Patříte-li k pamětníkům, možná si vzpomenete na události podzimu 2012, kdy Evropská unie začala chystat opatření rozdělující grafické karty do kategorií, které měly na základě šířky paměťové sběrnice stanovovat maximální spotřebu. Redakce webu Nordic Hardware tehdy požádala o vyjádření AMD, která reagovala komentářem, podle nějž ani tehdy nejnovější a energeticky nejefektivnější modely hardwaru nesplňovaly požadavky navržené Evropskou unií. Snad i na základě jednání výrobců s příslušnými orgány a ostudou, kterou zveřejnění od reality odtrženého návrhu vyvolalo, mělo za následek, že tento návrh nevstoupil v platnost.

• Evropská unie: Po žárovkách zakážeme i grafické karty ²⁰¹²

Je proto překvapením, že v šesti státech USA (Kalifornie, Colorado, Hawaii, Oregon, Vermont a Washington) se podařilo cosi podobného uvést v platnost. Konkrétně v Kalifornii je strůjcem této regulace California Energy Commission (CEC), ovšem idea má vycházet z šest let staré studie SIA (Semiconductor Industry Association) a SRC (Semiconductir Research Corporation). Ta naznačuje, že při energetických nárocích hardwaru dosahujících nebo přesahujících 10^-14 J/bit dosáhne veškerý hardware vyšších energetických nároků než odpovídá celosvětové energetické výrobě.

Osobně mi poněkud uniká, na čem stojí logická konstrukce operující s předpokladem, že se za 25 let prakticky nezmění celosvětový výkon elektráren. Nemluvě o tom, že pokud je cílem nezvyšovat spotřebu elektrické energie, proč jsou tolik propagovány elektromobily, které budou vyžadovat podstatné posílení celosvětové výroby elektrické energie.

Regulace, která vstoupila v platnost na začátku července, přinesla první ovoce a to, že společnost Alienware přestala do jmenovaných amerických států zasílat některé high-endové sestavy. Některé zdroje se situaci pokouší poněkud bulvarizovat: například The Register tvrdí, že jde o sestavy s procesory AMD Ryzen, jinými zdroji kolují screenshoty s ukončením prodejů sestav s procesory Intel Core. Pravda je taková, že se to týká sestav bez ohledu na značku procesoru i grafické karty.

Docela zarážející je, že ačkoli je omezení platné od počátku července, výrobci sestav neměli prakticky žádné informace, takže trvalo prakticky měsíc, než si první značka (zmíněný Alienware) dokázala vyhodnotit, které sestavy vlastně prodávat může a které ne. Vyhodnocení je totiž poměrně komplikované a nedává ani příliš smysl. Zohledňována je spotřeba v klidu, v maximální zátěži, ale limity jsou různé podle toho, jaký hardware je osazen nebo mimo mnohé jiné jakou propustnost sběrnice má grafická karta.

Už to samo o sobě ukazuje naprostou nekompetenci autorů této regulace, neboť stejně jako se datová propustnost a šířka sběrnice stala v roce 2012 terčem kritiky chystané regulace Evropské unie, tak nemá opodstatnění ani v roce 2021 v USA. Datová propustnost sama o sobě nevypovídá nic o výkonu ani energetické efektivitě řešení, takže nedává sebemenší smysl, aby měla být jakýmkoli způsobem zohledněna.

Zpackanost této regulace skvěle ilustruje vyjádření mluvčího CEC, který byl překvapen tím, že zavedení regulace způsobilo, že do Kalifornie nebudou dodávány zmíněné high-endové sestavy. V první řadě z toho vyplývá, že CEC vůbec neměla tušení, jaké praktické dopady může mít zavedení její vlastní regulace. Za druhé to vyznívá způsobem, že CEC věřila, že zavedení regulace nebude mít na trh žádný reálný dopad - jinými slovy: příslušní úředníci věřili, že chystají regulaci pro regulaci, zbytečné nařízení bez reálného dopadu a v podstatě s tím neměli problém (nebo jim to bylo jedno). Můžeme se ironicky ušklíbnout, že zbytečná byrokracie není jen doménou EU.

Nakonec stojí za pozornost i to, že krom Alienware dosud nestihl zareagovat žádný další výrobce , ač je regulace v platnosti skoro měsíc. Vyhodnocení je totiž natolik neintuitivní a nepřehledné, že se v něm výrobci hardwaru zatím nestihli zorientovat. Kupříkladu podle mluvčího Aceru na tom jeho společnost stále pracuje.