Informace o procesorech, přetaktování Pentia D 805, testovací sestavy
Kapitoly článků
Procesory
K výpisu základních informací o jednotlivých procesorech jsme použili tradičně program CPU-Z. Athlon 64 FX-60 už jsme pochopitelně dávno vrátili, takže jediné, co máme, je výpis s poměrně staré verze CPU-Z, která jej ještě pořádně neznala. Ostatní procesory se detekovaly korektně.
AMD Athlon 64 FX-60
Intel Pentium Extreme Edition 955
Intel Pentium 4 Extreme Edition 3,4 GHz
Intel Pentium D 805
Na první pohled je Pentium D nejslabším procesorem z uvedených, nicméně Pentium 4 Extreme Edition má handicap v tom, že je jednojádrové, takže by se dalo o tom, který procesor je vlastně nejslabší, s úspěchem polemizovat. Sami za několik okamžiků uvidíte, jak je na tom Pentium 4 s HyperThreadingem a Pentium D bez něj, oba se v systému tváří jako dvě výpočetní jednotky (zjednodušeně řečeno dva procesory, chcete-li). Pouze Pentium Extreme Edition 955 se tváří jako čtyři (jsou zde dvě jádra a obě jsou HyperThreadingem rozdělena na dvě). Pro pořádek doplňme, že Pentium D 805 se zúčastnilo testu znovu po přetaktování. Na kolik? To se nyní dozvíte.
Přetaktování Pentia D 805
Pentium D 805, jak jsme si již řekli, je vyráběno 90nm výrobním procesem. Ten sám o sobě mnoho možností k přetaktování nenabízí, oficiálně se v modelové řadě 800 vyskytuje nejrychlejší procesor na 3,2 GHz, je jím Pentium D 840, případně Pentium Extreme Edition 840, které má navíc HyperThreading a odemčený násobič. Pentium D 805 má násobič zamčený, avšak na poměrně vysoké hodnotě: 20×. Naopak je velmi nízko posazena frekvence sběrnice, základní je 133 MHz, výsledná „quad-pumped“ pak 533 MHz. Současné nejrychlejší procesory přitom jedou na 1 066 MHz (jako třeba oba konkurenti v testu, tedy Pentium Extreme Edition 955 či Pentium 4 Extreme Edition), většina středně vyšší třídy jede na 800 MHz. U Pentia D 805 budeme zvyšovat frekvenci a také napětí, neboť je to k přetaktování tohoto procesoru jediná cesta.
K taktování jistě patří dobré chlazení, neboť nestíhá-li se od procesor dostatečně rychle odvádět teplo, začne dělat neplechu, což poznáte tak, že třeba Windows docela rychle „spadnou do modra“, mnohdy už při startu. Pokud máte to štěstí, že Windows najedou, může se stát, že procesor bude dělat chyby. My jsme za stabilní přetaktování považovali situaci, kdy jsme spustili dvě instance počítání čísla Pí a oba výpočty dojely do konce. Neúspěšné přetaktování se snadno poznalo pádem programu, který sám zjistil chybný výpočet.
Čím jsme tedy chladili? Nu, řekněme si to rovnou: dodávaným boxovaným chladičem (ten, který byl v originálním boxu u procesoru). Říkáte si, že by to chtělo něco lepšího? Máte pravdu, chtělo, jenže my jsme se snažili zjistit, kolik se toho dá z procesoru vyždímat bez nutnosti dokupovat k tomu chladící soustavu v ceně možná převyšující samotný procesor.
Aby však chlazení bylo přeci jen účinnější, byla počítačová skříň vybavena několika dalšími větráky. Taktovalo se samozřejmě na desce Asus P5N32-SLI Deluxe, protože v Intel D975XBX Pentium D 805 nefunguje. Heatpipové chlazení bylo náležitě vybaveno k desce dodávanými dvěma přídavnými větráčky. Další 8cm ventilátor ofukoval spíše pevný disk, takže na samotný procesor moc vliv neměl. Na ten měl vliv jiný 8cm ventilátor umístěný pod zdrojem a ještě jeden takový ovíval grafickou kartu, část vzduchu však přeci jen doputovala i k procesoru. Důležitý však byl právě vzduch, přesněji jeho teplota. Taktování probíhalo v pozdních večerních hodinách ve dnech, kdy v této době dosahovala venkovní teplota někam k 15 °C, přičemž počítač byl postaven u otevřeného okna a boční stěna skříně byla sundaná. Můžete namítat, že se toto prostředí už poněkud vymyká běžnému použití, na druhou stranu my jsme takto pouze nahradili případný lepší chladič. Samozřejmě byly vypnuty veškeré funkce na snižování hlučnosti. Ventilátory tedy běžely naplno a počítač dělal docela slušný kravál. Škoda, že měřič hlučnosti zatím nemáme, ale obyvatelé ulice si po desáté večer nestěžovali, tak snad to nebylo tak strašné :-). Horší to bylo s komáry :-/.
