Čínský web XFastest odkudsi vyšťoural dokument Intelu označený jako Intel RUGs Real Usage Guidelines, který vysvětluje, proč jsou procesory Intelu lepší než procesory AMD a jaké aplikace je k testování potřeba použít, aby to tak dopadlo. Situace nápadně připomíná červnové události, kdy Intel vytvořil interní analýzu vysvětlující, proč jsou procesory Core lepší než Ryzeny, kterou sami zaměstnanci Intelu, jimž byla určena, ve vší slušnosti strhali.

• Intel dal zaměstnancům analýzu Zen 2, ti moc nevěří, že nabídka Intelu obstojí

Nové materiály jsou v podstatě podobného ražení, jen necílí na vlastní zaměstnance, ale osoby, které procesory testují a výsledky nějakým způsobem publikují.

Intel se opět obouvá do testu CineBench, který podle něj nereflektuje požadavky většiny uživatelů. Je pravdou, že test CineBench dokáže využít potenciál všech procesorových jader / vláken a procesory AMD v něm díky vyššímu počtu jader nabízejí o desítky procent (občas až násobně) vyšší výkon.

V prezentaci Intelu by se ale daly najít hned tři argumentační klamy. Tím prvním je určité unáhlené zobecnění či zamlčení - Intel totiž na jednu misku vah staví (pouze a jen) CineBench a na stranu druhou nějaké aplikační testy (ke kterým se ještě dostaneme). „Problém“ je, že neexistuje recenze, která by testovala jen s pomocí CineBench a na základě tohoto jediného výsledku konstatovala, že jsou procesory AMD lepší. Existuje řada dalších aplikací zahrnutých ve všech recenzích, které předkládají podobné až stejné výsledky jako CineBench a na jejichž souhrnném základu postavili autoři testů závěry svých recenzí. O tom ale Intel mlčí a předkládá CineBench jako něco extrémního, ojedinělého a nereálného, co jej poškozuje.

Intel samotný doporučuje používat SysMark, který předkládá jako test postavený na reálných aplikacích jako Wordl, Excel nebo Outlook. Tím se dostáváme k druhému argumentačnímu klamu, který má ale dvě roviny.

První rovinou je prostý fakt, že testování v běžných kancelářských aplikacích - které sice může používat 90 % lidí - je naprosto zbytečné, protože na jejich běh má dostatek výkonu i deset let stará vykopávka a 99,9 % uživatelů při jejich použití nenarazí na situaci, kdy by pracovní produktivita při psaní mailů v Outlooku nebo textů ve Wordu byla limitovaná výkonem procesoru a nikoli výkonem člověka. Může tedy být pravdou, že při nějakém uměle vygenerovaném extrémním zatížení v Outlooku je procesor Intelu o 3-7 % rychlejší, jenže při reálném použití k takové situaci prostě nedojde.

Druhá rovina vychází z historických událostí, které na našem webu sledujeme od roku 2002. Tehdy totiž vznikla nezisková organizace BAPCo, autor testu SysMark. Jedním z jejích zakladatelů byl právě Intel, který - jak se později ukázalo - v ní měl hlavní slovo. Přestože po založení do BAPCo vstoupily i další značky, mimo jiné AMD, po vydání několika dalších verzí SysMarku zjistily, že na podobu testů nemají na rozdíl od Intelu žádný vliv. V roce 2011 tak demonstrativně BAPCo opustily AMD, Nvidia i VIA, aby tím veřejně demonstrovaly, že BAPCo je one man show Intelu. Tehdejší starší vice prezident AMD Nigel Dessau prohlásil, že soudobý SysMark sice provede asi 390 testů, ale na výsledném bodovém hodnocení se relevantně podílí pouze 7 z nich a AMD ani ostatní členové BAPCo nemají pravomoc na tom nic změnit. Jako další příklad zmínil, že ačkoli o polovinu levnější sestava AMD nabídne jen o 7 % nižší výkon (delší čas potřebný ke zpracování) než sestava Intelu, je výsledné skóre spočteno tak, že sestava Intelu dostane o 40 % vyšší bodové hodnocení. Dessau kritizoval i fakt, že SysMark byl prosazen i jako kritérium amerických státních zakázek, takže daňoví poplatníci zaplatili miliony dolarů navíc za bodové hodnocení procesorů Intelu, které se v žádné reálné zátěži neprojevuje.

Třetím argumentačním klamem je grafické hodnocení herního výkonu. Intel rozděluje hry podle výkonu na procesorech AMD a Intel do chlívečků „AMD“ a „Intel“. Jenže do chlívečku „AMD“ jdou hry, které běží na hardwaru AMD při vyšších FPS, kdežto do chlívečku „Intel“ jdou hry, které běží na hardwaru Intelu při vyšších nebo srovnatelných (±3 %) FPS s hardwarem AMD.

Závěrem se ještě můžeme v krátkosti vrátit k relevanci výsledků Sysmarku. Podle Intelu jsou jeho vlastní procesory v tomto testu až o 7 % rychlejší. Jenže nelze zapomenout na fakt, že zalepení známých bezpečnostních děr Specter a Meltdown stálo na procesorech Intelu nějaký výkon. Když toto výkonnostní penále začalo nabývat extrémních rozměrů, zajistil si u Specter V4 Intel, aby záplata byla sice nainstalovaná, ale zůstala na sestavách s jeho procesorem vypnutá. Tehdy bylo zjištěno, že její zapnutí ubírá v testu SysMark až 8 % výkonu. Jinými slovy, pokud by alespoň co do bezpečnostních záplat byly procesorům Intelu nastaveny stejné podmínky jako procesorům AMD, přišel by Intel pravděpodobně i o svůj 3-7% náskok v SysMarku.