Intel dle očekávání udělal ze „Sandy Bridge“ důstojného nástupce procesorů z rodin „Nehalem“ (Core i7) i „Westmere“ (Core i7/i5/i3), přičemž tyto procesory hrubě atakují i výkon šestijader z vlastní stáje, o těch konkurenčních od AMD ani nemluvě. Intel tak prakticky předehnal vlastní čtyřjádra v high-end segmentu představovaném paticí LGA1366 a čipsetem X58.

Oficiální ceny od Intelu se dozvíte až zítra, kdy budou tyto procesory uvedeny, koncové u nás můžeme zatím jen odhadovat, a to s přibližnou přesností v rozmezí ±666 Kč ;-). Tipujeme, že Core i7 2600K, tedy nejvyšší model, bude stát kolem osmi tisíc, spíše očekáváme lehce pod, ale pravděpodobně narazíte i na ceny nad. Nejnižší očekáváme tak někde kolem 7 600 Kč. Core i5 2500K odhadujeme někam kolem 5 000 Kč a u Core i5 2300 předpokládáme, že jej při troše dobré vůle seženete i pod 4 000 Kč, většinou ale asi spíše nad. A jestli ne, tak jsme se zmýlili.

Po zralé úvaze jsme se rozhodli udělit platformě „Sandy Bridge“ stříbrné ocenění serveru Deep in IT, ale ve hře tentokráte byla všechna tři, i zlaté a bronzové. Našli jsme několik drobných vad na kráse, kvůli nimž tři zlaté hvězdičky dnes zůstanou ležet v polici hned vedle té jedné bronzové. Tu jsme chtěli také dát kvůli poměrně vysoké ceně těch nejzajímavějších modelů, ale hodnotili jsme platformu jako celek, nikoli konkrétní modely.

Tou první vadou na kráse, která ještě nemusela být nutně důvodem neudělení tří zlatých hvězd, je omezené taktování na stávajících čipsetech, které neumožňuje zvyšovat základní takt, od něhož se odvíjí vše, nejen procesor, ale i PCI Express, USB řadiče v čipsetu, SATA a další drobnosti. Jak s tím hnete víc jak o několik málo jednotek MHz, sestava se stane nestabilní. To je prostě vlastnost. Taktování je možné tedy jen tam, kde to Intel dovoluje, tedy s procesory s „K“ na konci názvu, za něž si něco málo připlatíte. Hýbání základní frekvencí umožní až později v tomto roce špatně utajovaný čipset Z68 ;-).

Druhou a podle nás značně výraznější vadou na kráse, než byla ta o nemožnosti taktování, je poněkud nelogické rozdělení grafik do desktopových procesorů. Podrobně si o tom povíme zítra, ale základem je, že pouze procesory s „K“ v názvu (tedy odemčené) mají Intel HD Graphics 3000 s 12 shader procesory, zatímco všechny ostatní mají Intel HD Graphics 2000 s pouze 6 shader procesory (Intel jim říká Execution Units). Přitom se dá očekávat, že s nejrychlejšími procesory bude uživatel provozovat vlastní výkonnou grafiku a ne tu integrovanou, zatímco u pomalejších procesorů by se naopak rychlejší integrovaná grafika hodila více. Je zajímavé, že v mobilním segmentu (alespoň v době uvedení) nic jiného než Intel HD Graphics 3000 nebude, zatímco v desktopu se třeba Core i7 2600K a 2600 (bez K) liší jen a pouze grafikou, cenou a odemčeným taktováním, ostatní parametry jsou stejné. Rozumnější by bylo, kdyby třeba HD 2000 byla až v Pentiích a od Core i3 výš (nebo alespoň od Core i5 výš) by byla všude HD 3000. Tohle nám zkrátka přijde ne moc dobře vymyšlené a je to asi klíčovým důvodem, proč to není na tři hvězdy.

Každopádně považujeme stříbrné ocenění za velmi vysoké. Už fakt, že jsme uvažovali i o zlatém, svědčí o celkové mimořádné vydařenosti platformy „Sandy Bridge“ jako celku.

Ocenění v tiskové kvalitě viz Tiskové materiály

Poděkování

Za zapůjčení produktů pro účely testování děkujeme
Intel Core i7 2600K, Intel Core i5 2500K, Intel DH67BL	Kingston SSDNow V+100 128GB	OCZ Platinum 2×2GB DDR3-1600 CL7	ASUS N82Jv