Země doslova na dlani...

Na první pohled do hlubin internetu by člověk mohl nabýt dojmu, že Felixův seskok přišel jako blesk z čistého nebe a obrovsky posunul lidské možnosti. My v žádném případě nechceme jeho výkon znevažovat. Každý jednotlivý člen redakce by dostal infarkt možná ještě na zemi, natož aby vůbec v přetlakové kabině někam vystoupal. Empirické zjištění říká, že průměrný redaktor DIIT dostává závrať ve výšce 3,9 metru, nikoli 39 000 metrů :-). Tolik tedy všechna čest k Felixovu výkonu, ale je třeba konstatovat fakta a tak říkají toto: jeho seskok je jen malý evoluční krok.

Technologie skafandrů za půlstoletí pokročila...

Projekt Red Bull Stratos, jehož vyvrcholením Felixův seskok byl, navázal na projekty Manhigh a Excelsior, v jejich rámci americká armáda a NASA vyvíjela technologie a zkoumala vliv prostředí na člověka v extrémních výškách. Byl to právě mladý pilot Joe Kittinger, který v rámci těchto projektů dosáhl do neděle platných rekordů a který byl Felixovou spojkou se světem v řídícím centru mise Red Bull Stratos. Joe Kittinger přitom svých výkonů dosáhl v počátcích výzkumu pobytu člověka ve vesmíru, s technologiemi, kdy plasty, kompozitní materiály či uhlíková vlákna byla stále ještě spíše sci-fi, než realitou a v balónové kabině, která nebyla přetlaková - k ní se ostatně ještě vrátíme, až si budeme povídat o Davidu Simonsovi, Kittingerově kolegovi z projektů Manhigh a Excelsior.

Joe Kittinger při své průkopnické misi...

Je třeba si uvědomit, že to, co Felix Baumgartner v neděli předvedl, zvládl Joe Kittinger před více než půl stoletím s technickými prostředky daleko nižší úrovně, zejména konstrukce skafandrů od té doby udělala obrovský skok, což je dobře vidět i na občasných EVA osazenstva ISS, jejichž skafandry mají k neohrabanosti prvních EVA z doby Sojuzů a Gemini hodně daleko. Odvahu obou mužů to ale samozřejmě nesnižuje.

Pokud Felix Joea něčím dojal, pak právě prohlášením, že doufá,
že bude sám za 40 let sedět vedle mladíka, který právě pokořil jeho rekordy.