V první řadě se dozvídáme, že na SDK nebylo od roku 2004 téměř sahnuto, ale během letoška došlo k nápravě a celkovému přepracování. Hlavní devizou nové verze má být především multiplatformnost. Doposud si verze pro Linux, herní konzole nebo Windows žily svým vlastním životem, každá byla odlišná a vyvíjená nezávisle na ostatních. Unifikace dostala všechny na stejnou úroveň a počínaje letošním květnem zakládají všechny na stejném zdrojáku. To Nvidii mimo jiné umožní snáze prosazovat PhysX na platformách využívajících systém Google Android a nepřímo ovlivnit prodeje čipu Tegra 2, který má v platformách postavených na Androidu 3.0 Honeycomb dominantní postavení.

Inovovaný bude i systém aktualizací: Prvotní verzi 3.0 za půl roku nahradí 3.1, za další půlrok 3.2 a tak dále (beta verze půjdou ven se čtvrtletním předstihem). Zhruba každý měsíc (podle potřeby) pak budou vycházet záplatovací verze, jako 3.0.1, 3.0.2 a podobně, kterých bude až 12 za rok.

Nepadlo bohužel ani slovo o tom, zda z uvedených změn budou profitovat jen vývojáři spolupracující s Nvidií, nebo se nějakého přímého zlepšení dočká i koncový uživatel. Například podpora vícejádrových procesorů, ačkoli již určitým způsobem existuje, nefunguje z různých důvodů optimálně - vlákna na sebe například musejí „čekat“ a výsledkem je efektivní vytížení jednoho, maximálně dvou jader. Nvidia uvádí, že SDK V3.0 obsahuje nástroj pro vývojáře, který pomůže tyto závislosti řešit (Task Manager + Thread Pool), nicméně tím úroveň podpory vícejádrových systémů stále zůstává na vývojářích her.

Oficiální zdroje bohužel neuvádějí, zda došlo na podporu implementace SSE namísto 20 let starých x87 instrukcí, jejichž vinou běhá PhysX na soudobých procesorech až 2× pomaleji, než by musel (podrobněji se této problematice věnoval David Kanter na serveru realworldtech.com). Věříme ale, že to Kanterovi nedá, co nevidět opráší svůj drobnohled a proklepne i SDK V3.0.