AMD Ryzen 7 9800X3D šel na trh v listopadu roku 2024. A prakticky ihned byl vyprodaný a stejně tak je málo vzorků dostupných na testy pro redakce, tedy alespoň v našem centrálně-východním rybníčku Evropy. Do rukou se mi tak dostal až nedávno a jeho testík jsem se rozhodl spojit se základní deskou ASUS TUF GAMING B850-PLUS WIFI. Tyto dvě komponenty navíc poslouží jako základ nové sestavy pro testování grafických karet, takže budu mít co dělat.

Nejprve tedy k procesoru, AMD Ryzen 7 9800X3D je papírově velmi podobný svému předchůdci, tedy Ryzenu 7 7800X3D. Procesor má osm Zen5 jader s podporou SMT a hlavně extra čiplet s 64MB L3 cache(celkem je k dispozici 96MB L3 cache), ta je nově zapouzdřena pod procesorovým čipletem, jelikož na teplotu jsou údajně citlivější CPU jádra.

• Ryzen 7 9800X3D má nižší nároky na chladič než Ryzen 7 7800X3D

Díky tomu se zvedly taktovací frekvence. Zatímco předchůdce mohl tikat až na 5GHz, nový Ryzen 7 9800X3D tiká až na 5,2 GHz. TDP má hodnotu 120 Wattů, ale díky vyšším taktovacím frekvencím a jemnému přetaktování bude spotřeba vyšší, než u 7800X3D.

Procesor jsem se rozhodl lehce poladit, aby byl nárůst výkonu lepší. V BIOSu základní desky ASUS TUF GAMING B850-PLUS WIFI jsem tak povolil PBO s hodnotou +200, což by mělo za dobrých podmínek přidat extra 200 MHz. Jenže takovým krokem se značně zvedne spotřeba i teplota procesoru.

Podvoltování jsem tak vyřešil skrze Curve Optimizer na hodnotě -22, zbytek jsem přenechal automatice. Výsledkem je 9800X3D, které ochotně boostuje na 5425 MHz, což je skok oproti původnímu 7800X3D, které bylo ochotné boostovat maximálně na 5050 MHz.

Tento krok nese jisté negativum a to sice značně vyšší spotřebu, hlavně ve vícevláknové zátěži ála Blender, Cinebench a tak podobně. PPT a odběr celého CPU se totiž takto zvedl v mém případě na kulatých 147 Wattů. Nicméně spotřeba v herní zátěži je značně nižší a podle testované hry se odběr CPU pohyboval v rozpětí 55 až 80 Wattů. To je samozřejmě více, než 7800X3D se svými 45~60 Watty, ale máme vyšší taktovací frekvence i výkon.

Neméně důležitý je i paměťový subsystém a použité paměti, od Kingstonu mi dorazil kit Kingston Fury Renegade 2x16GB DDR5-8000 KF580C38RSAK2-32. Tento kit má bohužel XMP profil, ale to nevadí, protože podpůrná časování lze i ladit trochu ručně. Mým cílem bylo zkusit nastavit propustnost pamětí na 6400 MT/s a FCLK, UCLK mít vesměs v 1:1 režimu.

Nastavit propustnost bylo snadné a pak jsem se ještě pustil do utahování časování, nicméně to bylo "jen tak z rychlíku", takže hlavní časování jsem nastavil na CL32-36-34-60 1T, což se ukázalo být stabilní. Původně jsem chtěl něco jako CL-28-32-32-40, ale to se mi dosáhnout nepodařilo. Různě jsem ponížil i všechna subčasování, ale zjišťuji, že jsem si zapomněl udělat screenshot tohoto nastavení.

Dovedu si představit ještě lepší ladění, pokud bych tomu pověnoval několik člověko-dní, ale cílem bylo přifouknout nějaký ten výkon v rychlosti a netrávit s laděním příliš mnoho času. Nicméně k nějakému ladění se plánuji vrátit s několika kity od Kingstonu, ale hned tak to nebude.

A nyní základní deska. ASUS TUF GAMING B850-PLUS WIFI využívá "nový" AMD B850 jižní můstek, ale vesměs se jedná o desku s přeznačeným B650E čipsetem. To je poměrně důležité, protože deska tak nabízí šestnáct linek PCIe páté generace pro hlavní PCIe slot a dále čtyři linky pro první M.2 slot. Ceny desek s B850 čipsetem by měly být o něco nižší, než s B650E. ASUS TUF GAMING B850-PLUS WIFI se prodává za nějakých 6500 Kč s DPH.

