Spotřeba energie a závěr
Kapitoly článků
Spotřeba energie
Nyní se pojďme podívat, jaké energetické nároky mají na svou práci jednotlivé procesory. Za účelem zátěže jsme jako nejhladovější operaci vyhodnotili CPU Arithmetic Benchmark ze SiSoft Sandry 2005, kdy v jedné fázi testu celá sestava bere nejvíce energie (žádným jiným způsobem se nepodařilo vyvolat takovou zátěž). Měření v klidu je vždy po čerstvém nastartování systému a uklidnění disku.
Sestava v klidu
Sestava při zátěži
Výsledku v klidu a v zátěži jsou hodně vyrovnané (relativně, samozřejmě) a je jasné, že Pentium D 805 chce za nadprůměrný výkon nadprůměrnou dávku energie. 400W zdroj může být nedostatečný, v našem případě byl použit 500W. Průtok proudu na 12V větvi vedoucí k napájení procesoru jsem tentokráte neměřil, na to mám svůj multimetr moc rád. Měl by sice měřit do 20 A, ale prý se to má dělat jen krátkodobě, nerad bych si během testů uvařil dráty.
S ledovým klidem v tomto oboru vítězí AMD, což se dalo čekat, neboť u Intelu se to začne k lepšímu obracet až s příchodem procesoru Core2 Duo. Pozoruhodně skromné (relativně, samozřejmě) je však i Pentium 4 Extreme Edition (vyráběné 130nm technologií), které v testech také nedopadlo úplně nejhůře, nezřídka šlo výkonem před nepřetaktované Pentium D 805. Za pozornost však stojí i rozdíl mezi platformami Intel a nVidia. Zatímco Intel v klidu potřebuje energie méně, při zátěži si cucne o štipec více, což se však o podobný štipec nezřídka odráželo i na výkonu. Navíc tento nepatrný rozdíl může být způsoben i chybami při měření.
Závěr
Co dodat závěrem? Pentium D 805 je procesor levný, ale chcete-li z něj vyždímat maximum, vezme si to na elektřině. Nicméně zkusme si spočítat, kolik by mohl stát provoz:
Pokud bychom počítali průměrnou dlouhodobou spotřebu sestavy s přetaktovaným Pentiem D 805 jako řekněme 270 W při průměrné době provozu počítače dejme tomu jen pět hodin denně (z toho, ať nežereme, dvě třetiny provozu na nízký levnější tarif) a brali v úvahu cenu 1,25 Kč/kWh v nízkém a 1,95 Kč/kWh ve vysokém tarifu, dostáváme se na cenu zhruba 350 Kč za rok. Pokud by však byl počítač za stejných podmínek v tomto provozu plně vytížen, takže spotřeba by nebyla 270, ale dejme tomu 350 W, dostáváme se na necelých 600 Kč za rok. Naproti tomu sestava s Athlonem 64 FX-60, která by při stejném způsobu využívání brala nejvýše 230 W, by za rok snědla jen necelých 260 Kč, ovšem návratnost při nákupní ceně 30 000 Kč se dá počítat na dobu životnosti jedné průměrné lidské generace.
Ještě si nastíníme jednu modelovou situaci: Uživatel má počítač zapnutý nepřetržitě 24 hodin denně, ale na maximum jede řekněme 10 % času (2,4 hodiny a z toho řekněmě třetinu za vysoký tarif). V takovém případě jej provoz počítače s přetaktovaným Pentiem D 805 vyjde na bezmála 3 000 Kč ročně. Sestava s Athlonem 64 FX-60 by si za stejných podmínek řekla o přibližně 1 850 Kč. V takovém případě by se vám cena Athlonu 64 FX-60 vracela málem dvě desítky let, návratnosti Pentia Extreme Edition 955 byste se však nedožili (jen doufám, že jsem to spočítal správně ;-).
Jediné, co bude muset případný zájemce o tento procesor a jeho přetaktování opravdu vyřešit, je otázka efektivního a především tichého chlazení. V případě našeho přetaktování se točil větrák boxovaného chladiče naplno. Ticho opravdu vypadá jinak. Investicí do pořádného a tichého chladiče však s Pentiem D 805 získáte opravdu zajímavý poměr cena/výkon. Proto se dnes redakce rozhodla, že produktu Pentium D 805 udělí cenu CD-R serveru „TIP“.
Intel Pentium D 805
|
Poznámka na závěr: V důsledku tohoto testování zahynulo asi patnáct komárů, kteří nalétali otevřeným oknem při provozu přetaktované sestavy do místnosti a museli být následně zlikvidováni.
Poděkování
Za zapůjčení produktů pro účely testování děkujeme firmám:
|
² - Koncová cena: přibližně 3 750,- (vč. DPH)