Integrace SP3 do instalačky Windows XP

Tento test je zaměřen především na práci s úložištěm. Neprojevuje se zde moc vliv operačního systému, protože kopírování dat není příliš náročné na výkon procesoru a nějak zvlášť ani paměti. Samotná integrace Service Packu do instalačky Windows XP je pak v podstatě také kopírováním a je v testu čistě pro zanesení jistého vlivu praktičnosti (byť ten vliv moc velký není, ale i takové aplikace existují a je třeba s nimi počítat, např. když vytváříte z připravených dat ISO obraz, děje se v podstatě něco podobného a daly by se najít další příklady).

Test spočívá v překopírování instalačky Windows XP do pomocné složky a následné integrace SP do ní. Test se opakuje třikrát bezprostředně po startu systému (skript se spouští automaticky po spuštění), mezi jednotlivými pokusy je vždy restart systému. Do výsledků jsme se rozhodli dát tentokráte všechna tři měření, aby byl dobře vidět vliv cachování.

Máme zde první smysluplné výsledky. Ty nám říkají, že pokud porovnáme obě dvě SSD samostatně, téměř nenajdeme rozdílu, ale přeci jen je v této úloze Intel SSD 311 Larson Creek nepatrně svižnější. O to zajímavější je ten rozdíl, pokud mají obě SSD hrát roli cache, pak Intel vynikne ještě více, avšak pochopitelně až při dalším průběhu (v prvním ještě není „nakešováno“). Pevný disk bez SSD samozřejmě „nekešuje“ sám o sobě, pomáhá mu nejspíše funkce Windows Superfetch.

Je to také jeden z mála testů, kde akcelerace pevného disku pomocí SSD funguje skoro tak dobře, jakoby byl použit samostatný SSD. Bohužel v případě 20GB Larson Creeku se pro Windows 7 prakticky nedá hovořit o samostatném použití coby systémový disk (byť ty testy takto proběhly), protože je na něm hodně rychle těsno. Některé z dalších testů právě kvůli tomu nemohly být provedeny (všechna testovací data se vedle systému na 20GB SSD prostě nevešla).

Ještě jedna drobnost: Intel doporučuje při použití SSD vypnout ve Windows 7 funkci SuperFetch, která sleduje, co systém používá za soubory a sama si je přednačítá do paměti podle toho, jak předpokládá jejich použití. To při víceméně „pravidelném“ způsobu používání PC samozřejmě pomáhá, ale také to může (teoreticky) uškodit, pokud je Superfetchem načteno něco a my potřebujeme pracovat s něčím úplně jiným. My jsme pro jistotu při veškeré práci s SSD SuperFetch vypnuli, zapnutý zůstal pouze u pevného disku. I tak si myslíme, že není úplná chyba nechat Superfetch zapnutý i při použití pouze SSD. Tato věc by asi stála za podrobnější praktickou analýzu, dnes se tím však zabývat nebudeme.

Načtení pozice v Oblivionu

Tento test je ukázkou scénáře, kde nemá smysl o nějakém SSD vůbec uvažovat, přestože zde zrychlení je. Stará dobrá hra Oblivion nám posloužila pro test rychlosti načtení uložené pozice. Měření tohoto i všech dalších testů probíhalo s přesností na desetinu sekundy s množnou chybovou tolerancí ±2 desetiny sekundy. Spočívalo v natáčení obrazu monitoru na foťák na rychlost 10 fps a změření požadované části zaznamenané scény ve video editoru (tedy je jasné, že každý snímek posloužil jako desetina sekundy – odtud přesnost měření). Tento test byl jedním z těch, které neproběhly na samostatném SSD Intel (hra už se na 20GB SSD nevešla).

Opět vidíme urychlení skoro na úrovni použití samostatného SSD (tentokrát jen Kingston), u samostatného pevného disku se projevila při druhém průchodu cache operačního systému, která po jeho restartu samozřejmě vzala za své, takže jsme se dostali zpět na původní hodnotu.

