Poznámky k práci se serverem

Přestože na rámečcích pro disky je napsáno, že nepodporují hot-plug, vyzkoušeli jsme ho. Výsledkem jsme byli překvapeni. V Linuxu (Debian 6.0) nebyl s připojením disků za chodu absolutně žádný problém, nový disk byl v systému ihned po připojení vidět a nebyl žádný problém s ním pracovat. V systému NexentaStor to již bylo o trochu složitější. Nexenta standardně dokáže nové disky připojit automaticky, případně na vyžádání z webového rozhraní. To však tentokrát nestačilo a abychom mohli s disky pracovat po připojení za běhu, museli jsme do příkazové řádku a disky připojit ručně pomocí příkazu cfgadm. Pak se již disk připojil a šlo s ním pracovat jako obvykle.

Největší problém byl s hot-swapem ve Windows. S originálním BIOSem byl systém shopen nanejvýš poznat, že disk byl vložen, ale už si nevšimnul, že disk byl odpojen. S upraveným BIOSem lze rozchodit hot-swap zcela bezproblémově, včetně eSATA portu.

Výrobce oficiálně udává podporu pouze pevných disků do velikosti 2 TB. Nicméně podle zkušeností uživatelů není problém ani s disky větších velikostí (otestovány i 3 TB disky). Kvůli omezení klasického BIOSu však z takových disků nepůjde nabootovat. Maximální možná kapacita, která se do tohoto serveru vejde, je tedy 5× 3 TB plus 1× 2 TB disk se systémem připojeným přes eSATA. Pokud byste jeden z PCIe slotů využili pro další řadič, mohli byste disků využít i více, ale už byste narazili na problém, že je není ve skříni kam dát. 

Standardní BIOS vám neumožní mnoho důležitých nastavení, například AHCI mód pro SATA port integrovaný na desce a především pro eSATA na zadní straně, který tím pádem nepodporuje hot-swap (k čemu takový eSATA potom vlastně je?). Někteří uživatelé ale zjistili, že tyto volby v BIOSu jsou, jen jsou schované. Zanedlouho se objevil upravený BIOS, který má odemčené všechny volby a který vám umožní nastavit mnoho dalších voleb. Pokud budete chtít nastavit AHCI na portech 4 a 5 (neboli SATA port na desce a eSATA v zadní části skříně), běžte do nastavení jižního můstku a u portů 4 a 5 vypněte mód IDE. 

Spotřeba

Pokud jde o spotřebu, výrobce uvádí maximální příkon při plném osazení kolem 72 W. My jsme samozřejmě změřili spotřebu také, v našem případě s jedním SSD diskem a dvěma 1TB disky WD RE4 v RAID0. Po nabootování si systém bral v klidu 43 W, při zatížení pak byla maximální hodnota naměřena necelých 52 W. Pokud bychom počítali průměrný příkon 50 W, pak by to v nákladech na elektřinu znamenalo zhruba 2190 Kč za rok při nonstop provozu.

V případě, že byl v serveru pouze jeden SSD disk a žádný další disk, byl příkon celého microserveru v klidovém stavu jen 25 W.

Hlučnost

Co nás příjemně překvapilo byla nízká hlučnost. V celém serveru je kromě zdroje již jen jeden ventilátor s regulací otáček, který se stará o chlazení celého serveru a díky svým 120 mm produkuje postačující proud vzduchu i na relativně nízkých otáčkách. Jediné další pohyblivé součásti jsou pevné disky, případně optická mechanika. Server jsme nebyli schopni slyšet v naší kanceláři i když stál postavený na stole hned vedle nás. I když tedy nutno dodat, že naše kancelář není kvůli automobilovému provozu pod okny zrovna tichá. I kvůli tomu bohužel přesné měření hlukoměrem ztroskotalo, neboť jsme nebyli schopni odlišit hluk serveru od hlučného pozadí.