na platformě YM-5201CCR, což je opět původem FSP, konkrétně 50DL. Zajímavý je zde kovový kryt, ten je totiž z hliníku o síle 1 mm. Zdroj je tak lehčí a celý kryt je použit jako chladič, jak je vidět na celkové fotografii níže: malé chladiče výkonových prvků mají na sobě našroubované větší hliníkové plechy a tyto jsou přímo, resp. přes teplovodivou podložku (na primární části) spojeny s krytem.

Z hlediska výkonu a jeho distribuce došlo oproti 3Y na předchozí straně ke změně, maximální proudové zatížení větví +3,3 V a +5 V je zhruba poloviční. Zdroje také splňuje 80+, jak hrdě hlásí nálepkou. Testem Ecovy prošel již 22. května 2008, přičemž naměřená účinnost by klidně snesla certifikaci 80+ Bronze.

Z hlediska kabeláže také došlo ke změně, jeden kabel je v kýblu a zbývá následující (tloušťky vodičů jsou stejné):

• Main ATX (20pin): 25 cm
• ATX 12 V (8pin): 24 cm
• 1× SATA: 41 a 71 cm (uff, na to mi skoro nestačila ruka s metrem)
• 1× peripheral molex: 60 cm

Použit je pro změnu ventilátor Sanyo Denki Sun Ace 109P0412B3D01. To je další 40mm monstrum s – pokud mám správné informace – 10300 otáčkami za minutu a maximálním průtokem vzduchu o hodnotě 13,42 kubických stop za minutu. Údajně to má jen 40 dBA.

Vstupní filtrace, primární strana

Trochu netradičně nemáme žádné prvky na vstupní vidlici, kromě bužírky na konci vodičů. Zde je pak velký varistor, dva Y kondenzátory, jeden X kondenzátor a dvě cívky, u vstupního kondenzátoru (Chemi-Con KMR, 120 uF/450 V) pak tradičně termistor. Za povšimnutí stojí uspořádání a použití nízkých komponent pro zlepšení průtoku vzduchu (ventilátor je umístěn hned za filtrací).

Usměrnění zajišťuje opět kvůli zlepšení proudění vzduchu o něco nižší můstek než běžně, KBJ406G (4 A dlouhodobě/120 A špičkově při 115 °C, 600 V, napěťový úbytek 1 V). PFC sestává z tranzistoru Fairchild FDFP18N50 (18/72 A při 25 °C, 500 V, R_DS(On) 0,265 Ω při 10 A) a dvou diod MUR460 (4 A/150 A při 55 °C, 600 V, 1,35 V) paralelně. Zajímavé je použití dvou indukčností v sérii, jedné toroidní cívky a poté cívky s EE jádrem a vinutím ze silnějšího lanka (namísto drátu). PFC řídí čip STMicroelectronics L6562A s pozdře SO-8, přípájený na spodní části.

Řízení spínání zajišťuje čip STMicro L6599D v SO-16N pouzdře, opět připájený z druhé strany desky. Je zde použit hybrid mezi bežným a plně rezonantním uspořádáním, kdy na primární straně je rezonantní half-bridge, na sekundární ovšem stále ještě běžné usměrňovače. Konkrétně na primáru jsou dva tranzistory Fairchild FDPF12N60NZ (12 A/48 A při 25 °C, 600 V, 0,65 Ω při 6 A) a jeden FDPF18N50 (jako v obvodu PFC). Použitý transformátor má horizontální uspořádání (kvůli výšce) a obě vinutí opět z lanka.

Na větvi +5 V SB je tranzistor Toshiba 2SK3562 (6/24 A při <= 150 °C, 600 V, R_DS(On) 1,25 Ω při 3 A). Jeho řízení zajišťuje PWM čip ON Semiconductor NCP1230D65R2 v pouzdře SOIC-8, tradičně připájený na spodní straně desky. Napájení čipu filtrují dva špičkové kondenzátory Rubycon YXF 47 uF/50 V, kterým nebude jejich přítomnost přímo u chladiče dělat nejmenší problém.

Sekundární strana

Usměrnění +12 V má na starost dvojice STMicro STPS40L45CT (40 A/230 A při 130 °C, 45 V, úbytek 0,7 V při 40 A a 125 °C). Větve +3,3 V a +5 V vznikají zajímavým způsobem, je zde zvláštní DC-DC měnič pro každou větev. Sestává vždy totiž jen z jednoho tranzistoru Fairchild FDP7030BL (60 A dlouhodobě/180 A pulzně, 30 V, 18 mΩ při 30 A a 125 °C) a usměrňovače STMicro STPS30L30CT (30 A/220 A při 140 °C, 30 V, 0,57 V při 30 A a 25 °C). Řízení obstarává vždy jeden PWM kontrolér STMicro UC3842B v poudře SO-8.

Z hlediska kondenzátorů je to slušná pastva. Dvojka Teapo SY 3300 uF/16 V s jedním 1000 uF/16 V filtruje +12 V. Vstup DC-DC obstarává jeden Rubycon YXF 47 uF/50 V, výstupy pak vždy jeden Teapo SC 3300 uF/10 V a jeden Chemi-Con KZH 1000 uF/10 V. Ten sedí i na +5 V SB, za ním (kousek dál od teplé diody) je ovšem opět Teapo řady SEK, 470 uF/10 V. Na -12 V pak je Teapo SY 470 uF/16 V, přičemž pro zlepšení řízení napětí pochází výstup této větve z dodatečného tranzistoru SDM4410. Celkem tedy směska kvalitních japonských kousků a nějaké smetí k tomu. Je to určitě lepší jak jen a pouze čínský odpad, ovšem stále to nedosahuje na plné obsazení kvalitními kondenzátory, že…

Sekundární stranu hlídá PS223, který monitoruje podpětí/přepětí, přetížení a přehřátí (k tomu jsou na obou stranách celé sekundární poloviny dva termistory navíc, vedle třetího pro regulaci otáček ventilátoru). Nachází se zde ještě dodatečný čtyřcestný operační zesilovač/komparátor LM224 od STMicro, co přesně hlídá jsem ovšem nezkoumal, k řádnému vytrasování by bylo třeba polovinu sekundární strany rozpájet, abych se k cestám dostal. Jelikož se mi ovšem nezdá, že by ve zdroji byl byť jen jediný bočník, s hlídáním přetížení to možná nebude tak žhavé, jak by se zdálo…

Kvalita provedení

Výtky k použitým součástkám jsou tradičně zmíněny již dříve, zde se zaměřím zejména na kvalitu pájení a elektrickou bezpečnost. Kromě vstupní vidlice je většina dostupných živých částí odizolována bužírkou, obvyklá výtka směřuje na obužírkování termistoru a varistoru, které mají ve zvyku odcházet spolu se zvukovými a tepelnými efekty. Pochvala naopak za „hroty“ pro výboje špiček velmi vysokého napětí.

Oddělení primární a sekundární strany je dobré, bohužel se zde nenachází žádné vzduchové mezery, pod samotnými optočleny ovšem je ještě dvojitá hradba z izolačního lepidla, tudíž povrchové proudy, natožpak výboje, by se neměly konat. Pájení samotné a zkrácení elektrod je bezchybné, ovšem radost mi nedělaly dva odstřižky a dvě kuličky pájky zachycené na sekundární straně.