V balení základní desky Abit AT8-32X se nachází vesměs tradiční vybavení, nic překvapujícího:

• 6× SATA datový
• Bracket s 2× FireWire
• Bracket s 2× USB
• 1× Floppy kabel
• 1× IDE 133 kabel
• 1× CD s ovladači a utilitami
• 3× diskety s ovladači

Trochu škoda absence napájecího SATA konektoru, protože ne každý má nejnovější zdroj se šesti SATA konektory.

Ve světle vybavení ostatních desek mě velmi mile překvapily hned tři diskety s ovladači. I když se to může zdát v dnešní době zbytečné, ale pro instalaci systému Windows na SATA řadič ULi to je nezbytné. Zde je první z rozdílů ve srovnání s VIA a nForce, kde pro instalaci na běžný SATA řadič (nikoliv pro RAID) nejsou potřeba žádné ovladače.

Rozložení komponent neboli layout nikterak nevybočuje ze zaběhlých tradic firmy Abit. Na straně jedné to jsou IDE konektory pootočené o 90 °, na straně druhé pak chybějící COM a LPT porty, které ustoupily heat-pipe chlazení napájecích mosfetů a severního můstku čipové sady.

Jako nedokonalé považuji umístění PCIe slotů, které jsou kvůli umístění NB příliš nízko a při použití CrossFire tak nechávají pouze jeden volný PCI slot, což v době Creative X-Fi a televizních karet považuji za nedostačující.

Za zmínku rovněž stojí podivné umístění dvou SATA konektorů, které jsou vyvedeny z přídavného řadiče Silicon Image 3132. I když to bude spíše než výrobcem desky zapříčiněno firmou ATI, která navrhovala čipset a nechala volné PCIe linky v NB, na který je tento přídavný řadič připojen (narozdíl od nVidia a VIA, kde jsou připojeny k SB).

Jak jsem již zmínil, mezi konektory nenajdete COM a LPT porty, které musely ustoupit tichému chlazení. Zajímavostí této desky jsou dva digitální optické vstupy/výstupy. Ty jiné desky nemají a mnohdy je nemají ani přídavné zvukové karty nižší a střední kategorie. Díky tomu by o tuto desku mohli projevit zájem především ti, kteří nechtějí kupovat přídavnou zvukovku s takovýmto vybavením.

Asi nejzajímavější na této desce, když pominu velmi dobrý BIOS, je Abit AutoDrive a OC Guru. Tyto dvě technologie dohromady dávají možnost nastavit si počítač pro konkrétní program. Tedy pokud chcete brouzdat po internetu, jednoduše se po startu IE nebo Mozilly sníží frekvence sběrnice a s tou i rychlost ventilátorů (je možné i snížit jednotlivé napětí). A naopak po startu 3D pařby se může vše zvýšit. Tedy se zvýšením frekvence se zvýší i napětí a také rychlost ventilátorů. Vše se děje automaticky, v závislosti na nastavení pro danou aplikaci. Pokud se vám zdá, že podobnou možnost mají i některé jiné desky či utility, jistě máte pravdu, ale žádná jiná utilita není provedena do takové míry jako právě µGuru od firmy Abit.

S přetaktováním souvisí také napájení. Zde je použito třífázové napájení a o stabilizaci se starají kondensátory Rubycon, které jsou u všech lepších desek. A nutno podotknout, že jich je hodně a celková kapacita je vysoká.

O podivném umístění přídavných SATA konektorů jsem již mluvil stejně jako o jejich napojení na čip Silicon Image 3132. Tento čip se připojuje pomocí PCIe sběrnice, která zaručuje dostatečný datový tok moderním diskům s 3Gbitovým SATA rozhraním.

Především u starších desek, které ještě PCIe nedisponovaly, se externí čipy připojovaly na PCI sběrnici. Ovšem velkou nevýhodou byla nedostatečná rychlost, respektive datová kapacita PCI sběrnice. V nejhorším případě se tak mohlo stát, že po připojení PCI zvukové karty, PCI televizního tuneru a dvou disků na externí řadič připojený přes PCI nemohlo dojít k dostatečně rychlému čtení z disků – data nebyla schopná procházet přes přetíženou PCI sběrnici, ve zvuku byly slyšet praskance a televizní obraz obsahoval divné tvary nebo vypadával. Toto by naštěstí s použitím PCIe mělo odpadnout.

Zvuk byl svěřen do péče kodeku Realtek ALC 882D, kde D značí podporu Dolby. Kodek 882D pak podporuje až 8 reproduktorů. Od stejného výrobce pochází i síťový čip s podporou gigabitové rychlosti a označením RTL 8111B.

Ve výbavě desky nechybí ani FireWire, které pro svůj chod využívá kvalitního čipu firmy Texas Instruments – proč říkám kvalitnímu, jistě pochopí majitelé digitálních videokamer, kteří řešili problém s FireWire spojením a čipem VIA VT6306.

Za „zajímavé“ považuji množství teplovodivé pasty na jižním můstku. Na jednu stranu chválím, že výrobce sáhl po teplovodivé pastě a nikoliv po „poduškách“, ale její množství už tak veselé není. Je sice pravda, že ULi M1575 se moc nezahřívá, ale výrobce, jakým je Abit, by mohl být na množství pasty trochu velkorysejší.

BIOS

Na první pohled se jedná o klasický případ Phoenix-Award BIOSu. O tom, že se nejedná o úplně obyčejný BIOS nás má za úkol přesvědčit hned první položka v seznamu, tedy µGuru Utility.

µGuru se dále skládá z OC Guru a Abit EQ. Právě první záložka asi bude první zastávkou nadšeného overclockera. I když musím přiznat, že Abit zde nedosahuje takových možností nastavení jako DFI, přesto patří co do možností nastavení na špici.

Mě osobně více zaujala druhá záložka Abit EQ, kde jsou položky související s každodenním provozem, monitorováním a především položky umožňující regulaci ventilátorů. Pro každý ventilátor lze nastavit teplotní čidlo, ze kterého se budou brát údaje pro ovládání rychlosti. Dále lze nastavit vysokou a nízkou teplotu a hodnotu napětí, při které bude ventilátoru dodáváno při překročení nízké nebo vysoké teploty. Snad jen škoda, že Abit ustoupil od možnosti regulace napětí po desetinách a místo toho umožňuje pouze půlvoltové skoky.

Žádný jiný BIOS neumožňuje monitorovat tolik hodnot napětí, jako tomu je u Abitu. Pokud s vaším počítačem hodně experimentujete, může se vám tato možnost hodit. Nechybí možnost varovného hlášení při překročení mezních limitů.

Asi žádná deska nemá tolik položek nastavení pamětí jako DFI a Abit se asi ani nesnaží DFI v tomto překonat. Pro uživatele, power-usery a normální overclockery více položek ani není třeba. Aspoň tak nedochází k zbytečným potížím s nastavením. Možnosti jako u DFI se jistě hodí, ale neznalému mohou zajistit mnoho nočních hodit přemýšlením a hledáním vhodného, stabilního a rychlého nastavení.