Celá kauza začala před třemi lety, v roce 2017, kdy si někteří uživatelé začali všímat, že po posledních aktualizacích operačního systému iOS došlo k poklesu výkonu jejich telefonů. Nešlo přitom o rozdíly v jednotkách procent, kterých si v praxi člověk nevšimne - výkon poklesl až na 42 % původního. Někomu mírněji. Další aktualizace ale srazila výkon na nižší úroveň i těm, kteří původně zaznamenali propad jen o pár desítek procent.

Do situace se tehdy vložil právník Jeffrey Fazio a na základě analýzy situace si dovolil vyslovit, že iPhony 6, 6S a 7 trpí hardwarovým problémem, který Apple maskuje snižováním výkonu. Jeho slova se však stala terčem kritiky některých příznivců Applu, kteří se Faziův závěr snažili bagatelizovat různými protiargumenty. Například tvrzení, že Apple pouze snižuje spotřebu, aby zařízení s opotřebovanou baterií vydrželo zapnuté stejně dlouho jako nové, případně - jak jim tehdy napověděl šéf Applu Tim Cook - že o této změně bylo informováno v release notes iOS 10.2.x a je jen chyba lidí, že je nečtou.

Postupem času se ukázalo, že tyto protiargumenty neměly opodstatnění. Hledání údajné informace v release notes iOS skončilo závěrem, že o zpomalení produktu v ní není ani čárka. Došlo pouze na velmi vágní konstatování „[…] improves power management during peak workloads to avoid unexpected shutdowns on iPhone“. „Vylepšené řízení spotřeby“ má však ke „snížení výkonu až o 58 %“ asi tak blízko, jako „vejce, slanina a pivo“ k „Čechy, Morava a Slezsko“.

Rovněž se potvrdilo, že tento zásah neřeší přirozené snižování kapacity baterie dané jejím stárnutím, ale něco trochu jiného. Ochranný systém, který má zajistit, aby nedošlo k přehřátí a explozi baterie, totiž u baterií použitých v iPhonech 6, 6S a 7 po určitém opotřebení začal vyhodnocovat, že hrozí riziko přehřátí a / nebo exploze a zařízení při dosažení vyššího odběru preventivně vypínal. To se dělo bez ohledu na to, zda byla baterie nabitá, nebo téměř vybitá. Nešlo tedy o to, že by se telefon vybil za kratší dobu, protože baterie ztrácela kapacitu, ale o to, že opotřebovaná baterie byla systémem řízení spotřeby vyhodnocena jako nebezpečná a ten přístroj vypnul bez ohledu na to, do jaké míry byly nabitá nebo vybitá.

Již v roce 2018 se tak potvrdila Faziova slova, Ten tvrdil, že jde o defekt na straně zařízení, neboť omezení Apple aplikoval u dvou konkrétních modelových řad (což signalizuje defekt těchto dvou řad) a nikoli u celého portfolia (což by odpovídalo snaze o prodloužení běhu u přirozeně zestárlých baterií s nižší kapacitou).

Před měsícem uzavřely vyšetřování francouzské úřady a za toto jednání udělily Applu pokutu €25 milionů. Pro běžného člověka je to téměř nepředstavitelná částka, pro Apple, který má příjmy za jediný kvartál $64 miliard, je to spíše pošimrání. Částka kolem €25 milionů totiž přiteče Applu na účet v průměru každou hodinu.

Jako citelnější rána by se proto mohla jevit částka $500 milionů, kterou bude muset Apple vyplatit účastníkům soudní pře na půdě USA. V rámci společné žaloby tam na každého uživatele, který se do sporu přihlásil, vyjde v průměru $25. Vezměme to matematikou prvního stupně základní školy. Poté, co Apple usoudil, že situaci neututlá, nabídl v roce 2018 uživatelům slevu na placenou výměnu baterie ze $79 na $29. Pokud by se tehdy společnost k problému postavila čelem a vyměnila bezplatně baterii každému dotčenému uživateli, vyšlo by ji to podstatně dráž (o $29 za každého uživatele) než když nyní zaplatí $25 (tedy méně) a to ještě pouze těm, kteří se přihlásili v soudním sporu.

Pro Apple je to tedy signál, že zatloukání a bagatelizace mají smysl, protože je to pro společnost přes všechny pokuty a odškodnění levnější, než kdyby problém rovnou přiznala a na vlastní náklady vyřešila.