Na testy procesorů jsme měli k dispozici dvě základní desky: Asus P5N32-SLI Deluxe s čipsetem nForce4 SLI X16 Intel Edition (to pro vytvoření co nejpodobnější sestavy, na jaké byl testován Athlon 64 FX-60, neboť šlo o ekvivalentní desku, ale pro platformu AMD). K Pentiu Extreme Edition 955 (65nm Presler) pak automaticky přišla i deska Intel D975XBX. V té však fungoval pouze dodávaný Presler (Pentium Extreme Edition 955). Pentium 805 v ní nechodilo nejspíše díky nepodpoře ze strany BIOSu (čipset i975X sice oficiálně o podpoře 533MHz sběrnici nehovoří, ale jiné desky s ním normálně Pentium D 805 zvládají) anebo byl tento vzorek desky nějakým způsobem omezen jen na dodávaný procesor. U Pentia 4 Extreme Edition to mohl být stejný důvod (i když možná překážela třeba L3 cache, možná nějaké specifické napájecí požadavky, čort znajet).

V obou deskách byly při testování další komponenty, bez kterých by se to neobešlo. Jednak PCI Express grafická karta ATI X800GT (pouze jedna, byť deska od Asusu zvládne dvě a od Intelu dokonce tři), dále paměti (pro potřeby přetaktovávání jsme zvolili dva Kingston 1GB DDR2-750 moduly s latencemi CL4) a pevný disk (10 000otáčkový 74GB Serial ATA Raptor). Se zdroji to bylo trošku komplikovanější, desku Asus živil 500W EuroCase, D975XBX musel dostat šťávu od 600W Spire RockeTeera kvůli specifickým požadavkům desky na napájení procesoru.

Pokud by vás zajímalo, proč jsme procesory testovali ve dvou deskách a nikoli jen jedné, odpověď je asi taková, že jsme při té příležitosti, když už jsme ji dostali do rukou, chtěli rovnou zjistit, jak se budou lišit výsledky procesoru Pentium Extreme Edition 955 na čipsetu Intel 975X a nVidia nForce4 SLI X16 Intel Edition. Tato recenze tak nebude pouze srovnáním low-endového Pentia D 805 s top modely. Sečteno a podtrženo je v ní obsaženo:

1. srovnání procesoru Pentium D 805 s top modely (Extreme Edition procesory Intelu a AMD Athlonem 64 FX-60)
2. zjištění, kolik se dá z low-endového Pentia D 805 vyždímat výkonu
3. srovnání Athlonu 64 FX-60 s Pentiem Extreme Edition 955
4. srovnání čipsetů nForce4 SLI X16 Intel Edition a Intel 975X na Pentiu Extreme Edition 955 (žádný jiný procesor z uvedených v desce Intel D975XBX nefungoval)
5. ukázka sběratelského kousku Pentium 4 Extreme Edition s jádrem Gallatin a 2 MB L3 cache

Asus P5N32-SLI Deluxe

S touto deskou jsme měli jisté patálie. Nejprve se nám do rukou dostal kus, který dorazil v poměrně dezolátním stavu. Heatpipové chlazení čipsetu bylo doslova uražené a jeho plastové držáčky, které ho drží na desce, byly zpřetrhané, následkem toho měl čipset ulámané rohy jader a heatpipové chlazení navíc trošku rozmáčklo jeden z kondenzátorů kolem procesoru. Na první pohled zcela odepsaná deska. Druhá, která dorazila, byla sice po stránce sestavení v pořádku, ale nefungovala vůbec (ani se nerozsvítila „Stand-by LEDka“ po připojení zdroje). První deska byla jen tak ze srandy podrobena pokusu o spuštění - světe div se, opravdu fungovala (byť pouze s Pentiem D 805), sice nikterak stabilně, ale alespoň proběhl POST (Power On Self Test) a následná snaha o start systému z nějakého zařízení. Až třetí zaslaná deska byla v naprostém pořádku a chodila tak, jak má.

Sami si na čipech nForce4 SLI SPP (severní můstek) a nForce4 SLI MCP (jižní můstek) můžete prohlédnout chybějící růžky jader. Mnohdy to vypadá opravdu nefunkčně, ale deska skutečně naběhla. O to zajímavější je pak s tímto vědomím pohled na zničený kondenzátor u procesorové patice (všimněte si zejména vytlačených žeber chlazení v jeho boku). Vpravo je pak obrázek funkční desky i s heatpipovým chlazením, které právě na první desce rozbilo kondenzátor.

