V červenci zveřejnil web igor'sLAB interní slajdy Intelu, podle kterých společnost od architektury Arrow Lake chystané na podzim roku 2024 očekává v průměru uvedených testů výkonnostní posun 11,5 % oproti stávající architektuře Raptor Lake. Je sice pravdou, že Arrow Lake díky novým velkým i malým jádrům přinese citelný posun IPC, ale prozatím to vypadá, že bude z velké části smazán výrazně sníženými takty. Intelu se zřejmě ani na vlastním 20A procesu ani na 3nm TSMC nedaří s těmito jádry dosáhnout taktů, při kterých by mohla architektura zazářit.

Uniklý slajd Intelu prezentuje ~5% navýšení jednojádrového a ~15% navýšení vícejádrového výkonu (uzzi38)

To v podstatě potvrzuje i slajd, který se nyní objevil na fóru webu Anandtech. Podle dalších zdrojů pochází z (počátku?) září, takže by měl být aktuálnější než materiály od igor'sLAB. Na pozici se však příliš nemění - jednojádrový výkon posunutý o 5 % a vícejádrový o 15 % nedává naději v nějaký větší mezigenerační skok.

Slajd navíc nespecifikuje, zda je srovnáváno se současnou řadou Raptor Lake / Core 13000, nebo aktuálně chystanou Raptor Lake-refresh / Core 14000. Ve druhém případě by procesor zvládal jakž-takž konkurovat řadě Ryzen 8000 (Zen 5) chystané na jaro (byť by jej nepřekonal). V prvním případě by to pro Intel byl docela průšvih.

• Proces Intel 18A a „rentable units“ odloženy, Panther Lake pouze mobilní

Pokud Intel záměrně nevypouští dezinformace, aby snížil očekávání, zatímco chystá nějaké velké překvapení, nedá se v dohledné době v desktopovém portfoliu společnosti očekávat nějaká výraznější změna. Letos čekáme Raptor Lake-refresh, který s výjimkou modelu Core i7-14700K významnější posun výkonu nechystá, příští rok (2024) dojde na zmíněný Arrow Lake s 5-15 % výkonu navrch a v roce 2025 namísto Panther Lake s od základu novou architekturou dojde na Arrow Lake-refresh s dvojnásobkem (32) malých jader. Dorazí-li až na podzim, může se stát konkurentem pro Zen 6, který krom vyššího počtu jader zvýší také IPC.

Je nicméně pochopitelné, že pro Intel bude čím dál tím obtížnější přijít s produktem, který by mohl společnost vrátit do bezkonkurenční pozice. Pokud to Intel nezvládl z generací Zen (1) až Zen 2, které byly financovány z minimálního rozpočtu zadlužené firmy nad krachem, a u generací Zen 3 až Zen 4, jejichž vývoj financovaly výnosy z první generace Zenu, zvládal pouze držet staus quo, pak Zen 5 a Zen 6, na které padly finance z prodejů Zen 2 až Zen 3 (které byly bezkonkurenčním high-endem), budou pro Intel skutečně tvrdým oříškem. Aby došlo ke změně pozice, muselo by se Intelu něco enormně podařit, nebo naopak AMD něco enormně nepodařit.