GK104 nese celkem 32 ROP jednotek, které jsou připojené k L2 cache a čtyřem 64bit blokům paměťového řadiče. Stejně jako u texturovacích jednotek, tak ani u ROP Nvidia neupřesnila jejich parametry. Předpokládáme proto, že budou totožné jako v případě Fermi.

Co se naopak oproti Fermi - respektive oproti GF100 a GF110 - změnilo, je lepší vyvážení poměru rasterizérů a ROP. GF110 / GeForce GTX 580 byla schopna na úrovni rasterizérů a unifikovaného jádra pracovat s maximálně 32 pixely zároveň, takže nikdy nemohla plně využít svých 48 ROP. GT104 v tomto směru zůstává u 32 pixelů / takt „od začátku do konce“ čipu, podobně jako u Radeonů 7900.

Na rozdíl od Radeonů ale Nvidia zvolila 256bit sběrnici a rychlejší 6GHz paměti GDDR5. Na snímcích níže si můžete všimnout, jakou část jádra zabírá paměťový řadič a interface u Nvidia GK104 (256bit) a AMD Tahiti (384bit):

Nvidia Kepler GK104 (vlevo) a AMD Tahiti (vpravo)

Oba snímky si kliknutím můžete zvětšit, ale tak, jak je vidíte na stránce, jsou zarovnané v poměru 1:1. Na první pohled je patrný rozdíl v mohutnosti paměťového rozhraní (interface). V obou případech jde o ten široký pruh odlišného odstínu, který ze tří stran po obvodu lemuje čip (u Kepleru shora, zleva a zdola, u Tahiti zleva, shora a zprava). Hůře patrný je rozdíl mezi samotnými řadiči obou čipů. V případě Kepleru tvoří bloky řadiče, ROP, rasterizérů a geometrických procesorů kříž procházející osami čipu (modrá - patrně odretušovaná - část je řídící procesor), v případě Tahiti tvoří bloky paměťového řadiče směs s ROP, která je dobře patrná podél celého paměťového rozhraní.

Nemůžeme tedy odhadnout, jak velký by byl čip GK104, kdyby se Nvidia rozhodla použít 384bit sběrnici namísto 256bit, ale lze vcelku přesně určit, o kolik by se zmenšil čip Tahiti, pokud by jeho paměťový řadič i interface byly o 128bit užší: Plocha by klesla zhruba o 50-60 mm². Tato situace je docela úsměvná, protože šéfinženýr grafické divize AMD Eric Demers (před svým odchodem) zmiňoval, že 256bit sběrnice v kombinaci s 6 GHz pamětmi byla jedna z konfigurací, o které během návrhu čipu Tahiti uvažovali. Nakonec šla AMD i Nvidia odlišnou cestou.

Jednou ze slabin Fermi byl paměťový řadič, který nefungoval tak, jak si Nvidia představovala (patrně jak po stránce efektivity, tak maximálních podporovaných frekvencí). Právě upravený řadič patří k jedné z nejvýznamnějších hardwarových inovací Kepleru. V kombinaci s 6GHz pamětmi dosahuje stejné datové propustnosti, jako 384bit řadič GF110 / Fermi.