CineBench R11

Poměrně malý rozdíl v nárůstu vícevláknové práce oproti jednovláknové v porovnání se šestijádrovým Core i7 980X, je dán rozdílnými hodnotami Turbo Boost, což vyústí v poměrně rychlou jednovláknovou práci. Procesory pro socket LGA1366 mají obvykle rozptyl Turbo Boost menší než procesory pro menší patice, takže u šestijádrového Intel Core i7 nedochází při zátěži menšího počtu jader k takovému urychlení jako u čtyřjádra.

Je také zajímavé, že čtyřjádrový Core i5 2300 odvede v jednovláknové činnosti stejnou práci jako nejrychlejší šestijádro.

Kódování videa: Avidemux 2.5.2

Intel v poklidu kontroluje situaci. Má nejrychlejší čtyřjádro, na které nestačí ani šestijádro od AMD, a kdyby něco, má v záloze ještě i svoje šestijádro, na které nestačí nic :).

Kódování zvuku: OggDropXPd

Jednovláknová práce kódování zvuku potvrdila to, co už naznačil výše CineBench: nové čtyřjádro „Sandy Bridge“ je v této činnosti lepší než nejrychlejší šestijádro Intelu. Stojí za tím vylepšení v samotné mikroarchitektuře a také fakt, že max. hodnota Turbo Boost pro čtyřjádro je 3,8 GHz, zatímco pro šestijádro jen 3,6 GHz.

Core i5 2300 je v tomto testu pouze simulací, protože procesor se u nás v redakci zastavil jen velice krátce, ani kafe si nedal. Jeho výsledek vznikl podtaktováním Core i5 2500K na 3,1 GHz (to je maximální hodnota Turbo u i5 2300 v jednovláknové zátěži, kterou OggDropXPd generuje) a přičtením 3 sekund coby střízlivě odhadované kompenzace předpokládaného chování technologie Turbo Boost (v testu běžel procesor trvale na 3,1 GHz, reálnému Core i5 2300 by takt osciloval mezi 3,0 a 3,1 GHz). Určitě jej berte jako hrubě orientační, i když si myslíme, že jsme se sekli nanejvýš o dvě sekundy ;-).