Deska má k dispozici jeden PCIe x16 Gen5 slot krmený přímo procesorem, jeden M.2 PCIe x4 Gen5 slot připojený do CPU a jako bonus je zde ještě jeden M.2 slot z CPU, ten ale podporuje pouze PCIe x4 Gen4. Třetí M.2 slot na desce podporuje taktéž čtyři PCIe linky čtvrté generace a konektivitu poskytuje AMD B850 čipset.

Čipset je připojen přes čtyři PCIe linky čtvté generace a sám o sobě poskytuje čtyři SATA 6Gb/s porty a obsluhuje ještě dva PCIe x1 Gen4 sloty a sekundární PCIe x16 slot, který ale elektricky poskytuje pouze čtyři linky čtvrté generace. Nicméně tento druhý slot sdílí konektivitu s třetím M.2 slotem, uživatel si tak musí vybrat zda bude mít osazenou x4/x8/x16 kartu v druhém slotu, nebo třetí M.2 SSD.

Portová výbava zadního panelu je celkem slušná, najdeme zde DisplayPort 1.4, HDMI 2.1, dva USB-A 2.0 porty, tři USB-A 10Gb/s porty a k tomu čtyři USB-A 5Gb/s porty. Je zde také jeden USB-C port, ten však poskytuje pouze 20 Gb/s konektivitu. Nechybí zde RJ45 připojený do Realtek 2,5 GbE čipsetu. Dvě antény jsou pak připojeny do WiFi 7 čipsetu společnosti MediaTek, nicméně tento čipset podporuje pouze 160MHz šířku kanálu a podporuje k tomu Bluetooth 5.4.

Byl jsem příjemně překvapen přítomností pěti 3,5mm audio jacků, nicméně optický výstup TOSLink zde chybí. Audio zařizuje Realtek ALC1220P kodek. Zadní panel má ještě tlačítko BIOS Flashback pro případné nouzové flashování BIOSu z jednoho konkrétního USB 2.0 portu.

Na desku jsem osadil SSD společnosti Gigabyte, konkrétně se jedná o stále slušné Gigabyte 7000s 2TB PCIe NVMe SSD, nicméně chladič od ASUSu měl tendenci SSD lehce prohýbat, tak jsem raději použil chladič, se kterým SSD bylo původně dodané.

Napájecí kaskáda má dva relativně robustní chladiče, ASUS se chlubí použitím chytrých 80A power stages v konfiguraci 14+2+1, což by mělo být dostatečné pro libovolný AMD procesor platformy AM5. Nicméně přijde mi zbytečné, že pro přídavné napájení procesoru zde jsou dva osmipiny, jeden by bohatě stačil, AM5 procesory nemají tak šílený odběr.

V horní části desky najdeme celkem tři 4pin PWM konektory pro ventilátory, dvě pinoviště pro RGB LED a také diagnostické LEDky, což je důležitá vlastnost.

Na boku desky najdeme starý dobrý ATX 24pin konektor, interní USB-C konektor pro připojení USB-C v přední části skříně a také 19pin konektor poskytující dva USB 5Gb/s porty.

Ve spodní části desky najdeme dva SATA 6Gb/s porty na boku, další dva ve zcela spodní části desky. Také je zde zbytek pinovišť s tlačítky a LEDkami pro přední panel skříně. Nechybí zde pinoviště s USB 2.0 porty, ThunderBolt/USB4 header pro přídavnou kartu, pinoviště se sériovým portem, RGB LED piny, tři 4pin PWM headery pro ventilátory a piny pro připojení 3,5mm jacků v předním panelu skříně.

Na základní desku jsem flashnul BIOS verze 0825, aktuálně je k dispozici novější verze, kterou hodlám využít pro testování grafických karet. Jako operační systém posloužily tradičně Windows 11 24H2 a TUF desku doplnila TUF varianta GeForce RTX 4090 od ASUSu, jako vždy.

Procesor jsem chladil vodním chladičem ASUS ROG RYUJIN II 360 ARGB, což je možná trochu overkill, ale základna s vodní pumpou trochu ofukuje paměti a napájecí kaskádu. Vše pak napájel zdroj Gigabyte UD1000GM, nicméně na nadcházející testy RTX 5090 bude asi potřeba něco výkonnějšího.