Úvodem se můžete podívat na propagační video společnosti MSI. Není nové, ale na webu ani YouTube kanálu MSI ho už nenajdete. Společnost ho nedlouho po zveřejnění kvůli kritice ze strany uživatelů stáhla. Různými oklikami se ale video opět vrací do světa a podněcuje úsměvy i diskuse na téma správného nanášení chladící pasty.

Pokud jste postup zkoukli, není asi třeba dalších komentářů. Nemá smysl tu rozmazávat, jak se to MSI nepovedlo nebo že její pracovníci neumějí elegantně nanést pastu na procesor. Video pravděpodobně vytvářel někdo z marketingu nebo firemní fotograf(ka) a pokud lze něco firmě jako takové vytknout, tak snad jen to, že ho před zveřejněním nezrevidoval někdo z techniků.

Spot ale přináší prostor pro diskusi - jak vlastně co nejlépe pastu nanést? V době procesorů bez IHS (heatspreaderu), kdy se chladič instaloval přímo na křemíkové jádro, se doporučovalo pastu rozetřít kartou do co nejtenčí a co nejrovnoměrnější vrstvičky a na ní chladič umístit. Tento postup řada uživatelů používala i nadále na procesory s IHS (nepříliš úspěšně se o něj pokusil i autor videa), ale objevují se námitky, že pro tyto procesory není vhodný. Na velké ploše totiž po přiklopení chladiče nedojde k vytlačení bublinek, ty zůstanou mezi procesorem a chladičem a zhoršují přenos tepla. 

Někteří uživatelé proto považují za vhodnější vytvořit kapku pasty uprostřed procesoru, chladič na ní rovnou přitisknout a maximálně ji trochu rozetřít mírným krouživým pohybem, pokud je příliš tuhá. „Rozplácnutím“ kapky se docílí toho, že je všechen vzduch vytlačen ven. Další skupina ale namítá, že výsledkem tohoto postupu je „kolečko“, kdežto procesor (resp. IHS) je čtvercový. Doporučují proto pastu aplikovat jako diagonální křížek. Přiložený chladič tento křížek rozplácne zhruba do čtverce. I tady lze ale namítat, že rohy IHS není třeba chladit, protože jádro procesoru je jen uprostřed a chlazení rohů tak vlastně postrádá smysl.

Jak to vidíte vy?

AKTUALIZACE: Čtenář mikeczcom v diskusi upozornil na zajímavé video, které prezentuje několik metod a jejich výsledky co do rovnoměrnosti nanesení a vzniku bublin: