Vysunutá plotna

Na tomto obrázku je vidět vysunutá plotna. Je možné si všimnout, jak ji zevnitř modré LEDky osvětlují (a to jsou, prosím, za rohem). Je zde také vidět způsob vysunování plotny a koncepce mechaniky. Již na první pohled je jasné, že uvnitř je nějaká klasická vypalovačka. Vysunující se plotna jednoduše vytlačí přední dvířka pod sebe (dvířka mají velmi snadno překonatelnou pružinku) a při zasunutí zpět za ní dvířka opět zapadnou, přičemž hlučnost tohoto procesu se nikterak neliší od běžného vysunování plotny u klasických mechanik.

Pohled pod dvířka mechaniky

Pohled pod dvířka mechaniky mnohé prozrazuje. Uvnitř je celkem suše posazená klasická interní mechanika, jenž svým designem i přes absenci předního krytu plotny firmu HP nezapře. Mechanika má taktéž jen jednu zelenou LEDku (ta bliká shodně s tou, co je na rohu celé mechaniky), obsahuje některá známá loga a otvor pro nouzové vysunutí plotny. Ten je však prakticky nepoužitelný, protože se nachází pod úrovní "pantu" dvířek, takže byste do něj museli sponku spíše ohnout a to by zase možná nefungovalo.

Mechanika samotná nemá ani přední výstup na sluchátka s potenciometrem, ovšem kdyby tam byl, spíše by provokoval, protože by do něj stejně konektor zasunout nešel (byl by také pod úrovní a navíc by se i špatně ohýbal). Ovšem mechanika nemá vlastně audio výstup vůbec žádný, takže klasická funkce přehrávání zvukového CD je k ničemu. Sice funguje, ale zvuk nelze odnikud vyvést. Jediná možnost, jak si přehrávat audio CD na této mechanice, je povolit v systému digitální přehrávání (nebo prostě použít softwarový přehrávač, který CD "nepouští", ale grabuje a přehrává přes zvukovou kartu v PC). Šikovný kutil by si samozřejmě analogové přehrávání ubastlil, ale to už nebudu rozebírat ;-).

V neposlední řadě je zde nápadné vyřešení tlačítka Eject (vysunutí). Externí tlačítko je vlastně jen kus dobře zformovaného plastu, který je převeden přímo na interní tlačítko Eject na vložené mechanice. Mezi tlačítkem a plastem je na plastu nalepená tenká vrstva gumové hmoty, která se přímo dotýká tlačítka na mechanice, takže při stisku vnějšího tlačítka máte stejný pocit, jakoby váš prst mačkal rovnou na tlačítko, které přímo mačká na mikrospínač. Mezi vnějším a vnitřním tlačítkem není žádná vůle, takže se není třeba obávat, že by tam to plastické tlačítko nějak "kloktalo" či se jinak podobně svévolně pohybovalo. A samotné tlačítko na vnitřní mechanice nejde zase stisknout tak snadno, aby se samo zmáčklo nějakým samovolným tlakem. Toto mi připadá vyřešené velmi jednoduše a přitom velmi dobře.

Pohled dovnitř

Po odmontování krytu

Po sundání vrchního krytu najdeme dle očekávání interní mechaniku. Už na první pohled je jasné, že jde o interní HP. Co je to ale zač? A jaké je to OEM? Bystrozrací to jistě poznali, vám ostatním to prozradí další obrázek.

Jen tak pro zajímavost: Ty dvě kovové svorky na mechanice jsem příliš nepochopil, nejspíš mají za úkol lépe rozvádět stínění celého přístroje.

Štítek interní mechaniky

Na štítku nikde není napsáno, co je toto přesně za model HP mechaniky. Označení LVLDB-0201 mi taky zrovna moc neříká. Prozradím vám, že v systému se hlásí jako HP DVD Writer 300n s firmwarem 3.00 (což si trochu neodpovídá s firmwarem na štítku, kde je 1.25). Ovšem dole v levém rohu je napsáno ND-1100A, což je celkem známá DVD vypalovačka firmy NEC :-). Prolézáním internetu jsem však narazil na to, že ne vždy se v dc3000 vyskytuje právě HP DVD Writer 300n. Nezřídka se tam vyskytuje vypalovačka s podobným názvem, ale jiným písmenkem na konci: HP DVD Writer 300c. To prý je zas OEM nějakého Philipse. Každopádně v této dc3000 se vyskytuje NEC ND-1100A.

Elektronická deska ve vypalovačce

V případě, že ještě váháte, zda to skutečně NEC ND-1100A je či není, ukážu vám desku elektroniky uvnitř mechaniky (PCB). Nápis NEC na desce je nepřehlédnutelný:

Pokud jí porovnáte s deskou mechaniky NEC ND-1100A recenzované v dubnu 2003, nemůže být pochyb, že jde o stejný hardware.