Přesně 3,75 GHz byla hranice stability, kam se nám povedlo Pentium D 805 přetaktovat. Když si vezmete, že základní frekvence je 2,66 GHz a chladilo se standardním boxovaným chladičem, pak je hodnota 3,75 GHz docela slušná, neboť jde o skoro 41% nárůst (jinak řečeno byl přidán více než 1 GHz na frekvenci a překonán tak i takt 3,73GHz Pentia Extreme Edition 965). Dlužno však dodat několik věcí: Procesor byl s tímto přetaktováním opravdu na hranici stability a během testů došlo jednou jedinkrát k zatuhnutí systému (ne „do modra“, ale jen „do tuha“). Nepatrné zvýšení frekvence už se rovnalo poměrně spolehlivým pádům, nepomohlo ani zahýbání s napětím, které se i tak dostalo ze základních 1,264 na 1,36 V (maximum, které procesor dle specifikace snese, je 1,4 V, ale jde to i výše, když se nebojíte ;-). Teplota, kterou hlásil procesor, šplhala při zatížení k 60 °C, v klidu pak šel procesor i pod 30 °C (maximální teplota dle specifikace je při nepřetaktování, tedy deklarované spotřebě 95 W, 64,1 °C).
Pochopitelně, pokud by bylo chlazení celé sestavy hodně dobré, jistě bychom se dostali i výše. Redaktorům zahraničních serverů se podařilo pokořit hranici 4 GHz, ovšem s jiným chladičem (s boxovaným se naopak nedostali ani přes 3,4 GHz). Na 4 GHz se však v našem případě povedlo s bídou projít fází POST, následný start systému byl již nemyslitelný. Závěr této části je tedy jasný: Přetaktované Pentium D 805 v našich testech běhalo na frekvenci 3,75 GHz. S dobrým chlazením můžete čekat tedy ještě o něco lepší výsledky. Za ty peníze je Pentium D 805 skutečně drakouš, akorát nesmíte brát příliš ohledy na spotřebu elektrické energie (a eventuelně hlučnost chladícího aparátu). Osobně nejsem příliš příznivcem jakéhokoli přetaktování, ale Pentium D 805 mě přesvědčilo, že to má opravdu něco do sebe.
Testovací sestavy
Opět vám ještě před vstupem na výsledky testů nejprve nastíníme detaily sestav, na kterých se testovalo. Vynecháme tu s Athlonem 64 FX-60, můžete si o ní přečíst přímo v recenzi, ale liší se prakticky jen paměťmi, procesorem, základní deskou a zdrojem.
-
Základní desky:
- Asus P5N32-SLI Deluxe (BIOS 0310 Beta)
- Ovladače čipsetu: nVidia nForce4 X16 verze 6.85
- Intel D975XBX rev. 202 (BIOS 1073)
- Ovladače čipsetu: Intel 7.2.2.1007
- Paměť: 2× 1 GB Kingston DDR2-750/CL4 (bez přetaktování chodí jako DDR2-667)
- Grafická karta: PCI Express ATI Radeon X800 GT 256 MB DDR3 (PowerColor)
- Ovladače grafické karty: Catalyst 5.13
- Pevný disk: Western Digital WD740GD-00FLA0 (74,3GB 10 000otáčkový Serial ATA Raptor)
- Chladič na procesor: originál z krabice („boxovaný“) + otevřené okno ve večerních hodinách
-
Zdroje:
- 500W hliníkový EuroCase ATX-500JSP s 12cm větrákem (pro Asus desku)
- 600W Spire Rocketeer SP-ATX-600W s 12cm větrákem (pro Intel desku)
- Operační systém: Windows XP SP2 anglický
- Virtuální optická mechanika: Daemon Tools 4.03
Jistě vám neuniklo, že zejména ovladače grafiky ATI Catalyst nejsou z nejnovějších, použili jsme verzi 5.13 z prosince loňského roku. To proto, že Athlon 64 FX-60 měl v testech tytéž ovladače, tak aby bylo srovnání férové. Dodatečně jsme totiž zjistili, že aktuální Catalysty 6.4 dávají jiné výsledky (někde horší, někde lepší) oproti 5.13.