Předně si stručně zrekapitulujme vstupní data: Vedoucí pracovníci AMD opakovaně potvrdili, že produkty s architekturou GCN opravdu vydají ještě letos. Serveru Digitimes pak potvrdil zástupce Nvidie, že architektura Kepler bude na trhu příští rok. A nakonec zprávy přímo od TSMC o tom, že ještě letos dosáhne podíl ze zisků 28nm výroby 2-3% (což orientačně znamená statisíce až miliony prodaných čipů).

Teď se vraťme k Demerjianově objevu. Až dosud se za jediné dva procesy, na kterých by se nová generace produktů mohla začít vyrábět, považovaly:

• 40nm bulk (SiON)
• 28nm SHP (HKMG)

Problém 40nm procesu by byla velikost (a s tím související spotřeba) jakéhokoli čipu, který by měl být výkonnější, než současný high-end. Teoreticky by ale nic nebránilo výrobě menších mainstreamových produktů, pokud by bylo nutné.

křemíkové wafery TSMC

Druhá možnost - 28nm HKMG proces - ale zatím není v takovém stavu, aby na něm při dobré výtěžnosti bylo možné vyrábět komplexní záležitosti, jako právě GPU- s dostatečnou vyspělostí se počítá až pro první kvartál příštího roku. Pak je tu ještě low-power varianta, která se používá na jednoduché ARM procesory:

• 28nm LP (SiON)

Demerjian jako klíčový problém uvádí leakage (úniky proudu, které zpravidla vedou k výraznému nárůstu spotřeby při vyšších frekvencích). K tomu bychom ještě dodali, že pro předchozí základní LP procesy doporučovalo TSMC frekvenci zhruba 300 MHz a i když doporučení TSMC bývají velmi konzervativní*, je to zkrátka mimo rozmezí, jaké by bylo třeba pro GPU.

* pokud si dobře vzpomínám, ještě v době 65-55nm bulk procesů (tedy těch, které se používaly k výrobě grafických čipů) TSMC dávalo garance pouze na frekvenci 500 MHz, přičemž reálně používané frekvence dosahovaly bez problémů 800 MHz - to jen pro představu zmíněné konzervativnosti

Objev čtvrtého použitelného kandidáta odhalila právě analýza společnosti Chipworks:

• 28nm HPL (LP+HKMG)

Proces, kterým byl vyroben Xilinx XC7K325T a který pravděpodobně používá také Apple, by mohl být použitý i pro první 28nm čipy AMD. Oproti HP verzi není optimalizovaný pro nejvyšší frekvence, ale je v použitelné podobě zhruba o půl roku dříve, než odložená HP varianta. Situaci si můžeme přirovnat například k 80nm procesu TSMC, na jehož základní verzi (GP) stavěl RV570 / Radeon X1950 PRO, zatímco HS verze použitá na čipu R600 / Radeon HD 2900 přišla až o půl roku později a umožnila cca o 25% vyšší frekvence.

Demerjian také přichází s teorií vysvětlující, proč AMD hodlá použít 28nm HPL, kdežto Nvidia spoléhá na 28nm HP: Unifikované jádro architektury Nvidie běží na frekvenci 2× vyšší, než je základ, na což zřejmě HPL nemusel stačit.

Ačkoli do sebe všechny informace logicky zapadají, je třeba mít na mysli, že nejde o oficiálně potvrzenou informaci a jako taková nemusí být definitivní.