Konektory mechaniky jsou shodné jako ve zmiňované recenzi NECa ND-1100A, takže jen v rychlosti bez obrázku: Obsahuje IDE konektor, napájecí konektor, analogový audio výstup a digitální audio výstup (audio výstupy nejsou nikam zapojeny). Zadek mechaniky obsahuje (stejně jako originál ND-1100A) místo pro větráček a ani zde není namontován.

Co je v dc3000 pod mechanikou

Po sundání mechaniky nalezneme ve spodní části elektronickou desku, na které je veškerý zbytek, tedy především komponenty pro převod videa na digitální podobu.

Kromě této desky nalezneme pod mechanikou "úhledně" naskládanou IDE "kšandu", která je (ač to není moc dobře vidět ani na zvětšeném obrázku) 80žilová. Vedle toho je tu i nezbytný přívod napájení do mechaniky a potom jeden delší 6vodičový kabel, který vede podél mechaniky k rohovému "ovládacímu panelu" s tlačítky a LEDkami.

Deska rohového ovládacího panelu

Zde je vymontovaná destička z rohového ovládacího panelu mechaniky. Pozornosti nemohou uniknout zejména dvě intenzivně svítící modré LEDky. Podle mě by to mohla bez potíží usvítit jedna. Jinak je tato destička velmi jednoduchá, kromě zmíněných dvou "reflektorů" obsahuje ještě 2 malé zelené LEDky a jedno mikrotlačítko (to je tlačítko Record). Eject zde není, protože (jak již bylo zmíněno) ten je mechanicky převeden na vlastní tlačítko Eject od mechaniky.

Spodní elektronická deska

Kliknete-li si pro větší obrázek, uvidíte poměrně detailní zobrazení této desky (obrázek má rozměry 1920×1008 bodů). Co všechno tedy tato deska obsahuje? Pokusím se vám nějak srozumitelně nastínit, jak si já myslím, že to funguje.

Nejzajímavější je zde čtvercový chip vpravo kousek od středu desky. Je to hardwarový MPEG-2 Audio/Video enkodér CX23416 od firmy Conexant. Tento brouček dělá z digitálního audio/video signálu přímo MPEG-2 data, která pak jen stačí prohnat přes USB do PC a uložit do souboru.

Pod enkodérem je celkem nezajímavá paměť od Hynixu (jestli se nepletu, tak tato paměť má 8 MB a slouží pravděpodobně jako buffer pro data vytvořená právě tím Conexantím enkodérem).

Úplně vpravo je čtvercový chip Philips SAA7115, což je PAL/NTSC/SECAM video dekodér. Ten převádí analogový obraz a zvuk do digitální nekomprimované formy a vzniklá data odesílá do MPEG-2 enkodéru ke zpracování.

Další nápadně velký chip je vlevo od enkodéru. Je to CY7C68013 od firmy Cypress Semiconductor Corporation a jde o jakýsi (zjednodušeně řečeno) USB 2.0 řadič. S čím vším tento řadič komunikuje, nedokážu odhadnout. Domnívám se, že je to hlavní rozhraní mezi USB počítače a převodem MPEG-2 dat z enkodéru. Pokud to chcete vědět přesně, prostudujte si tuto stránku. Najdete tam i odkaz na PDF dokumentaci, přeji příjemné počteníčko :-).

Kousek dál vlevo pod nepřehlédnutelným IDE konektorem je menší obdélníkový chip CY7C68300 (taktéž od firmy Cypress). Je to můstek, převádějící USB 2.0 na IDE. Podporuje až UltraDMA-4 (tedy UltraATA/66) a dokonce podporuje 48-bitové LBA adresování pro pevné disky větší, než 127 GB. K příslušejícímu IDE konektoru tedy lze připojit i pevný disk (a vlastně asi jakékoli IDE zařízení). Nebojte se, že jsem to nevyzkoušel ;-).

Od firmy Cypress je tu ještě jeden brouček: malý a nenápadný CY7C65640. Je to ten malý čtvercový dole nad podlouhlým malým kovovým oscilátorem (nebo co to je za součástku). Je to USB 2.0 HUB controller, tedy vlastně USB 2.0 rozbočovač. Vnitřně jsou na tento HUBík připojeny USB-to-IDE řadič a zachytávací zařízení (audio/video capture device). A samozřejmě je k němu připojen i vnější USB port, kam je možné připojit další zařízení.

Další broučky už rozebírat nebudu, jednak nejsou moc zajímaví a jednak vás to stejně asi moc nezajímá :-).

Spodek elektronické desky

Čistě pro pořádek vám ukážu i spodní stranu výše probrané desky.

Na té není zajímavého nic, snad jen ti všímavější (jako třeba já) zaznamenají jakousi zvláštní lehkou zoxidovanost. No, ale na funkci to nemá vliv (aspoň doufám ;-)), takže to necháme být.