Rozhodně však nechceme říci, že desky Asus jsou špatné. Je dobré si uvědomit, že mezi novináři kolují tzv. „novinářské vzorky“ a desky často cestují přepravními službami. Shluk většího počtu vadných kusů tak není neobvyklý a nestalo se nám to poprvé.

Asus P5N32-SLI Deluxe jsme zvolili proto, abychom mohli srovnávat i s Athlonem 64 FX-60, neboť v jeho případě byl použit ekvivalent pro AMD platformu, tedy deska Asus A8N32-SLI Deluxe s čipsetem nForce4 SLI X16 („AMD Edition“). P5N32-SLI Deluxe měla tentýž čipset, ale v Intel variantě, což se fyzicky liší pouze v severním můstku (SPP), jižní (MCP) je u obou desek shodný (u Intel platformy obsahuje SPP navíc paměťový řadič). Snažili jsme se tak vytvořit pro obě platformy pokud možno stejné co nejvýkonnější prostředí a troufáme si tvrdit, že se nám to v podstatě povedlo.

Intel D975XBX

Tuto desku zapůjčuje firma Intel redakcím spolu s procesorem Pentium Extreme Edition 955, proto jsme tedy otestovali i ji. Jde samozřejmě o předprodukční vzorek (a pochopitelně jde o jednu z prvních revizí, co se jí o procesorech Core2 Duo alias „Conroe“ ještě ani nesnilo, zde přítomný VRM jej tedy nezvládne obsloužit). Ani s touto deskou jsme neuspěli napoprvé, tentokráte však nikoli přímo vinou desky, ale především vinou nevhodného zdroje. Měli jsme k dispozici dva, oba však měly pro napájení procesoru dvanácti volty standardní 2×2pinový konektor. Ten lze sice do desky zasunout a podle manuálu i použít, praxe je však jiná, patrně proto, že s Pentii Extreme Edition by to nemělo fungovat vůbec. Pokud by se chtěl člověk vyhnout bastlení, musel by pro tuto desku pořídit takový zdroj, který má napájecí procesorový konektor s 2×4 piny. Tentýž konektor má i deska Asus, ale tam chodí i klasický 2×2 konektor. V nedávném povídání o konektorech jsme se zmínili o zdroji Spire Rocketeer SP-ATX-600W a právě s ním byl provoz desky D975XBX s Pentiem Extreme Edition 955 možný. Nicméně jsme si ještě před sehnáním zmíněného zdroje pro jistotu nechali zaslat druhou takovou sestavu a právě v té byl omylem místo Pentia Extreme Edition 955 procesor Pentium 4 Extreme Edition 3,4 GHz.

Sundání chladiče ze severního můstku byla záležitost celkem jednoduchá a pokud mohu soudit, takhle šikovný způsob přidělávání chladiče na relativně křehká jádra současných čipsetů (viz případ s deskou od Asusu výše) jsem ještě neviděl. Poškodit čip při manipulaci s takovýmto chladičem pak může opravdu jen nemehlo, zatímco s většinou běžných chladičů dochází snadno k poškození už při výrobě desky, zejména pokud chladiče nasazují lidé, což v třeba taiwanských továrnách nebývá neobvyklé. Ono zatlačit rovnoměrně na obě strany chladiče při jeho připínání k základní desce není zrovna samozřejmé, navíc ty úchyty bývají diagonálně a tím trpí nejvíce právě rohy jader. D975XBX má přichytávání chladiče na severní můstek opravdu dobře promyšlené.

Naopak jižní můstek ICH7R má chladič přidělán tak pevně, že jsem se nakonec rozhodl jej nechat tam, kde má být (sundání pružinky není problém, ale chladič je snad na čipu přilepen Lepoxem). Pokud jde o jeho umístění na desce a možnost, že by překážel některé kartě, nutno říci, že na to vývojáři u Intelu evidentně mysleli, protože chladič má akorát takovou výšku, aby i delší kartě nepřekážel.