Poselství tohoto testu je zřejmé: je asi jedno, jestli se vám pozice načte za 12 sekund, nebo za 6 :). I takové existují aplikace, sami byste měli vědět, zda takové používáte a zda se vám vyplatí pořídit si SSD.

Start Windows 7

Populární test (ani ne tak kvůli řešení rychlosti disků, jako spíše kvůli porovnávání svižnosti operačního systému) je start operačního systému, v našem případě Windows 7 x64 SP1 v nějakém stádiu používanosti (obsahuje nějaké záplaty, nemálo ovladačů a další drobnosti, nicméně všechny testy proběhly se stejným „exemplářem“). Pokud jde o start systému při akceleraci pevného disku pomocí SSD cache, vždy se jednalo o „druhý“ průběh, kdy už je něco nacachováno (nemá smysl řešit první průběh, protože ten nastane jen poprvé, přičemž start systému je zpravidla opakující se jev, přestože by tomu tak být už nějaký čas nemuselo ;).

Je to zajímavé, ale obě SSD urychlují start systému nachlup stejně. V samostatné činnosti vede o pověstný fous Kingston (zde se zřejmě více uplatnila vyšší rychlost než lepší IOPS). Každopádně zde SSD zjevně smysl má, protože samotnému pevnému disku to trvá skoro dvojnásobek času.

Instalace Windows XP Mode

Když už jsme u Windows, jmenovitě u Windows 7, vyzkoušíme si dvě poměrně zajímavé a časově docela náročné úlohy. Jde o instalaci Windows XP Mode. Test byl připraven tak, že Windows XP Mode byl již jednou nainstalován a poté odinstalován, v systému zůstal jen MS Virtual PC. Instalace Windows XP Mode byla znovu spuštěna, zaznamenána do videosouboru foťákem a byly vystříhány všechny části, kde musí zasahovat uživatel (odsouhlasení, nastavení, zadání hesla atd.). Test skončil v okamžiku, kdy se ztratilo okno skriptu nastavujícího cosi hned po dokončení instalace Windows XP Mode do systému, takže i když bychom si zde mohli opět hrát na přesnost na desetinu (±2) sekundy, budeme to tentokráte zaokrouhlovat na sekundy celé.

Začínají se nám ty tvary výsledků opakovat, nicméně v tomto ryze praktickém testu se začíná výhoda SSD mírně smazávat. Pořád sice dochází k urychlení téměř na úroveň samostatného SSD, ale už to není tak růžové. Nicméně i takové existují aplikace, pokud jich provozujete většinu, asi nebudete z výhod SSD úplně nadšeni.

Když už máme nainstalovaný Windows XP Mode, pojďme do něj nainstalovat aktualizace. Nejprve jsme nainstalovali nezbytnou aktualizaci, která umožňuje efektivně instalovat další aktualizace a poté jsme celou zbývající sadu stáhli (automatickým způsobem) kromě té, která vám dává na výběr prohlížeče, a Windows Genuine Advantage Notification (dvě ve Windows XP Mode stoprocentně zbytečné věci). V seznamu aktualizací, které se budou instalovat, byl zahrnut i nástroj na odstranění škodlivého softwaru, který projel obsah virtuálního PC Windows XP Mode. Test začíná po stažení okamžikem odsouhlasení podmínek pro nástroj na škodlivý software a končí objevením výzvy k restartu po skončení instalace všech vybraných aktualizací.

Tohoto testu se opět nezúčastnil samostatný SSD Intel, protože během instalace aktualizací na něm tradičně došlo místo.

Opět šlo zřejmě o haldu malých souborů, protože v akceleračním klání zvítězil Intel. Podívejte se však na dost velký rozdíl mezi akcelerací Kingstonem a jeho samostatnou činností. Tady ta akcelerace funguje jen trochu. Odhadujeme, že podobný rozdíl bychom zaznamenali i s SSD Intel, pokud by se na něj test vešel. To je zatím největší bolístka celého produktu – je docela svižný, ale na samostatné použití je pro svou malou kapacitu nevhodný.