Krabice o podobných rozměrech jako mají obě desky Abit obsahuje přeci jen o trochu více vybavení:

• 6× SATA datový
• 5× SATA napájecí
• Bracket s 2× FireWire
• Bracket s 2× USB
• Game port
• COM port
• 1× Floppy kabel
• 1× IDE 133 kabel
• 1× IDE 33 kabel
• 1× CD s ovladači a utilitami
• 1× CD se softwarem (InterVideo PhotoAlbum, MediaOne Gallery, WinDVD Creator 2, DVD Copy, Disc Master)

Ve výčtu příslušenství chybí právě instalační disketa s ovladači. A musím říci, že právě tato malá drobnost si ode mě vysloužila hodně nepěkných slov. V notebooku disketovou mechaniku už nemám a ve stolním počítači také ne, nezbylo mi tedy než zajít k sousedům s prosbou o vytvoření jedné instalační diskety (Asus přišel do testu jako první, nemohl jsem proto vzít instalační disketu z jiné krabice). Celkově si tímto Asus vysloužil velké významné mínus a jedno malé bezvýznamné plus za obsah na CD se softwarem.

Asus pro svoji desku použil layout velmi podobný Abitu AT8-32X. Ovšem potěšil přidáním jednoho PCI navíc, takže i při využití dvou grafických karet v CrossFire lze osadit dva PCI sloty. Když už srovnávám s Abitem, i Asus má podivně umístěný přídavný SATA řadič, ale navíc jeden ze dvou konektorů je vyveden na zadní panel v podobě eSATA.

Napájení je, podobně jako u Abitu, třífázové. Zajímavější je ovšem absence dodatečného napájení pomocí molex konektoru nebo konektoru pro disketové mechaniky. Při testování přetaktování jsem se druhým vzorkem dosáhl vysokých frekvencí bez žádných problémů, ale Abit AT8-32X se stejným čipsetem se bez přídavného napájení odmítl nastartovat. Druhý vzorek zmiňuji schválně, jelikož úplně první Asus, který mi na testy dorazil sice fungoval, ale výsledky byly poloviční než u kusu druhého, který dorazil později. Oba jsem flashnul na stejný BIOS, ale i tak ten první vykazoval prapodivné chování. S druhým ale žádné problémy nebyly.

Mezi konektory nečeká žádné velké překvapení. Snad jen COM port byl zaměněn za eSATA, ale pokud by vám COM chyběl, lze jej přidat přes dodávaný bracket.

Asus nepoužívá stavový displej nebo jiný systém, který by rychle ohlásil případnou chybu v systému. Je to škoda, jistě by to urychlilo hledání případného problému. (Pozn. WIFT: Někdy používají desky Asus oznamování stavu zvukem do reproduktorů připojených na audio výstup.)

Asus i Abit použili pro své desky přídavný řadič stejného výrobce. Jedná se o Silicon Image 3132, který podporuje rychlé SATA disky s 3Gbitovým rozhraním.

Všechny tři desky s čipsetem ATI CrossFire 3200, které do testu dorazily, měly jižní můstek ULi M1575 revize A1.

BIOS

Asus, jako jeden z mála výrobců desek pro AMD, stále zůstává u AMI BIOSu. Mezi nejzajímavější položky zde patří možnost nastavení PCIe linek. Můžete tak přes BIOS zvýšit napětí o 10% nejen pro grafickou kartu, ale také třeba SB (South Bridge alias jižní můstek).

Mezi možnosti síťového čipu Marvell 88E8001 patří možnost detekce vadného síťového kabelu. Diagnostiku můžete v případě Asusu provádět nejen přes utilitu z Windows (ta je dostupná pro všechny majitele podporovaných čipů zdarma z internetových stránek výrobce čipu), ale také prostřednictvím BIOSu.

Nastavení pamětí je spíše průměrné. Obsahuje pouze ty nejzákladnější hodnoty, které by měl nastavit každý trochu zběhlejší uživatel. Na Abit, ani DFI v nastavení pamětí Asus nemá.

Možná někteří nechápou proč se tolik věnuji možnostem nastavení ventilátorů, ale mě osobně počítač běží 24/7, takže jsem rád, když zbytečně nehlučí. A i když je na trhu mnoho různých panelů a panýlků, když mohu, dám přednost řešení přímo od výrobce základní desky. Nemusím tak investovat dalších 1 000 až 2 000 Kč za chytrý panel s možnostmi stejnými, jako má v základu třeba Abit.

Co do nastavení ventilátorů Asus z trojice desek s ATI CrossFire 3200 zklamal, jelikož udržoval nejvyšší otáčky. Přesná čísla si řekneme u výsledků.