Čína zestátní všechny zdroje kovů vzácných zemin
Spor USA s Čínou, který má výrazný dopad na IT segment, letos slaví své desetileté výročí. Právě v roce 2014 totiž USA vyslovila, že se předpokládá, že Čína využívá své superpočítače k jaderným simulacím, na základě čehož zavedla vývozní licence na serverové procesory. Krátce licence udělovala, následoval ale jejich konec, což fakticky znamenalo konec dodávek procesorů Xeon od Intelu do Číny (AMD tehdy nic serverového v nabídce neměla).
Spojené státy od té doby omezují hardware a technologie, které se do Číny smějí vyvážet ze Států, ale i z ostatních zemí světa. Regulují také výrobu čipů, kterou čínské firmy zadávají TSMC.
Právě před rokem Čína zareagovala omezením vývozu dvou prvků vzácných zemin, gallia a germania. Gallium je využíváno v radarových a rádiových systémech, satelitech, LED a především v napájecí technologii GaN, která umožňují efektivní napájení a nabíjení většiny moderních mobilních zařízení jakou jsou výkonné chytré telefony, tablety a mnohé notebooky. Germanium se používá ve výkonných čipech, vojenské technice (jako třeba noktovizory a satelitní snímače), dále opět v LED a také v optických vláknech a kabelech k úpravě indexu lomu.
Když Čína tato opatření začátkem loňského léta ohlásila, dodala, že pokud budou americké úřady vydávat další opatření namířená proti Číně, bude na ně Čína reagovat. Protože došlo na akci, přichází i reakce. Čína vydala opatření, které vstoupí v platnost v říjnu a podle kterého „žádná organizace ani jedinec nesmí zasahovat do zdrojů prvků vzácných zemin, ani je poškozovat“. To je chápáno jako faktické zestátnění těchto přírodních surovin.
V tuto chvíli navíc není jasné, jakých prvků se toto rozhodnutí dotkne. Označení kovy (či prvky) vzácných zemin se totiž v užším slova smyslu používá pouze pro 17 prvků, mezi něž gallium a germanium nepatří. Jsou jimi yttrium, lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, ytterbium a lutecium. Gallium a germanium jsou řazeny mezi tzv. minor metals, pro něž řada jazyků nemá termín. Jde o 35 vzácných prvků, zejména (ale nejen) kovů, které jsou obvykle získávány z rud běžných kovů, kde figurují jako příměs. Jmenovitě jsou to antimon, arsen, berylium, vizmut, kadmium, cer, chrom, kobalt, gadolinium, gallium, germanium, hafnium, indium, lithium, hořčík, mangan, rtuť, molybden, neodym, niob, iridium, osmium, praseodym, rhenium, rhodium, ruthenium, samarium, selen, křemík, tantal, telur, titan, wolfram, vanad a zirkonium.