Aby Intel neztratil podíl na trhu, byl nucen po vydání procesorů AMD Ryzen zvýšit počet jader z dosavadních maximálně čtyř na šest a posléze na osm. Tyto hodnoty přitom donedávna nabízel pouze v segmentu HEDT v násobně dražších procesorech. Vydání šesti- i osmijádrových procesorů navíc Intel oproti původním plánům patrným ze starších roadmap uspíšil. To sice společnost uchránilo před ztrátou pozice v očích zákazníků, na druhou stranu šlo spíše než o řešení vzniklého problému o proměnu jednoho problému v jiný.

S rostoucím počtem jader stoupá i spotřeba křemíku, přičemž výrobní kapacita není definována počtem vyrobených procesorů, ale právě množstvím křemíku, tedy počtem waferů. Pokud se na wafer vejde méně procesorů, výrobní kapacita z hlediska počtu vyrobených procesorů klesá. Právě tento problém Intel potkal. O jeho nástupu se hovoří zhruba od přelomu srpna a září:

• Intelu prý docházejí výrobní kapacity, procesory mohou zdražit ^{3. 9. 2018}

Analytik Mark Lipacis citující výzkum společnosti Fubon, zvýší z těchto důvodů společnost HP v roce 2019 dodávky počítačů s procesory AMD z 10 % podílu na 30 % (zbytek tvoří a bude tvořit Intel). Zvýšení podílu procesorů AMD v PC sestavách má i společnost Dell.

Intelu dále komplikuje situaci i fakt, že dříve než koncem roku nebude schopný odlehčit 14nm výrobním linkám přechodem na 10nm proces, protože dosavadní výsledky nejsou příliš slibné a první generace procesu určená pro generaci Cannon Lake se ukázala být fiaskem, takže nedošlo ani ke spuštění sériové výroby. AMD má naopak v současné situaci určitou výhodu, protože může plně využívat 14nm kapacity GlobalFoundries a přechod na nový proces (7nm) nebude znamenat výpadek ve výrobě ani narušení dodávek, neboť 7nm generace vznikne na linkách TSMC. V letošním roce půjde o dodávky (přinejmenším vzorků) serverových procesorů, v první polovině roku 2019 již o desktopové procesory architektury Zen 2 pro socket AM4.