Srovnání chlazení

Něco málo jsme už nakousli při prohlížení obou desek, Asus má chlazení heatpipové, Intel obyčejné pasivní. Dlužno se však zastavit ještě u chlazení jedné části a tou je okolí procesorové patice. Tam se totiž vyskytují tranzistory, které je vhodné (zejména pak při přetaktovávání) chladit také. Mysleli na to výrobci obou desek, jeden více než druhý, a to doslova. U desky Asus je totiž chlazení součástí systému heat pipe, zatímco u Intelu jsou zde samostatné pasivní malé chladiče. Ke své desce Asus navíc dodává speciální větráčky. Ty se nasazují na žebrování, umístěné právě nad zmíněnými tranzistory. Jeden chladič zde obsluhuje blok pěti tranzistorů, zatímco malé pasivy u Intelu jsou nasazeny každý na páru těchto součástek a přidělány jsou neodnímatelným způsobem tak, že středem každého chladiče prochází mezi tranzistory skrze desku kovová osa, která je na druhé straně připájena.

Asus P5N32-SLI Deluxe Intel D975XBX

Pokud by se někomu zdálo, že Asus má chlazení tranzistorů vyřešeno lépe, ten by záhy po praktickém vyzkoušení zjistil, že je tomu právě naopak. Nápad takto chladit desku není úplně špatný, ale je po praktické stránce nedořešený tak, že zcela ztrácí na účinnosti. Tranzistory se nemohou při větším zahřátí uchladit ani náhodou. Ptáte se, proč? Zkuste si tedy představit, co se stane, když na procesor nasadíte chladič z krabice. Deska se poměrně slušně prohne, dost na to, aby se chlazení u Asusu dostalo „do vzduchu“ a nechladilo vůbec nic.

Asus P5N32-SLI Deluxe Intel D975XBX

Možná to z obrázku není příliš jasně patrné, ale u Asusu je v tomto případě chladič nad tranzistory. Prostředních se nedotýká vůbec a krajních dvou jen na hraně. Takovéto chlazení opravdu smysl nemá a ještě může být hlučné, pokud nasadíte výše vyobrazené větráčky (mnoho hluku a efekt nula, chladí se tak pouze čipset). Nakonec bylo v našem případě nutné desku na patřičném místě vypodložit, aby se eliminovalo prohnutí a chladič dosedal na všechny tranzistory jakžtakž rovnoměrně. Vyvstává však otázka, jestli i to patří do „běžných vad novinářských vzorků“, tady by se podle mého názoru dalo dosti polemizovat. U Intel desky (obrázek vpravo) nic takového nehrozí, chladiče jsou přidělány poctivě a neoddělitelně. Protože každý sedí pouze na dvou tranzistorech a navíc má bod úchytu mezi nimi, nemůže k ničemu podobnému, jako u Asusu, dojít ani při hodně velkém ohnutí základní desky.

Rovnou se přiznám, že provedením a vlastnostmi bych osobně dal přednost desce od Intelu, byť má o dva PCI Express sloty méně. Je tu však problém podpory Pentia D 805. Deska od Intelu jej zkrátka neobslouží (že by to bylo předprodukčním vzorkem se nám nezdálo příliš pravděpodobné, deska Pentium D 805 nepojala ani po nahrání nejnovějšího BIOSu). Na druhou stranu dávat low-endový procesor k high-endové desce možná neměli vývojáři od Intelu vůbec v úmyslu. Chodit by zde však měly procesory Pentium D s frekvenci sběrnice 800 MHz a od revize D27094-304 také Core2 Duo.

Z pohledu podpory různých procesorů je na tom naopak deska od Asusu znatelně lépe (podpora Core2 Duo alias „Conroe“ je však otázkou regulátoru napětí procesoru, možná i toto bude muset Asus vyřešit novou revizí desky). Jediné, co se jí dá vytknout, je právě to nešťastné chlazení. A možná také čipset nForce4, se kterým by někdo mohl mít problémy při připojení určitých druhů Serial ATA disků ;-). Náš 74GB WD Raptor však žádné potíže nezaznamenal (zástupci nVidie nám na CeBITu dali na otázku problémovosti některých disků s nForce4 čipsety a případného vymykání se standardům velice výmluvnou odpověď: nVidia prý dodržuje standardy Serial ATA tak striktně, že některé disky, které na ony standardy až tak striktně nedbají, pak mohou mít s nForce4 problémy a výrobci to pak musejí řešit aktualizací firmwarů těchto problémových disků - inu, myslete si o tom, co chcete).