Enermax TriAthlor 300 W: bronzový drobek
Kapitoly článků
Primární strana
Na vstupu se k usměrnění střídavého síťového napětí nachází můstek GBU606, který zvládne (bez chladiče) proud necelé 3 A při 100 °C a napětí 600 V, úbytek napětí (tvořící ztráty) při tom činí 1 V na diodu (při 3 A a 25 °C). V tomto případě nevadí, že nemá chladič, zdroj si na plném výkonu vezme jen nějakého 1,5 A. Celá primární strana je nápadně podobná Corsairu VS450, je to v podstatě totožná platforma. Tlumivka PFC je uzavřený typ s vinutím uvnitř feritového jádra.
Tranzistory v PFC jsou tentokrát dva paralelně, jedná se o Silan Microelectronics SVD840F v pouzdře TO-220F. Každý zvládne proud 8 A kontinuálně/48 A pulzně při 500 V a 25 °C, odpor v sepnutém stavu (Rds(On) činí maximálně 0,9 Ω při 4 A. Dioda je Nihon Inter Electronics Corporation FSU08C60 (8/12,5 A při 600 V a 54 °C, úbytek 3,2 V při 8 A a 25 °C). Místo termistoru je zde drátová spojka, bod dolů. Vstupní kondenzátor je C(r)apXon HP 180 μF/400 V, to nezačíná moc dobře.
Spínání v režimu two-transistor forward zajišťují další dva tranzistory SVD840F, všechny polovodiče jsou na jednom společném černě eloxovaném chladiči primární strany. Řídí je (společně s PFC) starý známý kombo čip Champion Micro CM6800TX. O kondenzátorech na filtraci řidicích čipů a v obvodech zpěté vazby radši mlčím, komplet jsou to JunFu, tedy fůjhnůj Fuhjyyu. K přenosu výkonu na sekundární stranu je použit transformátor s jádrem ERL-28.
Větev +5 V stand-by
Stand-by větev řídí PWM čip s integrovaným tranzistorem Power Integrations TNY177PN. Ten při síťovém napětí 230 V zvládne výkon 13 W, na 2,5 A na této větvi je tedy dostatečný. Výkon přenáší na sekundární stranu přes transformátor s jádrem EE-19.
Jednocestné usměrnění zajišťuje jedna shottkyho dioda v DO pouzdře, filtraci pak C(r)apXon GF 2200 μF/10 V a AisHi 1000 uF/16 V…no to je hrozný.